Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - XXVIII. Úraz zaměstnance při vykládce zboží z nákladního automobilu

Vydáno: 11 minut čtení

Nakládka, vykládka a manipulace se zbožím, materiálem a břemeny prostřednictvím manipulačních vozíků patří k poměrně rizikovým činnostem, vzhledem k počtu pracovních úrazů, které se v této oblasti vyskytují. Velká část znaleckých posudků se věnuje incidentům v oblasti skladování a manipulace s materiálem (srážky manipulačních vozíků, srážky vozíků s osobami a materiálem, poranění osob při vykládce a nakládce materiálu, zřícení nedostatečně upevněného břemene z vidlí vysokozdvižných vozíků, používání neschváleného příslušenství k manipulačním vozíkům, obsluha manipulačních vozíků osobami bez kvalifikace apod.). Níže uvedený případ poukazuje na rizika případného výskytu osoby v nebezpečném (manipulačním) prostoru manipulačního vozíku.

Popis události

Jednoho prosincového odpoledne došlo v průmyslové zóně v Plzeňském kraji, v areálu společnosti zabývající se výrobou autodílů, v prostoru pro vykládku a nakládku materiálu k pracovnímu úrazu pana Martina, řidiče nákladního automobilu značky MAN, vysokozdvižným vozíkem (VZV), který řídil pan František (obě jména jsou smyšlená). Když František vykládal pomocí VZV poslední bedny z návěsu nákladního automobilu, Martin stál na levé straně u návěsu v jeho zadní části. František jako obsluha vysokozdvižného vozíku nabral bedny z návěsu na vidle VZV a začal couvat. Při couvání se musel s vozíkem otočit, aby se vyhnul betonovému sloupu, který stál v bezprostřední blízkosti, a mohl svůj náklad vyložit. V průběhu této manipulace se pan Martin jako řidič nákladního automobilu (kamionu) přiblížil k návěsu, aby zajistil jeho sloupek. Tím se však dostal do tzv. nebezpečného (manipulačního) prostoru vysokozdvižného vozíku, kde byl vystaven riziku úrazu. František jako obsluha VZV měl v tom okamžiku s největší pravděpodobností takzvaně zatarasen výhled a neviděl, že se řidič kamionu nachází v nebezpečném prostoru vozíku. Při samotném manévru otáčení VZV pak došlo k tomu, že naložené bedny se posunuly, čímž došlo ke změně jejich těžiště, což způsobilo jejich pád směrem dopředu k návěsu nákladního automobilu. Přitom došlo k tomu, že jedna bedna přimáčkla zápěstí levé ruky pana Martina na návěs nákladního automobilu. Tím mu byla způsobena tříštivá zlomenina ruky a pohmožděniny. Přesnou příčinu pádu beden však již nebylo možno zjistit, neboť u této události se nacházeli pouze Martin a František, navíc dotčená bedna již nebyla k dispozici k bližšímu zkoumání.

Šetření příčin nehody

Pan Martin, řidič nákladního automobilu, měl v době pracovního úrazu svůj automobil zaparkován na volném prostoru určeném k vykládce zboží. V průběhu vykládky stál po levé straně návěsu, v jeho zadní části. VZV vykládal bedny z návěsu a když byl asi 2,5 až 3 metry od návěsu, popošel Martin k návěsu zajistit sloupek. V této chvíli však podle Martina udělal František nepochopitelný manévr s VZV, kdy mu při couvání padly bedny směrem dopředu, spadly na Martina směrem k návěsu a jedna z těchto beden mu přimáčkla zápěstí levé ruky. Martin dále vypověděl, že vůbec neví, jak se celá událost přesně stala, jen vnímal obrovskou bolest, dál si nic nepamatuje. Ještě uvedl, že absolvoval školení o BOZP ve své firmě, rovněž byl proškolen i na pracovní pozici řidič nákladního automobilu.

František, obsluha vysokozdvižného vozíku, podle své výpovědi vykládal z nákladního automobilu plastové bedny, ve kterých byl uložen plastový materiál. Dále uvedl, že vykládal poslední bedny z návěsu nákladního automobilu, a protože byl v místě vykládky betonový sloup, nabral na vidle bedny z návěsu, couvnul si a potom se musel s VZV otočit o téměř 90°, aby nenaboural do betonového sloupu a mohl náklad vyložit na určené místo. Při otáčení periferně viděl řidiče nákladního automobilu na konci návěsu, který musel podle vyjádření Františka přijít blíže k nákladu, který vykládal. Uvedl, že mu bedny zatarasily výhled a neviděl, kde se řidič Martin v ten okamžik nachází. Najednou se bedny z vidlic VZV sesunuly a zřítily se. František uvedl, že ihned vyskočil z vozíku, aby zjistil, co se stalo.

