Otázky a odpovědi - strana 45

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnanci jako místo výkonu práce území města Brna. Zaměstnanci jsou občas vysláni na nákup, vyřídit poštu apod., město však často neopustí. Jaké nároky zaměstnancům z tohoto plynou, resp. může zaměstnavatel proplácet například náhradu za použití osobního vozidla, a současně to považovat za osvobozený příjem na straně zaměstnance a daňový náklad na straně zaměstnavatele (podobně jako u pracovních cest)? Zaměstnanec by neměl nést náklady zaměstnavatele, zároveň se však nejedná o pracovní cestu...

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Lze uhradit z FKSP návštěvu sauny? Jsme střední škola, zřízená krajem. Lze pořídit UNIŠEKY a rozdat zaměstnancům?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Nyní budeme zajišťovat zaměstnancům zvýhodněné tarify na telefon. Vyúčtování probíhá tak, že přijde společná faktura na školu např. pro 15 zaměstnanců, my ji musíme rozpočítat dle telefonního čísla a zaměstnanci srazit z platu. Za tím účelem jsme vyhotovili dohodu o srážkách z platu, kterou Vám v příloze zasílám a ptám se, zda je nutné uvádět tam i číslo toho daného telefonního čísla zaměstnance. Příloha - dohoda o srážkách z platu. Dohoda o srážkách z platu zaměstnavatel: XY sídlo: IČ: zastoupená: (dále jen zaměstnavatel) a paní: XY narozená: trvalé bydliště: (dále jen zaměstnanec) uzavírají tuto dohodu o srážkách z platu Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavírají dne 30. 1. 2017 dohodu o měsíčních srážkách z platu ve prospěch zaměstnavatele, za služby společnosti O2. Částka bude vždy zaokrouhlena na celé koruny. V případě, že nebude možno srážku z platu provést, zaměstnanec se zavazuje částku za služby uhradit v hotovosti, nebo zasláním na bankovní účet zaměstnavatele č. 19...., a to vždy do 15. následujícího měsíce. Jako variabilní symbol uvede číslo telefonu. V obci ... 30. 1. 2017, podpis zaměstnavatele, podpis zaměstnance.

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod. 

Pracovníkovi byla od 1. 1. 2017 zvýšena hodinová mzda. Výpočet náhrady byl spočítán ze mzdy za 4. čtvrtletí 2016, tedy ze mzdy nižší. Má se náhrada ze zvýšené mzdy přepočítat nebo používat již stanovený průměr pro 1. čtvrtletí 2017?  

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

1. Montážní česká firma vysílá své zaměstnance do Německa. Zaměstnanci jsou tři týdny v Německu a jeden týden v ČR. Měla by být minimální mzda stanovena podle české či německé legislativy? A kolik by případně tato mzda činila u pomocné síly - montéra? 2. Český dopravce vysílá zaměstnance do Německa, Rakouska, Slovenska. Zaměstnanci jsou většinu z měsíce po rozvážkách. Podle které legislativy bude u těchto zaměstnanců stanovena minimální mzda?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Dobrý den, jsme s.r.o. na Mzdových výměrech máme vždy - Základní měsíční mzda např ve výši 12 100 Kč + diferenciační-osobní příplatek až do výše 5 000 Kč. Celkem je tedy měsíční mzda 17 000 Kč. Ten diferenciační příplatek je pohyblivá částka, ale krátí se jen ve vyjímečných případech. Jde nám o to, jestli to takto můžeme nechat a nebudeme mít problém se zaručenou mzdou třeba pro řidiče, která je od 1.1.2017 vyšší. Zaměstnanec má vlastně dle Mzdového výměru tedy skutečně za měsíc bez příplatků za přesčas, noční, SO a NE, svátky a ztížené prostředí mzdu vyšší než je zaručená mzda (např.našich 17 000 Kč). Je to tak správně? Můžeme Mzdové výměry takto nechat. Děkuji

Jednatel firmy podle smlouvy dostane odměnu za výkon své činnosti, a to jednorázově v měsíci prosinci za celý kalendářní rok ve výši 50 000 Kč. Co vše je třeba udělat? Kdy a jak ho přihlásit k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a jaké srážky z tohoto příjmu provést?

Zaměstnanec neziskové společnosti (poloviční úvazek, nízká mzda) má dohodnutou bezúročnou půjčku, kterou splácí každý měsíc - 1 500 Kč. Nyní mu přišel k zaměstnavateli exekuční příkaz na srážky za mzdy - nepřednostní pohledávka. Může mu zaměstnavatel strhávat zároveň exekuční srážku i splátku půjčky, nebo je nutné dodržet nějaké minimum, které musí zaměstnanec dostat? 

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)? 

Našim zaměstnancům dáváme mzdový výměr, který je složen ze dvou složek: tarifní třídy a osobního hodnocení. Můžu součet těchto dvou složek, které musím vyplatit, považovat za zaručenou mzdu v jednotlivých tarifních třídách?

Na zaměstnance přišel exekuční příkaz podle § 277 o. s. ř. a podle § 52 o. s. ř. Spadá do těchto srážek i daňový bonus, který mu vzniká při výpočtu mzdy? Kdy lze postihnout při srážkách ze mzdy i daňový bonus? 

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?

Od 1. 8. 2016 budeme zaměstnancům přispívat z FKSP na penzijní připojištění. Má být tato skutečnost zanesena v nějakém vnitřním předpise, např. v platovém?

Dne 4. 7. 2016 nám exekutor doručil exekuční příkaz na provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance v pracovním poměru. Na to samé číslo jednací nám doručil 13. 7. 2016 exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky na daňový bonus. Musíme opravdu provádět srážky ze mzdy zároveň na základě obou exekučních titulů, nebo pouze toho na srážky ze mzdy?

Zaměstnanec má následující exekuce, který byly doručeny prvnímu plátci takto: nepřednostní 02/2011, přednostní 03/2014, nepředností 05/2015, přednostní 06/2016. Jaká výše bude strhávaná - zaměstnanec má čistou mzdu 12 000 Kč. Budou strhávány 2/3 na nepředno. 02/2011 1/3 a na předností 03/2014 2./3 a ostatní dvě zůstanou bez odeslání srážek?