Ing. Antonín Daněk - strana 7

Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Jednou z důležitých úředních činností, resp. povinností zdravotních pojišťoven, je zajistit dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Z tohoto důvodu si zdravotní pojišťovny bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným způsobem zabezpečeno své zdravotní pojištění neboli pojistný vztah.

V tomto příspěvku se zaměříme na řešení situací, kdy pojištěnec v roce 2021 začne, resp. ukončí výkon samostatné výdělečné činnosti, přesněji řečeno, když se stane nebo přestane být ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Se zaměstnancem je uzavřená dohoda o pracovní činnosti v rozsahu 20 hodin týdně s měsíční odměnou 9 000 Kč. Pokud je v dohodě sjednaná částka nad 3499 Kč nejedná se o práci malého rozsahu a při nástupu bude zaměstnanec přihlášen na OSSZ a ZP a v každém měsíci bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud nastane situace, že zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celý měsíc, ale pouze např. 20 hodin bude měsíční mzda nižší než 3 500 Kč, ale protože se nejedná o práci malého rozsahu bude tedy také z této nižší částky odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud by v dohodě byla stanovena jen hodinová odměna jednalo by se o práci malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění by se odvádělo jen v měsících překročení částky 3 499 Kč. Jak je to s přihlašováním a odhlašováním, když jeden měsíc je odměna nad 3500 Kč a další měsíc je odměna např. jen 2 000 Kč?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na poloviční úvazek, 20 hod./týdně, jeho hrubá mzda je nižší než 15 000 Kč. Kromě toho má pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele, kde hrubá mzda činí 16 000 Kč. Bude se muset i tak z pracovního poměru na zkrácený úvazek dopočítat odvod zdravotního pojištění do plné mzdy? 

Při výkonu pracovní činnosti nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V tomto příspěvku si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2021 v různých situacích, vycházejících právě z existence pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou.

Osoba nastoupila do zaměstnání 3. kalendářní den v měsíci (březen 2021) zaměstnavatel za období 3. až 31.3. za ní odvedl pojistné (vyšší nežli z minimálního vyměřovacího základu). Od 1. 1. do 28. 2. byla tato osoba v zaměstnaneckém poměru u jiného zaměstnavatele, ale ve dnech 1. až 2. 3. v žádném zaměstnaneckém poměru nebyla, ani nebyla registrována na úřadu práce. Zmíněný zaměstnanec je zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Je kvůli zmíněným dvěma kalendářním dnům povinností tohoto zaměstnance uhradit za březen minimální zálohu na zdravotní pojištění 2 393 Kč i když za něj stávající zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší než z minimálního vyměřovacího základu? 

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Podám-li zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2018, musím podat i opravné přehledy za rok 2018 na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Autorka přijala v r. 2020 celkem 4 honoráře - v srpnu 13 000 Kč, v září 0 Kč, v říjnu 5 000 Kč, v listopadu 9 000 Kč, v prosinci 12 000 Kč. Není zaměstnaná, je na rodičovské dovolené, ale rodičovský příspěvek už v r. 2020 nepobírala, stará se o dítě do 4 let. V daňovém přiznání zdaní příjem za srpen a prosinec, tj. celkem 25 000 Kč (zbylé příjmy jsou zdaněny u zdroje). V přehledu pro ZP uvede činnost v 08/2020 a 12/2020? Bude se jednat o činnost hlavní s povinností hradit zálohy, ale nebude se na ni vztahovat minimální základ? V přehledu pro ČSSZ uvede také činnost v 08 + 12/2020, bude se jednat o činnost hlavní? Ví, že v r. 2021 nebude mít příjem z autorských honorářů a nechce platit zálohy - jakým způsobem to má ZP a ČSSZ oznámit? Má se odhlásit z pojistného? 

Zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi poměrně frekventované způsoby řešení pracovněprávního vztahu. V následujících příkladech z praxe si v právních podmínkách roku 2021 předvedeme postup zaměstnavatele při řešení vybraných situací. V příkladech č. 1 až 6 musí být při platbě pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak v příkladech č. 7 a 8 se bude jednat o zaměstnané osoby, u kterých nemusí být zákonné minimum 15 200 Kč dodrženo (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V závěru jsou pak shrnuty některé základní zásady platné u DPČ ve zdravotním pojištění.

Manželka podnikatele vykonává činnost jako spolupracující osoba. V červnu 2020 sepsala žádost o starobní důchod. Starobní důchod ji byl přiznán zpětně od 1. 1. 2017 a byl ji doplacen v 7/2020 a současně od té doby jí je pravidelně vyplácen. Od kdy uvádět na přehledech pro ZP a SP pro rok 2020 tuto činnost jako vedlejší, od 1. 1. 2020 nebo od 7/2020?

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se víc peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považovaná za hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A jestli ANO, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojišťovnu rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být klidně celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, vše v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný. 

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a návazně vypočtené pojistné včas odvést příslušné zdravotní pojišťovně. To mimo jiné znamená, že kromě „klasických“ příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (a tedy, mimo výjimek, podléhajících odvodu pojistného na zdravotní pojištění), musí zaměstnavatel důsledně vyhodnotit, která další plnění do vyměřovacího základu zaměstnance ještě zahrnout, anebo naopak nezahrnout.

S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Pokud OSVČ má základ daně vyšší než 300 000 Kč a k tomu má zaměstnání se zkráceným úvazkem na 8 000 Kč hrubého, je z hlediska sociálního pojištění hlavní činnost vždy zaměstnání. Může být ale pro zdravotní pojištění zaměstnání vedlejší, pokud to tak OSVČ vyhovuje?