Otázky a odpovědi - strana 3

Ráda bych si ujasnila okruh osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Od 1. 12. 2022, kdy se zákonem 358/2022 Sb., novelizuje zákoník práce, budou zaměstnanci pobírající nemocenskou dávku „otcovská“ nově čerpat v zaměstnání otcovskou dovolenou (nový § 195a) namísto rodičovské dovolené. Dosud tito zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou byli hlášeni zaměstnavatelem na zdravotní pojišťovny s kódy M a U a neplatil pro ně po dobu čerpání rodičovské dovolené minimální vyměřovací základ. Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda tato doba bude i nadále od 1. 12. 2022 dobou, za kterou je plátcem pojištění stát, anebo ne? Pokud dochází ke změně a stát již za tyto pojištěnce plátce nebude, tak ještě prosím o informaci, jak postupovat u zaměstnance, který čerpá „otcovskou“ od 28. 11. 2022 do 11. 12. 2022?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?

Dobrý den, chtěla bych se informovat, zda jsou nějaká úskalí a jaká, když bychom zaměstnali na základě dohody o pracovní činnosti (zaměstnání malého rozsahu) občana EU (konkrétně Slovenská republika), který je zároveň studentem vysoké školy v ČR. Odměňován by byl hodinovou sazbou. V některých měsících je velmi pravděpodobné, že by jeho výdělky přesáhly výši rozhodného příjmu – aktuálně 3.500 Kč – a více. Jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele ve vztahu k zdravotním pojišťovnám v této věci? Student je nyní pojištěn u slovenské zdravotní pojišťovny. Děkuji.

Jsme zaměstnavatel spol. s r. o. V rámci organizační změny, snižování stavu zaměstnanců, jsme dne 30. 3. 2020 doručili zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní dobou (tedy od 1. 4. 2022 do 31. 5. 2020) a odstupným ve výši tří měsíčních mezd. Zaměstnanec dne 6. 4. 2022 nastoupil na dočasnou pracovní neschopnost s trváním do 26. 10. 2022. Jelikož výpověď je ze strany zaměstnavatele, a DPN k 31. 5. 2020 stále trvala, počítáme s tím, že se výpovědní doba prodlužuje o dobu dočasné pracovní neschopnosti. 1) Počítáme správně v kalendářních dnech 7. 4. – 31. 5. 2020 = 24 + 31 = 55 kalendářních dní. Výpovědní doba se tedy prodlouží o tento počet kalendářních dní od 27. 10. 2022 včetně, tedy do 20. 12. 2022? Zaměstnanec dne 27. 10. 2022 však nenastoupil (důvodem může být žádost o invalidní důchod od 27. 10. 2022 – posudek o invaliditě ani potvrzení nám zaměstnanec, ani ČSSZ na žádost nedoručili). Zaměstnance jsme písemně vyzvali na poslední známou adresu, jelikož jiný platný kontakt po dvou letech nemáme, s tím, aby nastoupil do práce, případě dokončil žádost o invalidní důchod ve smyslu úpravy pracovní doby dle posudku. Dne 9. 11. 2022 večer nás zaměstnanec kontaktoval e-mailem, že nenastoupí a že o prodloužení výpovědní doby po skončení ochranné doby nežádá. Souhlasí s ukončením poměru ke dni 26. 10. 2022, kdy ochranná doba skončila. (Doplňujeme, že zaměstnanec o toto požádal až nyní, nikoliv v době od 1. 4. 2020 do 31. 5. 2020, tedy pracovní poměr k 26. 10. 2022 stále trvá.) 2) Jak nyní postupovat s ukončením pracovního poměru? Kdy tedy pracovní poměr končí? Je v tomto případě nárok na odstupné? 3) Pokud pracovní poměr skončí na žádost zaměstnance 26. 10. 2022 bude se jednat stále o výpověď ze strany zaměstnavatele, nebo je to už chápáno jako žádost o dohodu o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance? 4) Pokud by bylo nutné, aby pracovní poměr skončil až po uplynutí prodloužené výpovědní doby, tedy dne 20. 12. 2022, jak posoudit tvrzení zaměstnance, že do práce již nenastoupí a skutečně do 20. 12. 2022 nepřijde? Bude to posuzováno jako neomluvená absence, neplacené volno? Lze v takovém případě zrušit pracovní poměr okamžitě? 5) Jak posuzovat v termínu od 27. 10. 2022 do 20. 12. 2022 povinnost zaměstnavatele odvádět zdravotní pojištění z minima v případě, že nám nebude doručeno potvrzení o invaliditě (potvrzení, že zaměstnanec je pojištěncem státu)?

Obracím se na Vás s žádostí o radu. Zaměstnankyně, matka sedmi dětí, začala pracovat u zaměstnavatele na částečný úvazek (4 hod./denně). Čtyři z těchto dětí jsou ve věku od tří do patnácti let. Zaměstnankyně nedosahuje v zaměstnání výše minimální mzdy. Dle informací, které získala na VZP, patří do kategorie L a nemusí se dělat dopočet do minimální mzdy.  Na stránkách VZP je u kategorie L napsáno: L – Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku Podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Můžete mi, prosím, poradit, na základě čeho obdržela informaci, že spadá do kategorie L? Jsem bezradná a nemohu k tomu zjistit bližší komentář, podle kterého bych ji mohla zařadit do kategorie L.

Potřebujeme přihlásit do zdravotní pojišťovny nového obecního zastupitele. Váháme nad datem přihlášky. Zastupitel získal mandát 24. 9. 2022, ale slib složí a odměnu obdrží až od ustavující schůze, tj. 20. 10. 2022. V roce 2018 se přihlašovalo dnem získání mandátu, ale nepodařilo se nám najít, zda to stále platí.

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Mohla by chodit do práce na stejnou pozici - zástup za nemoc apod.? Je nějaké omezení? Případně jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Jaká je lhůta pro doplacení sociálního a zdravotního pojištění? Termín pro podání je 2. 5. 2022. Pokud podáme přehled např. 1. 3. 2022, je doplatek splatný do 8 dnů po podání, tudíž 8. 3. 2022, nebo stále platí termín pro doplacení 2. 5. 2022?

Jsem OSVČ, daňové přiznání za rok 2021 za mě podává na základě plné moci daňový poradce. Na rozdíl od předchozích let jsem tuto skutečnost neoznámila na VoZP v domnění, že tuto skutečnost stačí uvést v Přehledu, při jeho podání v termínu do 1. 8. 2022. Nyní jsem na web stránkách VoZP našla následující text: Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna VoZP ČR doložit do 2. 5. 2022. Je postup VoZP správný? Pokud ano, jaké sankce můžu očekávat, pokud Přehled OSVČ podám v červnu 2022?

Když je společník, vlastník a jednatel s. r. o. zaměstnán na smlouvu o jednatelství a vedle toho má ŽL a uplatňuje paušální daň (příjmy ze živnosti jsou do 1 mil. Kč), jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním? Platí ho dvakrát, jak na základě pracovní smlouvy, tak i z živnosti?

Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?

Pokud má fyzická osoba jako hlavní činnost pracovní poměr a vedlejší podnikání, má povinnost platit zálohy na OSSZ a na VZP ne. Od 1. 7. nebude zaměstnána a podnikání bude hlavní prac. poměr, bude povinna začít platit zálohy na ZP?

Od kterého měsíce se stává u OSVČ činnost hlavní, když v Rozhodnutí o odejmutí rodičovského příspěvku se uvádí, že „rodičovský příspěvek bude odejmut od 1. 4. 2022, protože nárok na dávku zanikl 8. 3. 2022“? Dne 8. 3. 2022 dosáhlo dítě OSVČ 4 let.  

Zaměstnanec má uzavřenu DPČ od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 (jedná se o pedagoga soukromé školy). V dohodě má uvedeno „Rozsah dohodnuté práce: max. 20 hodin týdně, dle rozvrhu hodin“. Odměnu za práci má v určité částce za hodinu. Jeho příjem každý měsíc převýší rozhodnou částku 3 500 Kč. Předpokládáme, že pokud je prac. doba stanovena touto formulací, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec dle rozvrhu poprvé učil (před tímto datem nevykonával žádnou jinou práci) dne 4. 1. 2022 a naposledy vyučoval dne 29. 3. 2022. Ke kterému datu přihlašujeme a odhlašujeme k sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Našemu zaměstnanci, muži, který je otcem dítěte a manželem matky dítěte, se má narodit dítě 13. 1. 2021. Matka dítěte bude čerpat MD do konce 6. týdne po porodu. Náš zaměstnanec chce už dnem porodu zažádat o rodičovskou dovolenou do 2 let věku dítěte. V rámci této RD bude čerpat 14 kalendářních dnů otcovské poporodní péče, další 4 týdny - do ukončení MD matky - bude na rodičovské dovolené. Od začátku 7. týdne po porodu bude čerpat MD (matka se vrátí do práce) a následně bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek. Byl by plátcem zdravotního pojištění za tohoto zaměstnance stát po celou dobu, už ode dne porodu, kdy by v prvních 6 týdnech nepobíral žádné dávky (MD by pobírala matka) a my bychom za něj nemuseli platit ZP z alespoň minimálního VZ? Do kterého dne by pobíral MD? Za předpokladu, že by porod skutečně nastal 13. 1. a MD pobíral od 24. 2. 2022 (od začátku 7. týdne) po dobu 22 nebo 28 týdnů? Údajně mu na sociálce poradili, že by se matka těchto dávek mohla vzdát ihned po porodu a on by je pobíral po celou dobu 28 týdnů, což by pro ně bylo finančně výhodnější?

Od 1. 12. 2021 náš jednatel pobírá odměnu za jednatelství ve výši 5 000 Kč. Zároveň je osobou vedenou u PSSZ jako OSVČ hlavní a pravidelně platí stanovené minimální zálohy na ZP (2 393 Kč), které jsou vyšší než zálohy stanovené z minimální mzdy (2 052 Kč). Nemusím tedy z jeho mzdy provádět dopočet a odvádět zálohy na ZP z alespoň minimálního VZ? Jaké doklady mi má doložit, abych tuto skutečnost mohla při kontrole doložit ZP? Oznamuji tuto skutečnost ZP nějakým kódem?

Jak to bude s vyplacenou mimomzdovou odměnou, při odchodu zaměstnance do starobního důchodu. Tato odměna bude vyplacena z čistého zisku firmy (tedy po zdanění i odvodech). U zaměstnance bude figurovat jako mimomzdový příjem, tedy nebude spadat ho hrubé mzdy zaměstnance. Poskytování odměn k této životní situaci máme stanoveno v kolektivní smlouvě společnosti. Musí se i za těchto podmínek (mimomzdového příjmu), kdy je odměna vyplacena z čistého zisku zdanit a odvést SP a ZP? Dle kontrolního orgánu OSSZ si nejsou jisti...

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?