Otázky a odpovědi - strana 4

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Našemu zaměstnanci byla v průběhu čerpání dovolené v období 10. – 12. 3. 2021 nařízena karanténa z důvodu pozitivity rodinného příslušníka na covid-19. Tento zaměstnanec tedy čerpal dovolenou 3 kalendářní dny, 2 kalendářní dny byl víkend (13. 3. - 14. 3). Od 15. 3. do 23. 3. 21 měl tedy mít nařízenou karanténu. V součtu toto období: 10. 3. - 23. 3. = celkem 14 kalendářních dní. Paní doktorka zapomněla v pondělí 15. 3. elektronickou neschopenku odeslat, po urgencí z naší strany odeslala tuto neschopenku zpětně, v pátek 19. 3. Protože neschopenku je možné vystavit zpětně jen za 3 dny, při odesílání na PSSZ uvedla v poznámce žádost, aby tato karanténa byla uznána zpětně od 15. 3. 2021. Z PSSZ mi dorazila elektronická neschopenka (začátek i konec) s uvedenou poznámkou, že se jedná o karanténu, s uvedenou dobou nemoci od 17. 3. do 23. 3. Se zaměstnancem jsem se tedy dohodla, že na dobu 15. 3. - 16. 3. mu poskytneme dodatečně dovolenou, aby mu nevznikla absence. Ve mzdách za březen mu tedy proplatím náhradu mzdy za 17. 3. - 23. 3. (5 pracovních dnů), a pokud dobře chápu nařízení o mimořádném příspěvku při karanténě, pak i 370 Kč x 7 kalendářních dnů karantény. Je to tak v pořádku? Nehraje roli, že oficiálně karanténa netrvala 14 kalendářních dní, ale pouze 7 kalendářních dní dle neschopenky za dobu 17. 3. - 23. 3.? Nemůže se mi stát, že PSSZ dodatečně, již po zpracování mezd za 3/21 uzná zpětně, neschopenku od 15. 3.? Jak bych v tomto případě postupovala? Myslím si, že bych mu ve mzdách za 4/21 musela srazit částku za dovolenou poskytnutou nyní na dny 15. 3. - 16. 3., nevím ale, jestli bych při výpočtu náhrady vycházela z průměru ze 4. čtvrtletí 2020 (stejně jako při proplacení této dovolené ve mzdách za 3/21, nebo bych již použila průměr vypočítaný z 1. čtvrtletí 2021, jelikož opravy dovolené bych prováděla již ve mzdě za duben ? Ve mzdě za duben bych mu pak dopočítala náhradu za dny 15. 3. - 16. 3. (dny dodatečně uznané). Dostal by pak i příspěvek 2 x 370 Kč i za tyto dny? Znamenalo by to tedy, že i když by se jednalo o zpětně uznanou jednu nemoc, ponížila bych odvody na sociální pojištění za 3/21 za dny 17. 3. - 23. 3. o 2 590 Kč = za 7 kalendářní dní a odvody za 4/21 za dodatečně uznané dny 15. 3. – 16. 3. o 720 Kč = 2 kalendářní dny? 

Prosím o stanovení nároku dovolené za rok 2021 u zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr byl ukončen dne 12. 3. 2021. Práci vykonávala do 27. 1. 2021, od 28. 1. do 11. 3. 2021 byla v pracovní neschopnosti. 

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 4. 1. 2021 - 28. 2. 2021. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby = 40 hodin týdně, výměra dovolené činí 4 týdny. Bude mít zaměstnanec nárok na celých 160 hodin?

Na kolik dnů dovolené má nárok zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, za předpokladu, že do konce roku 2021 bude po celou dobu pracovat? Tento zaměstnanec má 8hod. pracovní úvazek, dovolenou máme stanovenou na 5 týdnů, tzn. jeho plný roční nárok by byl 200 hodin. Tento zaměstnanec ale od 7. 1. 2021 do 21. 2. 2021 byl v pracovní neschopnosti. Jak vypočítám nárok na jeho dovolenou s ohledem na tuto nemoc? Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání 4. 1. 2021 (8hod. úvazek). Bude činit její nárok na dovolenou 200 hodin, nebo pouze 197 hodin, za předpokladu, že do konce roku bude pracovat?

Zaměstnanec nám lživě udal místo pobytu své dovolené a odcestoval do Egypta, což jsme zjistili až v průběhu jeho pobytu v zahraničí. Dovolenou má schválenou pouze do 16. 2 2021. Dne 17. 2. 2021 by měl normálně nastoupit do práce, ale dle nařízení vlády ze dne 15. 2. 2021, odstavec 15 (poznámka redakce: jde o ochranné opatření MZDR ČR čj.: MZDR 20599/2020-56/MIN/KAN, čl. I bod 15), jej jako zaměstnavatel nesmíme vpustit na pracoviště. Došlo zde jednoznačně k chybě na straně zaměstnance, odcestoval do rizikové země, ačkoliv věděl, že bude muset následně do karantény a nepožádal tak o delší dovolenou. Na pracoviště může být vpuštěn až po prokázání se negativním testem, takže předpokládám, že půjde o 5 dnů + dva dny na test. Jakým způsobem mi doporučujete řešit těchto 7 dnů jeho nepřítomnosti v práci, pokud mu lékař nepředepíše karanténu a DPN? Dívala jsem se na překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Takové překážky zde nejsou nikde uvedeny. Mohu mu nařídit dovolenou? Popř. jaké jiné řešení v tomto případě vidíte?

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda? 

Zaměstnankyně je u nás v HPP od 1. 11. 2019. V prosinci zjistila, že je těhotná a od 1. 1. 2021 nastoupila na nemocenskou z důvodů komplikací v těhotenství. Výpočet PPM se provádí před nástupem na mateřskou dovelenou z posledních 12 měsíců a z hrubé mzdy. Všude jsem četla, že nemocenská nemá vliv na tento výpočet, a tudíž ho neovlivňuje. Pokud by tedy zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou od 1. 7. 2021 pro výpočet PPM bude tedy rozhodující období od 1. 7. 2020 - 30. 6. 2021 nebo období před neschopenkou = tedy 1. 1. 2020 - 31. 12. 2020? Jak je to ještě s hrubou mzdou? V roce 2020 byla hrubá mzda ponížena s přechodem na 4denní pracovní režim a dále byla i na překážkách z důvodu ZL ve výši 80 %. Bude toto mít také vliv na výpočet PPM? I přesto, že se od 1. 11. vše vrátilo zpět na 5denní pracovní režim. 

Máme zaměstnance, který byl od 6. 3. 2020 do 31. 1. 2021 v pracovaní neschopnosti. K 31. 3. 2021 mu končí pracovní poměr. Nárok na dovolenou je 20 dnů. Pracovní úvazek je 40 hod./5 dnů v týdnu. O kolik dnů a hodin se mu zkrátí nárok na dovolenou k 31. 3. 2021? 

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

Zaměstnanci končil pracovní poměr ve zkušební době 30. 11. 2020. Ale od 27. 11. 2020 do 1. 12. 2020 měl karanténu a od 2. 12. 2020 do 18. 12. 2020 měl pracovní neschopnost. Ke kterému dni mu správně měl skončit pracovní poměr a kdo vyplácí náhradu za nemoc od 2. 12. 2020? 

V jaké výši bude mít nárok na dovolenou zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval celý rok 2020 a v 12/2020 dal výpověď, takže pracovní pomě mu skončí 28. 2. 2021? Nárok na dovolenou za kalendářní rok je 20 dní - 160 hodin, zaměstnanec pracuje v rovnoměrné rozvžené základní pracovní době (5 x 8 hodin = 40 hodin týdně). Zaměstnanec byl od 4.1. 2021 do 24. 1. 2021 dočasně práce neschopen.

Zaměstnanec měl pracovní poměr na dobu určitou. Ke konci PP onemocněl, PP byl ukončen dle smlouvy. Zaměstnanec stále pobírá nemocenské dávky, nové zaměstnání nemá. Na ÚP se může nahlásit až po ukončení PN. Zdravotní pojištění je za něj placeno? Má povinnost si toto ověřovat nebo za něj nahlašuje na ZP bývalý zaměstnavatel?

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Je nutné v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu) uvádět doby pracovní neschopnosti?

Náš zaměstnanec má úvazek na 4 dny/týden v rozsahu 32 hod. V měsíci prosinci 2020 od 15. 12. 2020 - 23. 12. 2020 byl práce neschopen, od 24. 12. 2020 - nástup (svátek). Výpočet náhrady od 15. 12. - 18. 12. stanovíme celkem na 32 hod. a v týdnu od 21. 12. - 23. 12. 2020 vypočteme jako náhradu za celkem 16 hodin, když pak následují 2 dny svátky, aby byl dodržen týdenní úvazek 32 hodin?

Vážení, naše zaměstnankyně pracující na 6 hodin denně na pracovní smlouvu, má u nás ještě dohodu o provedení práce na "Projekt". Dne 25. 11. 2020 onemocněla - poraněná ruka a má pracovní neschopenku. Její dohoda nepřekračuje v měsíci 10 000 Kč, takže na dohodu neschopenku nemá. Může dohodu i za dobu nemoci dál vykonávat? Můžeme jí i v době pracovní neschopnosti v hlavním pracovním poměru vyplatit odměnu z dohody? 

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Zaměstnanec pracoval od 1. 1. 2020 do 2. 3. 2020. Do konce roku je v pracovní neschopnosti. V lednu až únoru čerpal 2 dny loňské dovolené a 5 dní z letošní dovolené. Počítá se čerpání těchto dovolených do opracované doby pro výpočet nároku na dovolenou (nárok 2/12 nebo 1/12)?

Zaměstnankyně na neschopence od 20. 1. a bude do 31. 12. 2020. Nemá nárok na žádnou dovolenou? A otázka ohledně minimální mzdy: náš obchodní zástupce má podepsáno ve smlouvě 15 000 Kč plus provizní systém. Jeho skutečná mzda je vždy vyšší než 15 000 Kč hrubého. Pokud bude od ledna minimální mzda 15 200 Kč musíme mu to změnit? Nebo mu můžeme nechat 15 000 Kč plus provize?