František se dále vyjádřil v tom smyslu, že řidič Martin neměl na sobě reflexní vestu a ani pracovní obuv (bezpečnostní). Uvedl, že on nebyl oprávněn z místa manipulace VZV vykazovat řidiče Martina, pouze jej mohl poučit o bezpečné vzdálenosti. Podle Františka za náklad a automobil zodpovídá jeho řidič, který na místě kontroluje vykládku a nakládku, dále řidič měl být proškolený o bezpečnosti práce při vykládce a dodržení bezpečné vzdálenosti. František dodal, že jeho firma proškoluje jak řidiče VZV, tak i ostatní pracovníky, že se nesmějí zdržovat v prostoru vykládky a nakládky. Při vykládání posledního nákladu musel být o to více obezřetný, protože měl za sebou betonový sloup, kdy nemohl bezpečně couvat a náklad si položit níže k podlaze jako při vykládce celého návěsu. Musel se pootočit s VZV cca o 90°, a mít náklad na vidlích ve výšce podlahy kamionu. Za úraz pana Martina se František necítil být odpovědný, neboť předpokládal, že se tento nachází od něj v dostatečné vzdálenosti. Řidič nákladního automobilu se však k němu přiblížil v době, kdy jej přes bedny nemohl vidět.

Jako další vypovídal i bezpečnostní technik BOZP a PO pan Milan. Ten uvedl, že František jako obsluha VZV neporušil žádný předpis ani bezpečnostní pokyn v oblasti BOZP. Podle něho byl manipulační prostor pro bezpečnou vykládku dostatečný a záleží vždy na tom, kde řidiči v uvedeném prostoru zastaví. Konstatoval, že při najíždění k vykládce posledních beden obsluha VZV viděla řidiče nákladního automobilu v dostatečné vzdálenosti od vykládky a vyhodnotila, že se již nenachází v nebezpečném prostoru VZV. Při samotné vykládce František musel sledovat při couvání prostor za sebou a zároveň před sebou, kde manipuluje s nákladem, aby nedošlo k poškození manipulovaných beden i nákladního automobilu. Proto nemohl dále sledovat, zda se k němu pan Martin přiblížil. Bezpečnostní technik uvedl, že řidič nákladního automobilu by měl být proškolen na bezpečnost práce svým zaměstnavatelem o tom, jak se chovat při vykládce a nakládce zboží. Měl by být proškolen i o tom, že se nesmí zdržovat v prostoru nakládky a vykládky.

Z vyplněného tiskopisu "Záznam o úrazu" vyplynulo, že se jednalo o pracovní úraz, a byl popsán úrazový děj, rozveden popis místa, příčin a okolností, za nichž došlo k pracovnímu úrazu: "Při vykládce plastových beden z nákladního vozidla (kamionu) vysokozdvižným vozíkem stál řidič kamionu u návěsu na pravé straně od vykládky. Při posledním odebírání beden řidič přistoupil blíže k vykládce, aby připevnil stojnu návěsu. Při vykládce mimo ložnou plochu kamionu došlo k pádu beden z vidlic VZV, přičemž jedna bedna udeřila řidiče kamionu." Dále se uvádělo, že nedošlo k porušení žádných předpisů. Jako opatření k zabránění opakování pracovního úrazu bylo stanoveno: "Poučení řidiče-zaměstnance o zásadách bezpečného chování během vykládky a nakládky."

Ze záznamu o šetření pracovního úrazu bezpečnostním technikem panem Milanem mj. vyplynulo, jak došlo k pracovnímu úrazu řidiče Martina. Byl zde i popsán úrazový děj: "Při vykládání kamionu VZV došlo k uvolnění plastových beden z vidlic VZV a při pádu jedna bedna poranila řidiče kamionu pana Martina." Bezpečnostní technik pan Milan uzavřel své šetření takto: "Pan František prováděl vykládku kamionu, který byl naložen plastovými bednami. Při vykládce posledních beden stál řidič kamionu na pravé straně vykládky mimo její dosah. Při odebírání posledních plastových beden řidič kamionu pravděpodobně přišel blíže k místu vykládky, aby připevnil stojnu návěsu. Tím se dostal do nebezpečného prostoru vysokozdvižného vozíku. Při vykládce posledních beden již mimo ložnou plochu kamionu došlo k pádu několika beden, přičemž jedna z nich udeřila řidiče kamionu. Řidič si stěžoval na bolest levé ruky, byla přivolána RZS, která jej odvezla k lékařskému ošetření. Z pořízené fotodokumentace se jeví jako nejpravděpodobnější příčina pádu beden nedostatečné zajištění dna spodní plastové bedny s prostřední částí bedny (zacvakávací systém), které tak mohlo způsobit nestabilitu celého stohu beden. Z fotografie je vidět, že horní bedny, ačkoliv spadly z vyšší výšky, se neotevřely, ale spodní bedna ano. Pokud řidič kamionu opustil bezpečnou vzdálenost od místa provádění vykládky a vstoupil do nebezpečného prostoru vykládky, kde hrozilo nebezpečí vzniku úrazu, mohl porušit ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého je mj. každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně týká jeho jednání, případně opomenutí při práci."

Co na to znalec

Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že počínání řidiče Martina, které souviselo s prováděním kontroly vykládky beden, nebylo zcela v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů v oblasti BOZP. Martin během prováděné vykládky VZV z návěsu kamionu vstoupil do nebezpečného (pracovního) prostoru VZV, ve kterém byl vystaven riziku ohrožení zdraví ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., když došlo k poškození jeho zdraví při pádu beden z vidlí VZV. Tím porušil zejména ustanovení § 106 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., podle kterého je mj. každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví. Zároveň podle ustanovení písm. c) nedodržel právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a nedodržel při práci stanovené pracovní postupy a nepoužíval stanovené osobní ochranné pracovní prostředky (nenosil výstražnou vestu a pracovní obuv). Dále nebyly ze strany řidiče Martina dodrženy minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na riziku příslušejícímu danému zařízení. Dle ustanovení písm. a) mj. nedodržel další požadavky na bezpečnost, které byly stanoveny vnitřním předpisem zaměstnavatele - místním provozním bezpečnostním předpisem podle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde zaměstnavatel stanovil pracovní postupy pro vykládku a nakládku:

  1. řidič měl za povinnost ustoupit od nákladního vozidla a opustit manipulační prostor,
  2. po dobu nakládky a vykládky se neměl zdržovat v manipulačním prostoru,
  3. po celou dobu nakládky a vykládky měl používat reflexní vestu a ochrannou obuv.

Ze strany jiných osob nebylo znalcem zjištěno žádné porušení bezpečnostních předpisů.

Závěr

Vzhledem k tomu, že k obdobným pracovním úrazům v souvislosti s provozem manipulačních vozíků poměrně často dochází, neměli bychom mj. zapomínat na to, že:

  • obsluhu manipulačních vozíků by měli vykonávat pouze kvalifikovaní a zdravotně způsobilí pracovníci,
  • manipulační vozíky lze obsluhovat pouze podle pokynů místních provozních bezpečnostních předpisů a návodů k obsluze,
  • pokud je obsluha vozíku vybavena osobními ochrannými pracovními prostředky, je povinna je řádně používat,
  • obsluha je povinna se plně věnovat ovládání vozíku, sledovat ostatní provoz a pracovníky, dodržovat bezpečné vzdálenosti tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti osob nacházejících se v blízkosti,
  • pokud nemá obsluha při jízdě dostatečný výhled na prostor před sebou, musí ve směru jízdy couvat nebo zajistit bezpečný pohyb vozíku pomocí druhých osob,
  • je zakázán vstup osob do manipulačního (nebezpečného) prostoru manipulačního vozíku.

Související dokumenty

Související články

Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - XXVII. Sražení chodce vozidlem s právem přednosti jízdy
Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - XXVI. Zanedbání povinností vedoucí příměstského tábora s následkem vzniku těžkých popálenin u tří dětí
Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - XXV. Úmrtí zaměstnance po propadnutí střešním světlíkem
Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - I. Přejetí vedoucího skladu motorovým vozítkem
Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v roce 2020
Odškodňování pracovních úrazů agenturních zaměstnanců
Práce na zkoušku
Odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem či nemocí z povolání
Odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz
Pracovní úrazy při jiných úkonech zaměstnanců
Několik poznámek k odškodňování pracovních úrazů
Viníci pracovních úrazů mohou být potrestáni
Řešení úrazů vzniklých při home office
Jak správně vyplňovat záznam o úrazu
Automobil v pracovněprávních vztazích
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění v komparaci pracovněprávní a občanskoprávní úpravy
Problematika odpovědnosti v souvislosti s pracovním úrazem a BOZP
Pracovní úraz - co teď?!
Rizika při poranění zdravotnických pracovníků

Související otázky a odpovědi

Náhrada za pracovní úraz
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Odškodnění pracovního úrazu
Zákonné pojištění jednatele
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Krácení dovolené, pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Pracovní úraz
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz - externí pracovník
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí