Otázky a odpovědi - strana 3

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 3. 4. 2021. Od 1. 1. 2021 do doby nástupu na mateřskou byla na neschopnosti, její pracovní týden 5 dní - - 8 hodin, roční nárok na dovolenou - 160 hodin. Mateřská byla od 3.4.2021 - 15. 10. 2021. Pak nastoupí na rodičovskou dovolenou. Bude čerpat ještě zbytek dovolené z roku 2020 - 5,5 dne (44 hodin). Jaký jí vznikne nárok na dovolenou? 

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti půl roku, měl covid, na neschopence je uvedeno „izolace“ (od počátku až do konce pracovní neschopnosti). Krátí se mu v tomto případě nárok na řádnou dovolenou? Musí se u něho přepočítat nárok na dovolenou, a to, co je nad 20 týdnů pracovní neschopnosti, tak už se mu jako odpracovaná doba nebude počítat? Karanténa i izolace patří do stejných limitovaných překážek pro nárok na dovolenou?

Zaměstnanec (úvazek 30 hod týdně) v roce 2021 byl v pracovní neschopnosti od 4. 1. 2021 do 30. 9. a k 30. 9. 2021 ukončil pracovní poměr. Vznikl mu nárok na dovolenou?

Zaměstnanci jsme dali výpověď ve zkušební době, kterou podepsal na pracovišti a ten den odpoledne zašel k lékaři a byla mu vystavena neschopenka. Platí konec pracovního poměru ten den, nebo se prodlužuje o dny neschopnosti?

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?

Podává se příloha k žádosti o dávku jen na počátku nepřítomnosti zaměstnance po uplynutí 14 dní, nebo každý měsíc pokud trvá např. nemoc? 

Máme zaměstnance, který byl dlouhodobě nemocný a pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci. Pracovní lékař potvrdil, že svoji práci nemůže vykonávat. Nejedná se o nemoc z povolání a ani pracovní úraz. Zaměstnance nemůžeme převést na jinou vhodnou práci. Výpověď tedy dostane dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpovědní doba bude dva měsíce - co bude po tu dobu vykonávat? Můžeme mu nařídit vybrat si dovolenou která mu (po přepočtu) zbyla z roku 2020 a 2021? Původní práci dělat nemůže a jinou pro něho nemáme. Bude tedy doma? Případně jak mu budu počítat výdělek po ty 2 měsíce? Máme plat paušálem + osobní příplatek. Dále protože se jedná o výpověď dne § 52 písm. e) nemá nárok na odstupné? Jestli má, tak v jaké výši? Z jakého období mu budu počítat průměrný plat? Pracovní neschopnost nastoupil 2. 4. 2020 a ukončuje 16. 9. 2021. 

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr. Bude končit k 30. 9. 2021. Nyní je v pracovní neschopnosti. Prodlužuje se mu výpovědní doba po dobu nemoci? Zaměstnanec podal výpověď sám.

Zaměstnankyně byla v pracovní neschopnosti od 30. 9. 2020. Ke dni 31. 5. 2021 byla uznána invalidní ve vyšším stupni invalidity. Dne 12. 8. 2021 nám bylo sděleno OSSZ, že jí byla ukončena pracovní neschopnost ke dni 30. 6. 2021. Do zaměstnání tedy od 1. 7. 2021 do dnešního dne nenastoupila. Jak správně rozvázat pracovní poměr ke dni ukončení pracovní neschopnosti 30. 6. 2021? 

Je možné vyplatit mimořádný příspěvek u pracovní neschopnosti, která trvala do 10. 5. 2021 z důvodu izolace, ve výplatě za 7/2021?

Máme dvě provozovny, u jedné z nich nám končí nájemní smlouva k 31. 8. 2021, nebude dál prodloužena a provozovna nebude dál pokračovat. Společnost nezaniká, má ještě dvě 2 další provozovny. V zanikající provozovně pracuje zaměstnanec, který je od 30. 9. 2020 v pracovní neschopnosti. Jak je to s výpovědí a odstupným u tohoto zaměstnance, pokud bude i po zániku provozovny v pracovní neschopnosti?

Lze v roce 2021 krátit dovolenou z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti? Pokud ano, o kolik hodin lze nárok na dovolenou zkrátit? Pracovní neschopnosti trvala v období 1. 1. - 1. 6. 2021. Zaměstnankyně pracuje 5 dní v týdnu, délka pracovní směny je 7,5 hodiny, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Naše zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 15. 5. 2021, Věděla, že její místo bylo zrušeno a po návratu dostane výpověď pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným. Dokonce jsme jí řekli o místě v jiné firmě a i doporučili jí, aby se o něj ucházela. V pondělí 17. 5. 2021 ji dostala, končí 31. 7. 2021. Dostala i nový platový výměr na 31 200 Kč hrubého. Je na překážkách zaměstnavatele za 100 % mzdy. Dne 17. 5. 2021 si zlomila nohu, a přestože jsem jí říkala, že je pro ni výhodnější být na překážkách, dne 20. 5. 2021 mi přišla její pracovní neschopnost. Pokud by neměla PN, kolik hodin dovolené by jí vzniklo (nárok máme 5 týdnů, pracuje pravidelně 40 hod. týdně po 8 hod. PO-PÁ)? Je pro ni výhodnější být v pracovní neschopnosti než na překážkách? Pokud bude pracovní neschopnost prodlužovat např. do 15. 6. 2021, pak bude končit 15. 8. 2021? Kolik bude pak činit odstupné? Jak se u ní spočítá pravděpodobný výdělek?

Zaměstnanec dostal výpověď z důvodu nadbytečnosti (pracoval u zaměstnavatele již před rokem 2020), výpovědní doba končí 31. 5. 2021. Od 12. 4. 2021 do konce pracovního poměru je v pracovní neschopnosti. Jaký bude nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru?

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat?