V rámci právní úpravy odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění stále přetrvává dvoukolejný systém, kdy s ohledem na odlišná kritéria pro výpočet těchto nemajetkových újem nelze vyloučit různou výši vypočtené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, a to v závislosti na povaze újmy na zdraví spadající do právní úpravy občanského zákoníku či zákoníku práce.
Cílem tohoto článku je provést základní srovnání obou odškodňovacích systémů a analyzovat i v kontextu relevantní judikatury, jak je možné postupovat v případě diskrepancí mezi vypočtenými částkami bolestného či ztížení společenského uplatnění dle občanskoprávní a pracovněprávní úpravy, zejména pakliže k tomu dojde k tíži pracovním úrazem nebo nemocí z povolání poškozeného zaměstnance.
K náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle pracovněprávní úpravy
Významný samostatný dílčí nárok na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání představuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění. Tato náhrada slouží k odškodnění újmy nemateriální způsobené zaměstnanci poškozenému pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění má povahu jednorázové peněžité náhrady, jež má být vyplacena poškozenému zaměstnanci, a to dle § 271c zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“), a to nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „nařízení vlády“).
To bylo přijato v návaznosti na novelu zákoníku práce, resp. zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony (dále jen „zákon č. 205/2015 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. října 2015; touto novelou zákoníku práce dochází (mimo jiné) ke zrušení a nahrazení dřívějšího ustanovení § 372 ustanovením § 271c zákoníku práce; ustanovení § 271c odst. 2 dává zmocnění ke stanovení postupu při určování výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a vydávání lékařských posudků a jejich náležitostí tentokrát již ne ministerstvu (zdravotnictví), nýbrž vládě. Zákonem č. 205/2015 Sb. současně došlo ke zrušení dřívějšího ustanovení § 394 odst. 2 zákoníku práce „držícího při životě“ v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále jen „vyhláška“), která byla jinak zrušena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k 1. lednu 2014. Nařízení vlády vydané k provedení § 271c odst. 2 zákoníku práce nabylo účinnosti dne 26. října 2015.
Nařízení vlády především definuje pojem bolesti a ztížení společenského uplatnění, stanoví postup při určování bodového ohodnocení za účelem výpočtu náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a náležitosti lékařského posudku, který je podkladem pro určení bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění