Otázky a odpovědi - strana 5

Zaměstnanci dorazila dne 1. 4. 2018 exekuce - nepřednostní. Začali jsme srážet 1/3 zbytku čisté mzdy. V červnu dorazila další exekuce - přednostní. Na tu jsme začali srážet další 1/3 zbytku čisté mzdy. Nyní tedy srážíme 2/3 - 1/3 posíláme na nepřednostní a 1/3 na přednostní. Je to tak v pořádku?

Máme zaměstnance, kterému se srážkou ze mzdy odvádí splátka insolvenčnímu správci na úhradu jeho dluhu. Současně má zaměstnanec nárok také na daňový bonus. Započítává se daňový bonus do čisté mzdy pro výpočet srážky ze mzdy nebo ho naopak v plné výši máme odesílat insolvenčnímu správci jako jiný peněžitý příjem, na který se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce? V Usnesení Krajského soudu je uvedeno, že má zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. To, že se má odesílat i daňový bonus, jsem našla pouze v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 241/2013-B-50. Musí se insolvenční správce ke srážkám daňového bonusu nějakým způsobem přihlásit, jako to bylo při výkonu exekuce, nebo nemusí a my jako zaměstnavatel to musíme srážet automaticky na základě zákona? 

Počítám správně takto srážky ze mzdy? Jedná se o poplatníka majícího ženu a 5 dětí, z toho na 2 děti mu strháváme výživné určené soudem/exekutorem. Čistá mzda 22096 - nezabavitelná částka na poplatníka 6225,33 -nezabavitelná částka na ženu a 3 děti 6225,33 (2 děti, na které strháváme ze mzdy výživné nezapočítávám) = 9645 z 9338 je 1/3: 3112,- nad 9338 je: 307,- Na výživné (určené soudně a exekučně vymáhané) pošlu a zároveň strhávám ze mzdy 2500. Na ostatní nepřednostní pohledávky zašlu /(třetina 3112 * 2)+ 307/ - výživné 2500 = 4031,-Kč? Kolegyně je toho názoru, že bych měla zaslat 2500 na výživné a na nepřednostní pohledávku 2178 Kč. 

Do zaměstnání nastoupil nový zaměstnanec. Na zápočtovém listu od předešlého zaměstnavatele má uvedeno běžné výživné ve výši 1 600 Kč měsíčně. Jak má postupovat nový zaměstnavatel? Má nový zaměstnavatel čekat na rozhodnutí od soudu a do té doby deponovat částky?

Pokud má zaměstnanec větší množství exekucí (např. 7), může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat finanční kompenzaci za náklady spojené se správou exekucí? Například, pokud externí účetní účtuje firmě poplatek za správu exekucí.

Ustálil se názor, že při výpočtu exekučních srážek ze mzdy se do čisté mzdy nezapočítává daňový bonus. Přitom ale existuje tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu, a v tomto případě se daňový bonus postihnout musí. Jak se ale bude počítat v případě, že se sejdou tyto dvě srážky, tzn. v jedné se daňový bonus do čisté mzdy nezapočítává, ale ve druhé se započítává? Jak se budou obě srážky u zaměstnavatele provádět? Čistá mzda je jenom jedna a všechny srážky se vypočítávají naráz - jaká čistá mzda tedy bude mít v tomto případě přednost?

Zaměstnankyně při nástupu obdržela klíče, a čip. Při skončení pracovního poměru nic nevrátila. Je možné to strhnout z platu? Musela se vyměnit celá vložka.

Zaměstnanec, který je v insolvenci, a v průběhu roku 2017 jsme za něj odesílali insolvenčnímu správci srážky ze mzdy (splátka dluhu + DPH z odměny správce), s námi k 5. 1. 2018 ukončil pracovní poměr. Za 5 dní náleží zaměstnanci hrubá mzda ve výši Kč 3 587 (čistá mzda ve výši Kč 3 191). Insolvenční správce po nás požaduje zaslat celou mzdu, kterou si potom se zaměstnancem vyúčtuje sám spolu s podporou v nezaměstnanosti, kterou bude za leden 2018 pobírat, a dopočítá si k tomu i nezabavitelnou částku atd. Je to tak v pořádku?

Zaměstnanci bylo v roce 2015 povoleno soudem oddlužení. V té době bylo na jeho osobu vydáno cca 10 exekučních příkazů. Nyní (prosinec 2017) začaly do datové schránky zaměstnavatele chodit další exekuční příkazy na tohoto zaměstnance, vesměs jiné než ty, které byly před povolením oddlužení. V insolvenčním rejstříku jsme zjistili, že oddlužení bylo začátkem listopadu 2017 zrušeno z důvodu neplnění povinností dlužníka. O tomto zrušení oddlužení jsme se jako zaměstnavatel od žádné instituce oficiálně nedozvěděli, zaměstnanec toto neoznámil. Dotaz zní, jaké pořadí budou mít nově došlé exekuční příkazy a zda máme pro stanovení pořadí srážek ze mzdy brát v úvahu exekuční příkazy registrované před zahájením oddlužení.

Jsme střední škola a vlastníme služební byt. Byt užívá naše uklízečka. Je možné srážet nájemné přímo ze mzdy dle nového zákoníku práce a občanského zákoníku?

Může chtít exekutor doložit mzdový list? 

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?

Zaměstnanec má asi pět exekucí, jedná se o nepřednostní pohledávky. Všechny exekuce jsou na vysoké částky a zaměstnanec je s exekutory domluven na splátkách (každému exekutorovi má posílat v rozpětí od 300-500 Kč měsíčně). Problém je v tom, že jeho mzda je taková, že jedna třetina zbytku čisté mzdy nestačí na pokrytí těchto splátek. Má zaměstnavatel přesto posílat splátky tak, jak byly dohodnuty s exekutory, například když bude mít písemné vyjádření zaměstnance, že s tím takto souhlasí? 

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který má měsíční hrubou mzdu cca 12 000 Kč, jsou na něho vedeny dvě přednostní exekuce na výživné. První je na syna z prvního manželství, kde je stanoveno měsíční běžné výživné 2 000 Kč, druhá exekuce je dvě děti z druhého manželství, kde je měsíční běžné výživné stanoveno na 1 500 Kč a 1 700 Kč. Jak mám rozdělit měsíční srážku ze mzdy, která vychází na cca 2 900 Kč. Je správné použít 1. třetinu (1 450 Kč) použít na první exekuci a druhou třetinu rozdělit na první a druhou exekuci podle poměru výše měsíčního běžného výživného? Např. 2. třetina 1 450 Kč (2 000 Kč – 38 %, 1 700 Kč – 33 %, 1 500 Kč – 29 %), 38 % - 550 Kč, 33 % - 480 Kč, 29 % - 420 Kč, takže by na první exekuci bylo placeno 2 000 Kč (1 450 + 550) a na druhou exekuci 900 Kč (480 + 420). Je tento postup správný? Je na tento případ vydána judikatura? 

Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v problému, se kterým si už nedokážu poradit. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy dne 14. července 2017. Dne 7. 8. 2017 jsem obdržela 3 exekuč. příkazy – přednostní pohl. pro VZV. Dne 28. 8. 2017 jsem obdržela příkaz Okresního soudu ke srážení výživného a dluhu na výživném. Dne 11. 9. 2017 jsem obdržela 4 exekuční příkazy – přednostní pohl. pro Okresní správu sociálního zabezpeční v Litoměřicích a dne 19. 9. 2017 exekuční příkaz – přednostní pohl. pro Oborovou zdravotní pojišťovnu a tento den také exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek daňového bonusu. Zaměstnanec má dvě vyživované osoby. Aby toho nebylo málo, tak 8. 8. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 24.2.2017, 12. 9. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 22. 5. 2017 a dne 4. 9. 2017 další nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 6. 3. 2017. Zaměstnanec je ve zkušební době a má pracovní poměr na dobu určitou. Nemůže tedy do insolvence. Pracuji v programu MONEY, který tyto srážky neřeší, pomáhám si kalkulačkou z exekutorské komory. Ale v tomto případě si už nejsem jistá, zda bych srážky provedla správně, tudíž Vás prosím o radu jak postupovat. 

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Zaměstnanec má více postupných exekucí na mzdu (nepřednostních). Zaměstnanec je rozvedený, žádné děti nemá. Lze zaměstnanci provést srážky např. na dvě pohledávky z exekucí? Pokud ano, můžete mi prosím provést výpočet v jakém poměru srážky provést? Čistá mzda zaměstnance je 14 580 Kč.

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Započítává se náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní (náhrada mzdy od zaměstnavatele) do čisté mzdy k výpočtu exekuční srážky?