Otázky a odpovědi - strana 4

Při výpočtu srážky na exekuci se vychází z čisté mzdy. Připočítává se k této čisté mzdě ošatné? A pokud zaměstnavatel nějakou dobu čistou mzdu o ošatné navyšoval, vyplývá z toho pro zaměstnavatele něco?

Zaměstnanci byla přidělena firemní platební karta, kterou má k dispozici výhradně za účelem úhrady výdajů souvisejících s výkonem jeho práce jménem a na účet zaměstnavatele. Dle směrnice nesmí kartu používat pro soukromé účely a všechny platby musí doložit dokladem o nákupu (účtenka, paragon, faktura ....). Při neoprávněném použití karty je povinen uhradit zaměstnavateli dlužnou částku. Pokud nedoloží platbu dokladem či kartu použije k úhradě soukromých či jiných neschválených výdajů, jakým způsobem je možné provést srážku ze mzdy za účelem úhrady vzniklé pohledávky za zaměstnancem ? Pouze na základě dohody o srážce ze mzdy dle § 146 odst. b) zákoníku práce nebo lze částku srazit i bez dohody s odvoláním na § 147 odst. 1 d) zákoníku práce, kdy lze srazit ze mzdy "popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů"? 

Jak postupovat při výpočtu nepřednostní pohledávky z odměny neuvolněného zastupitele? Měsíční odměna 1 000 Kč. V

Vedení společnosti rozhodlo o ukončení poměru se zaměstnancem, který je v exekuci. Exekuce je již od předchozího zaměstnavatele. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti a nyní podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným ve výši 5 platů. Můžeme tomuto zaměstnanci srazit v poslední vyplácené mzdě: a) Zálohu na služební cestu ve výši 10 000 Kč? Zaměstnanec nyní na služební cestě nebyl a zálohu dostal vyplacenu v roce 2018. Záloha mu byla ponechána, protože v roce 2019 měl znovu jet na služební cestu. b) Čip na docházku v hodnotě 200 Kč? c) Srážky stravenek - jak řešit - nebo tyto srážky budou v rozporu s exekucemi, které se musí hradit „přednostně“ před vším? A ohledně na vyúčtovávání záloh (služební cesta, provozní výdaje). Musí se tyto zálohy vyúčtovat v daném roce a v následujícím roce je popřípadě vyplatit znovu? 

Jaký je správný metodický způsob výpočtu přednostní exekuční srážky ze mzdy po účinnosti nařízení vlády č. 91/2019 Sb . od 1. 6. 2019 . Příklad: Čistá mzda = 24 795 Kč, počet vyživovaných osob = 4, Celková výše exekuční srážky = 100 770 Kč.

Zaměstnanec s exekucí (nepřednostní pohledávka) ukončil pracovní poměr dohodou k 8. 3. 2019. V dubnové výplatě 2019 mu ale má být ještě vyplacena odměna za 1. čtvrtletí. Musí se provést srážka na exekuci z této odměny?

Je postačující pokud je v pracovní smlouvě uvedeno: "Zaměstnanec a Zaměstnavatel tímto sjednávají dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů v souladu s ust. § 255 Zákoníku práce. V případě, že Zaměstnavatel svěří Zaměstnanci na základě písemného protokolu o předání podepsaného Zaměstnancem k výkonu sjednaného druhu práce nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné podobné předměty, o nichž tak Zaměstnavatel určí, odpovídá Zaměstnanec za jejich ztrátu ve smyslu § 255 Zákoníku práce." nebo je potřeba napsat zvlášť dohodu? Jedná se mi o předměty v hodnotě vyšší 50 000 Kč. 

Máme zaměstnance, kteří mají i několik exekucí, na exekuce srazíme v souladu s právními předpisy. Ponecháme nezabavitelnou částku. Myslíme si, že již není možné srazit na stravenky na základě dohody o srážkách ze mzdy (máme hodnotu stravenky 100 Kč, zaměstnanec platí 45 Kč)? Jak máme postupovat, pokud máme zájem zaměstnanci stravenky poskytnout, ale zároveň neporušit zákon?

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Jak správně postupovat při seřazení a srážení pohledávek: - exekuční příkaz na přednostní pohledávku - doručen 20. 2. 2019, - 4 exekuční příkazy, všechny přednostní pohledávky - doručeny 21. 2. 2019. Je to tak, že jedna třetina zbytku čisté mzdy půjde na pohledávku, která přišla 20. 2. 2019 a z jedné třetiny budou sráženy 4 pohledávky, které přišly v jeden den (počítáno poměrem)?

Máme nového zaměstnance, nyní jsme obdrželi 2 exekuční příkazy. Prosím o pomoc při určení pořadí srážek. Dne 19. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 7. 7. 2017. Titulem pro srážky je výkaz nedoplatků u VZP ze dne 7. 3. 2017, pravomocný se stal dnem 27. 3. 2017 a vykonatelným dne 27. 3. 2017. Jedná se o přednostní pohledávku. Dne 21. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 20. 12. 2018. Titulem pro srážky je elektronický platební rozkaz ze dne 11. 9. 2018. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Zaměstnavateli byl doručen exekuční příkaz (dlužník zaměstnanec) na srážky ze mzdy. Exekuční příkaz neobsahuje výzvu (ani z něho nijak nevyplýtvá) k tomu, aby soudnímu exekutorovi písemně nebo jiným způsobem poskytl součinnost, např. mu oznámil, jaké bude mít exekuce pořadí. Má zaměstnavatel ze zákona povinnost toto oznámení i bez výzvy učinit a případně hrozí zaměstnavateli nějaká sankce ze strany soudního exekutora v případě, že mu neposkytne k provádění exekuce žádné písemné vyjádření? Zaměstnavatel samozřejmě exekuci eviduje v pořadí, případně již provádí exekuční srážky.

Obracejí se na nás exekutoři jako na zaměstnavatele a požadují od nás součinnost. Co vše v rámci součinnosti mohu exekutorovi poskytnout, abych neporušila zákon o osobních údajích? Požadují: 1) výši čisté nebo hrubé mzdy, 2) číslo bankovního účtu, 3) mzdový list, 4)výplatní pásku, 5) čísla jednací všech exekucí včetně jejich pořadí.

Firma má jediného jednatele, společníka a zaměstnance v jedné osobě. Jednatel si vyplácí mzdu jako zaměstnance vč. úhrad sociálního a zdravotního pojištění. Jeho firma se zabývá službami, které nelze vykonávat v zimních měsících. Z tohoto důvodu chce čerpat 3 měsíce neplacené volno. Předpokládám, že v těchto měsících nedojde k odvodu sociálního pojištění. Musí jako starobní důchodce odvádět za sebe a taky firma zdravotní pojištění? Pokud ano, v jaké výši?

V případě, že agentura práce bude pronajímat pracovní sílu uživatelům na území ČR, poskytne svým zaměstnancům například ubytování. Využije jak cizích ubytovacích zařízení, tak vlastních. V obou případech vím, že bude muset být dodržena hranice 3 500 Kč pro daňovou uznatelnost, stejně i že zaměstnanec bude muset mít bydliště v jiném městě. Srážku ze mzdy zaúčtuji do závazků MD 331/D 335. Ale jak mám postupovat dál? Mám interním dokladem zaúčtovat výši všech srážek za ubytování zápisem MD 335/D 648 a zároveň rozlišit na zaměstnance bydlící na cizí ubytovně a na vlastní s tím, že u zaměstnanců bydlící na vlastní firemní ubytovně se bude muset z dané částky ještě odvést DPH na rozdíl od ubytování v cizích ubytovnách? A jak je to v případě, že dodavatel poskytne ubytovací zařízení na základě paušálu, například 50 000 Kč/měsíc bez ohledu na počet ubytovaných zaměstnanců? Bude si moci dát firma do nákladů celkovou částku, i když na ubytovně za celý měsíc budou bydlet dva zaměstnanci v celkové hodnotě 7 000 Kč? 

Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?

Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hod. průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu? 

Dne 24. 9. 2018 v naší společnosti začíná pracovní poměr zaměstnanci, který byl dne 10. 9. 2018 propuštěn z výkonu trestu. Platí výživné na dvě nezletilé děti - je to na základě rozsudku soudu, ale dlužné výživné nemá a ani neměl, jde o běžné výživné. Pochopila jsem dobře, že v tomto případě mohou být započítávány jako vyživované osoby. Dále dokládá potvrzení pro zaměstnavatele - vyúčtování srážek. Co jsou přednostní pohledávky a že musíme zachovat původní pořadí exekučních srážek, to víme. Ale jde nám o to, zda nyní, než nám budou doručeny výměry těch ostatních a to jak přednostních, tak nepřednostních pohledávek máme zbývající částku deponovat, než budou výměry doručeny. Pod jedním samostatným bodem je následující: Exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu a to peněžních prostředků na disponibilním účtu peněz v úschově vedeném dle § 25 z. č. 169/1999 Sb. a peněžních prostředků v úschově dle § 16 odst. 4 zák. č. 293/1993 Sb.: a následuje několik Ex položek. Domníváme se, že tento bod se nás netýká, ale pokud může, prosím, popište nějakým věcným způsobem, co si v tomto případě máme představit?

Zaměstnanci dorazila dne 1. 4. 2018 exekuce - nepřednostní. Začali jsme srážet 1/3 zbytku čisté mzdy. V červnu dorazila další exekuce - přednostní. Na tu jsme začali srážet další 1/3 zbytku čisté mzdy. Nyní tedy srážíme 2/3 - 1/3 posíláme na nepřednostní a 1/3 na přednostní. Je to tak v pořádku?