Ing. Antonín Daněk - strana 5

Základním úkolem specialistů při zpracování mezd je správně vypočítat odvody finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a stanovit tak čistou mzdu zaměstnance. Aby se celý proces obešel bez chyb, musejí tito odborníci dostatečně ovládat právní úpravu nejen ve zdravotním pojištění, ale i v mnoha dalších oblastech.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

Uzavřeli jsme pracovní smlouvu s datem nástupu 15. 11. 2021. Zaměstnanec však do práce v den nástupu nenastoupil, jelikož onemocněl, ale fyzicky začal pracovat až 22. 11. 2021. Vznikl tomuto zaměstnanci pracovní poměr? A byl náš postup správný, když jsme zaměstnance na OSSZ přihlásili, až když začal fyzicky pracovat, tedy 22. 11. 2021. A na zdravotní pojišťovnu jsme zaměstnance přihlásili, když vznikl pracovní poměr, tedy 15. 11. 2021.

Pojištěnci mohou mít souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech je třeba se zaměřit na správný postup z pohledu zdravotního pojištění.

Přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění se týká právních podmínek platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto tímto příspěvkem upozorňuji hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti a postupy v právních podmínkách roku 2022.

Jedním ze základních práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění je právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny. Tato problematika je upravena v § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Od 1. 12. 2021 náš jednatel pobírá odměnu za jednatelství ve výši 5 000 Kč. Zároveň je osobou vedenou u PSSZ jako OSVČ hlavní a pravidelně platí stanovené minimální zálohy na ZP (2 393 Kč), které jsou vyšší než zálohy stanovené z minimální mzdy (2 052 Kč). Nemusím tedy z jeho mzdy provádět dopočet a odvádět zálohy na ZP z alespoň minimálního VZ? Jaké doklady mi má doložit, abych tuto skutečnost mohla při kontrole doložit ZP? Oznamuji tuto skutečnost ZP nějakým kódem?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr dne § 52 písm. e) zákoníku práce. Dle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilost vykonávat práci - nikoliv vlivem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet 1. 12. 2021. Pracovní poměr bude ukončen 31. 1. 2022. Posudek byl vyhotoven 8. 11. 2021, od té doby zaměstnanec nevykonává práci, je uplatněna překážka na straně zaměstnavatele (nemá pro zaměstnance jinou práci). Zaměstnanci nebude poskytnuta náhrada platu podle § 208 zákoníku práce. Jak to bude s odvodem pojistného? Bude muset být uplatněn odvod zdravotního pojištění do minimálního vyměřovacího základu, neboť pracovní poměr stále trvá?

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu.

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Žádný subjekt, a tedy ani zaměstnavatel, si nemůže činit nároky na neomylnost, neboť chybu udělá čas od času každý, oblast zdravotního pojištění v tomto nevyjímaje. V následujícím textu se zaměříme na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí ve zdravotním pojištění včetně postupu při jejich řešení.

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska.

V praxi může nastat situace, kdy zaměstnanec opakovaně bez omluvy nedochází do zaměstnání. Jak má zaměstnavatel v takových případech postupovat z pohledu zdravotního pojištění včetně návaznosti na řešení pracovněprávního vztahu? Lze předpokládat, že za daných okolností nebude mít zaměstnavatel zájem na dalším pokračování vzájemné spolupráce. Kdyby však přece jen nechtěl pracovněprávní vztah ukončit, musel by z hlediska zdravotního pojištění postupovat v souladu s platnou právní úpravou.

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?

Zaměstnanec je od 1. 6. 2021 zaměstnán na DPČ. V měsíci 6, 7, 8 měl pod 3 500 Kč. V září si vydělal 13 000 Kč hrubého. Od jakého data ho máme přihlásit na OSSZ? S datem 1. 6. 2021 nebo s datem 1. 9. 2021? A pokud v dalších měsících nedosáhne částku 3 500 Kč, máme ho zase odhlásit z OSSZ a ZP?

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?