Otázky a odpovědi - strana 2

Náš bývalý zaměstnanec, kterému vyplácíme tzv. rentu (z důvodu nemoci z povolání), kterou refundujeme Generali České pojišťovně, nás požádal o potvrzení k chráněnému účtu. Je tato renta považována za příjem, který se potvrzuje na formuláři k chráněnému účtu?

Zaměstnanec má exekuci na výživné a dlužné výživné a další nepřednostní pohledávky. Nyní dorazila další přednostní pohledávka, má tato přednost před nepřednostní pohledávkou, ale až po výživném nebo ji budu brát jako exekuci podle data, až po uhrazení výživného a doplacení starých nepřednostních pohledávek?

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Jak správně provést srážku ze mzdy, kdy bude zaměstanci vyplaceno odstupné za 3 měsíce? Insolvenční správce chce, abychom mu poslali celé odstupné a on bude provádět srážku a výplatu nepostižitelné částky dlužníkovi.

Zaměstnavatel platí svým zaměstnancům obědy – závodní stravování. Dotaz není na výši příspěvku na stravování, ale na to, zda poměrnou část příspěvku připadající na zaměstnance, může provádět srážkou ze mzdy – co je k tomu zapotřebí. V interní směrnici zaměstnavatele je stanovena výše a forma příspěvku. Musí být s každým zaměstnancem uzavřen dodatek k pracovní smlouvě o dobrovolné srážce ze mzdy? Nebo postačí sdělení v již uvedené směrnici?

Zaměstnanec má exekuci na výživné, které se strhává, dosud nenabylo právní moci, takže se deponuje. Teď přišla exekuce nepřednostní, bude čekat dokud nebude zaplacené dlužné výživné? Pak se zároveň bude strhávat běžné výživné. Takže se bude moci strhávat běžné výživné plus exekuce nepřednostní? Nebo jak tedy postupovat?

Vyplácíme zaměstnanci ušlý výdělek za několik měsíců najednou. Zaměstnanec má exekuce a OSSZ mu každý měsíc z dávek nechává nezabavitelné minimum. Pokud vyplácíme ušlý výdělek např. za šest posledních měsíců, musíme i vynásobit již uplatněné nezabavitelné minimum počtem měsíců, za které je ušlý výdělek, nebo se počítá pouze nezabavitelné minimum jednou, v daném měsíci výplaty? Je povinen zaměstnavatel vyplácet ušlý výdělek každý měsíc, když zaměstnanec nespolupracuje při dokládání potřebných dokumentů pro pojišťovnu, která tím firmě tyto ušlé výdělky nechce proplácet?

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Na základě neschopenky jsme vyplatili izolačku. Diagnóza ale byla následně změněna a zaměstnanci na jeho základě izolačka nenáleží. Můžeme provést srážku mzdy bez dohody o srážce ze mzdy?

V měsíci 1/2022 jsme nastavili nezabavitelné minimum pro výpočet exekucí a insolvencí platné od 1. 1. 2022. Vypočítali jsme mzdy za leden a srážky odeslaly. Změnu nezabavitelného minima schválenou 28.1. 2022 s platností od 1.1. 2022 jsme zaregistrovali až po odeslání mzdy. Jak teď správně pokračovat? Přepočítat všechny srážky za leden a rozdíl v dalším měsíci vrátit? Jedná se třeba o 50 zaměstnanců.

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

1) Exekuční srážky v současné době zadáváme do programu mezd v celých korunách, i když může být tato exekuce stanovena i v desetinných částkách. Např. je stanovena exekuce ve výši 15.149,32 Kč, ale do mezd tuto pořizujeme ve výši na celé koruny, tedy v částce 15.150,- Kč. Částka je uvedena v celých Kč s ohledem na skutečnost, že zaměstnanec může mít výplatu v hotovosti, a tedy je nutné zabezpečit výplatu v celých Kč, přičemž při výpočtu exekuční srážky v desetinné části by mohlo dojít k situaci, kdy by zaměstnanci náležela výplata v hotovosti s desetinnou částí, což není možné při výplatě v hotovosti zabezpečit. Je akceptovatelné provádět z tohoto důvodu srážku nad stanovený exekuční výměr, tedy ve výši rozdílu max. o necelou korunu? Je možné se případně, pokud bude ze strany zaměstnance napadeno srážení částky nad stanovený exekuční výměr o necelou jednu korunu, nějakým způsobem odkázat na legislativu ohledně správnosti tohoto postupu? 2) Zahrnutí přeplatku ročního zúčtování daně do výpočtu exekučních srážek – v současné době provádíme zahrnutí přeplatku z ročního zúčtování daně (mimo daňový bonus) do čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek. Některé výklady však uvádí, že by se u ročního zúčtování daně mělo postupovat tak, že by tento příjem měl být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. Je tento postup správný nebo je nutné roční zúčtování daně (bez daňového bonusu) vyloučit z čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek a pro přeplatek daně na základě provedeného ročního zúčtování daně tak poukázat pouze ve prospěch vystavené jiné peněžité pohledávky? 

Nově u nás nastoupili dva zaměstnanci, kteří žijí ve společné domácnosti a mají spolu dvě děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti (ještě studují). Oba zaměstnanci mají exekuce. Muž nastoupil v dubnu 2021 a obě děti (vlastní - je jejich otec v rodném listě) uplatnil jako osoby vyživované, protože má několik exekucí. Potom v červnu nastoupila jeho přítelkyně, se kterou žije ve společné domácnosti a mají spolu 2 děti, které uplatnil on jako vyživované osoby. Může i žena uplatnit děti jako osoby vyživované, protože i ona má několik exekucí? Nebo může děti uplatnit jako osoby vyživované pouze jeden? Samozřejmě slevu na dani na děti uplatňuje pouze jeden.

Vztahuje se na smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele výkon exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů? V § 299 občanského soudního řádu ji vyjmenovanou nevidím. 

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

V jaké maximální výši a na základě jakého zákona je možné provádět srážky ze mzdy na základě dohody?

Zaměstnankyně obdržela od insolvenčního správce "Výzvu insolvenčního správce dlužníka k součinnosti" s tím, že tuto výzvu měla odevzdat do mzdové účtárny. Mimo jiných povinností, které uložil insolvenční správce dlužnici, je ve výzvě uvedeno, že žádá mzdovou účtárnu o pravidelné zasílání výplatních pásek dlužnice na uvedený e-mail, a to od měsíce vydání usnesení. Zaměstnavatel ale dosud žádné usnesení ani výzvu k součinnosti neobdržel. Prosím o odpověď na otázku, zda máme i v takovém případě zasílat výplatní pásky dlužnice insolvenčnímu správci a zda vůbec máme povinnost takovýmto způsobem, tj. na e-mail, pásky po každém zúčtování mezd, zasílat. Zdůrazňuji, že ještě není insolvenční řízení ukončeno a ani v insolvenčním rejstříku není zveřejněno Usnesení, kterým by insolvenční správce ukládal zaměstnavateli povinnost provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k ochraně osobních údajů si nejsme jisti, zda vůbec můžeme výplatní pásky zasílat především z důvodu dalších údajů, které jsou na nich uvedené (hodinové průměry, zůstatky dovolené, výše odměn apod.).

Vzhledem k mimořádné dotaci na odměnu ke mzdě a platu za výkon profese při probíhající epidemii onemocnění covid-19 dle zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, vztahující se k II vlně epidemického onemocnění covid-19 se chci zeptat, zda se tato odměna zahrnuje do čisté mzdy a budou se z ní provádět zákonem stanovené srážky na exekuce a insolvence.

Zaměstnankyně podala u insolvenčního správce návrh na povolení oddlužení. Kdy máme jako plátce mzdy začít se srážkami ze mzdy? Už ve chvíli zveřejnění v insolvenčním rejstříku a srážky deponovat do rozhodnutí o schválení oddlužení nebo máme čekat až bude rozhodnuto a Usnesení o povolení oddlužení doručí insolvenční správce zaměstnavateli? Jiné zákonné srážky ze mzdy neprovádíme, na její mzdu nejsou vedeny v současné době žádné exekuce. Pokud bude mít povoleno oddlužení určenými splátkami, např. 13 000 Kč měsíčně a výše čisté mzdy nedovolí takovou splátku v některém měsíci provést z důvodu nízké čisté mzdy, provedeme tedy pouze srážku v zákonné výši tak, aby jí zůstala nezabavitelná částka a nemusíme "dlužnou splátku" vyrovnávat a převádět do dalších měsíců, ve kterých bude mít takový čistý příjem, který by dorovnání umožnil? 

Paní je uživatelkou sociální služby domova pro osoby zdravotně postižené. Současně je v té samé organizaci na úvazek 0,25 jako pomocná síla. Je proti ní vedeno exekuční řízení, na které jako zaměstnavatel neprovádíme srážky z důvodu jejich nízkých příjmů. Průměrný měsíční čistý plat činí 3.508 Kč. Invalidní důchod ve výši 4 752 Kč nezapočítáváme z důvodu úhrady pobytu v zařízení. Nyní byla v pracovní neschopnosti a OSSZ oslovila exekutorský úřad, který vydal nové určení o srážkách nezabavitelné částky, kde započítává i invalidní důchod. OSSZ srážku na exekuční příkaz provedla. Který postup je správný?