Otázky a odpovědi - strana 3

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Je nutné v dohodách o srážce ze mzdy dle § 146 písm. b) zákoníku práce uvádět přesnou částku v Kč? Je možné nahradit konkrétní výši částky nahradit popisem výpočtu srážky či odkazem? Jedná se o tyto dohody o srážce: 1. Dohoda o srážkách ze mzdy za účelem úhrady části stravenek. Počet stravenek se každý měsíc mění, tím pádem i se mění i celková výše srážky za stravenky za každý měsíc. Bylo by administrativně náročné podepisovat každý měsíc novou dohodu o srážce. Je možné v dohodě stanovit výši srážky popisem výpočtu, kdy výše srážky se bude každý měsíc rovnat součinu počtu stravenek náležejících za daný měsíc dle vnitřního předpisu zaměstnavatele a konkrétní výše příspěvku zaměstnance na 1 stravenku? 2. Dohoda o srážkách ze mzdy za účelem úhrady části benefitu v oblasti vzdělávání (mimo rámec odborného rozvoje dle § 227 ZP). Dohoda o srážkách je součástí dohody o účasti v daném vzdělávacím kurzu. Po zaměstnanci se žádá v případě účasti na kurzu, aby uhradil i registrační poplatek, jehož výši však určuje poskytovatel kurzu v GBP. Sazebník poplatků je vyvěšen na www stránkách poskytovatele, v průběhu roku je neměnný. Poskytovatel fakturuje zaměstnavateli pak sice tyto částky v Kč, přepočítává je však kurzem, který dopředu není znám. Kurz pro přepočet měny bychom ostatně neznali ani v případě, kdyby poskytovatel fakturoval v GBP. Nejdříve je dohoda o vzdělávání, poskytovatel pak fakturuje tyto poplatky se zpožděním. Je nutné uzavírat samostatnou dohodu o srážkách ze mzdy na konkrétní částku srážky v Kč, až bude známa, nebo je možné v dohodě o srážce odkázat na platný sazebník poskytovatele v GBP s tím, že částka bude přepočtena na Kč kurzem poskytovatele?

Nedlouho po přijetí zaměstnance začali přicházet exekuční příkazy. Protože nenabyly právní moci, byly sraženy ze mzdy a byly deponovány. Mezitím zaměstnanec požádal o odlužení. Nyní jsme dostali usnesení o odlužení. Po doručení tohoto usnesení máme posílat srážky v rozsahu přednostní pohledávky. Co s částkami které jsme doposud deponovali (od srpna do listopadu na exekuce), a co když tato částka neodpovídá minimální, kterou má dlužník podle tohoto ustanovení platit (do jeho příjmů, byl započítán i dar, který se mzdy netýká).

Jaké příjmy se započítávají do příjmu, který ovlivní čistý příjem zaměstnance pro výpočet insolvenční srážky? Konkrétně jde o zaměstnance, který má služební auto i pro soukromé účely a je v insolvenčním řízení. Každý měsíc mu navyšujeme vyměřovací základ o 1% vstupní ceny vozidla včetně DPH a o spotřebované PHM. Prosím o odpověď na otázku, zda částka za spotřebované PHM se pro výpočet insolvenčních srážek bere jako čistý příjem a zvýší se o to srážka nebo nikoliv. Případně jaké benefity, které poskytujeme zaměstnanci (např. příspěvek na penzijní spoření, stravenky apod.), se do čistého příjmu pro tyto účely zahrnují? Každý z asi 5 insolvenčních správců má tuto věc jiný názor. 

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení o schválení insolvence zaměstnankyně a příkaz ke srážkám. Insolvence se týká dlužníků - naší zaměstnankyně a jejího manžela. Jedná se o přednostní pohledávku. Máme pro výpočet srážek odečíst základní částku povinného 7 771 Kč a také za jejího manžela 2 590 Kč?

Zaměstnancům srážíme ze mzdy podíl platby na stravenkách, tj. zaměstnavatel hradí 55 %, zbytek si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Je potřeba mít uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy, nebo stačí vystavit souhlas se srážkou, kterou zaměstnanec podepíše (půjde tedy jen o jednostranný úkon)? Pokud je možná jen dohoda, tak případně prosím o zdůvodnění. Dále vzhledem na změnu dovolené do 1. 1. 2021 na dovolenou v hodinách, je potřeba uvádět v pracovní smlouvě dovolenou v hodinách, nebo můžeme nadále uvádět dny? Máme pravidelný týden. rozvrh 40 hodin (8 hod/den). 

Zaměstnanec má čistou mzdu 19 771 Kč, žije sám a má soudem určeno běžné výživné na dvě děti z předchozího manželství ve výši 5 500 Kč a dlužné výživné na tyto děti ve výši 13 000 Kč. Jaká výše srážky bude na běžné a dlužné výživné v tomto měsíci? 

Zaměstnanec má dceru a uplatňuje slevu na dani. Má ale také insolvenční přikaz a musíme odvádět peníze na učet insolvenční správkyně. Jak to bude s čistou mzdou pro výpočet? Započítá se tam bonus na dítě, nebo ne? 

Firma má v pronájmu služební byt, kde je měsíční nájem 19 984 Kč. Tento byt od 3/2020 užívá zaměstnanec (cizinec), bezúplatně. Náklady hradí firma, a účtuje jako nedaněné tj. MD 512/D 321. Od 1. 9. 2020 je uzavřena dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o srážkách ze mzdy, že bude firma zaměstnanci srážet ze mzdy částku ve výši nájemného tj. 19 984 Kč, tj. 100 %. Jakým způsobem to celé zaúčtovat a zda z tohoto případu neplynou další povinnosti zaměstnavateli nebo zaměstnanci?

Dotaz k usnesení Exekutorského úřadu doručeného novému zaměstnavateli: 1) Dne 11. 11. 2014 byl exekutorským úřadem vydán exekuční příkaz pro aktuálního plátce mzdy – exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy povinného (§ 49 odst. 1 písm. a) Exekučního řádu) Ke dni 17. 10. 2013 nastaly skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu a exekutor v rejstříku zahájených exekucí vyznačil doložku provedení exekuce. 2) Zaměstnanec změnil zaměstnavatele a nastoupil k nám od 1. 2. 2020. 3) Zaměstnavatel obdržel od exekutorského úřadu Usnesení ze dne 15. 5. 2020 na exekuci uvedenou v bodě 1. V bodě II. tohoto usnesení bylo uvedeno: - Novému plátci mzdy ………. se přikazuje, aby prováděl srážky ze mzdy povinného v pořadí exekučního příkazu…. ze dne 11. 11.2014, které je dáno dnem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy povinného dne 13. 11. 2014. Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Z uvedeného nám není jasné, zda jsme na základě uvedeného usnesení povinni srážet přeplatek na dani z příjmů FO a to i v letech budoucích.

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Do firmy nastoupil nový zaměstnanec. V době nástupu bylo u povinného již zahájeno insolvenční řízení, které není dosud schváleno insolvenčním soudem. V seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku jsou u povinného uvedeny přednostní i nepřednostní exekuce, exekuční příkazy však nebyly zaměstnavateli doručeny. Jsme povinni jako zaměstnavatel nahlížet do insolvenčního rejstříku, zda má povinný přednostní či nepřednostní pohledávky, a na základě této skutečnosti započít se srážkami a srážky deponovat?

Zaměstnanec má několik nepřednostních exekucí v pořadí dle data doručení. Exekutor mající pohledávku v 2. pořadí nás vyzval k zaslání přeplatku z RZD. Toto zdůvodnil, že byl první, kdo si tento přeplatek nárokuje. 1. Patří přeplatek daně do jiných příjmů uváděných v exekučním příkaze nebo rozhodnutí/usnesení? 2. Pokud ano, má skutečně přednost na zaslání RZD ten oprávněný, který se první přihlásí bez ohledu na pořadí exekuce?

Jakou náhradu škody může chtít jednatel po účetní (zaměstnanec), která zaviní škodu zaměstnavateli svou neznalostí - a správce daně doměří zaměstnavateli daň a vyčíslí penále či pokutu? Je zde omezena odpovědnost limitem 4,5 násobek průměrné mzdy nebo je odpovědnost neomezená?

Máme zaměstnance v exekuci, má několik exekucí. Dosud byla splácena jedna exekuce. Zaměstnanec se nyní stal zároveň příjemcem starobního důchodu. Bylo doručeno rozhodnutí od jiného exekutora jiné exekuce, který nařídil srážet pouze polovinu nezabavitelné částky, tu druhou polovinu bude srážet „sociálka“ z důchodu. Je správný postup takový, že to, co jsme dosud posílali prvnímu exekutorovi budeme posílat dále a tomu druhému pošleme 1/2 nezabavitelné částky, nebo je jiný správný postup?

Dne 6. 11. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení, vedené na povinného pracovníka. Před rokem 2014 byl po zahájení insolvence absolutní zákaz srážek. Má v současnosti plátce mzdy provádět srážky ze mzdy v období od zahájení insolvenčního řízení až do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o konkrétní formě úpadku?

Řeším exekuce u manželského páru. Naše společnost zaměstnává manžela, který má exekuci s datem nabytí právní moci 13. 6. 2013. Jeho manželka má exekuci s datem nabytí právní moci 15. 1. 2013. Která exekuce má přednost?

Má se provádět krácení nezabavitelné částky již od počátku při výpočtu třetin, tj. počítat s nezabavitelnou částkou zkrácenou o danou procentní výši? Nebo je možné postupovat tak, že se použije při výpočtu třetin celá nezabavitelná částka a teprve nakonec se uplatní procenta z nezabavitelné částky? Například při čisté mzdě 17 268 Kč s krácením 60 % je výpočet třetin: (17 268 – 6 429)/3 = 10 839/3 = 3613 a teprve nakonec se zpětně přičte ke srážce na exekuci 60 % z 6 429 Kč? 

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel?