Otázky a odpovědi - strana 3

Bude se jednat o pracovní cestu, pokud zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance z jedné provozovny (Brno) do druhé (Praha)?

Zaměstnanci pracují na stavbě,kde jsou i ubytovaní. Pracovní dobu mají 7:00 - 17:00. Při ukončení svého turnusu, pracovníci odjíždějí služebním automobilem do svého domova (Slovensko), kdy tato služební cesta domů trvá cca 10 hodin. Zaměstnanci v den odjezdu pracují od 7:00 do cca 11:00 a poté jsou vysláni na onu 10 hodinovou cestu. Je tato cesta možná za těchto podmínek? Za splnění bezpečnostní přestávky po 4,5h řízení? A co odpracovaná doba před cestou? Respektive co se musí udělat, aby tato cesta po polovině odpracované doby byla možná?

Zaměstnanec byl vyslán na dvoudenní školení, nocleh byl placen, jízda byla služebním vozem, poskytnut byl oběd v ceně školení (hrazeno zaměstnavatelem). Nebyla poskytnuta snídaně ani večeře. Je nárok na stravné a v jaké výši?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Pracovní doba zaměstnance začíná v 6.00, končí v 14:15. Zaměstnanec jede na pracovní cestu od 6:00 do 23:00 hod. Z toho dvě hodiny trvá cesta tam a dvě hodiny cesta zpět. Počítá se doba strávená na cestě do doby výkonu práce nebo do doby odpočinku? Bude dodržena doba odpočinku mezi směnami?

Dobrý den, děkuji za odpověď na předchozí otázku. Mám k ní ještě dotaz na upřesnění. Jsme příspěvkovka. Všichni naši hajní v tuto chvíli mají ve smlouvě výkon práce naše město. Tím mají z naší hájovny, kde bydlí, dojet k nám a pak se jim počítá služební cesta jejich auty. Budeme dělat změnu smlouvy a nově budou mít jako pracoviště hájenky. Cesťák budou mít např. 6:00 hájenka - 6:30 místo někde v revíru, tam budou vykonávat práci, případně přejedou na jiné místo a odpoledne opět cesta zpět do hájenky.  a) Pokud si budou psát měsíční cesťák, pak jim k tomu dopočtu stravné, ale už jim nebude náležet stravenkový paušál, protože celou směnu byli na služební cestě. Je to tak? Tím by měli stravu 2x.  b) Pokud je budeme proplácet paušálně, pak dle metod. pokynu předloží jízdy za 3 měsíce a dle vyhlášky se jim spočte cestovné (km, palivo, opotřebení), které budou dostávat měsíčně do výplaty. Jak je to v tomto případě se stravným? Započtu jej také do paušálu podle předložených 3 měsíců?  V tuto chvíli jedeme paušálně, bez stravného, ale dostávají stravenkový paušál. Ale to asi není dobře, viďte. Ráda bych to nastavila správně.

Jsme příspěvková organizace, vlastníme hájovny, které pronajímáme našim hajným, nemají je ale všichni. Hajní denně jezdí svými soukromými vozidly služebně po rajónu. Nejezdí celý den. Dosud jsme měli metodický pokyn (MP), kdy 1× ročně dali podklad jízd za 3 měsíce 09–11 a na základě toho a nové vyhlášky v prosinci, se spočetl paušál, který jim byl vyplácen celý další rok. Nyní se rozhodlo, že se jim budou jízdy proplácet měsíčně zpětně podle skutečně odježděných km plus opotřebení a ceny nafty a BA dle aktuální vyhlášky. Bude to přibližně stejné každý měsíc. U některých totiž došlo k navýšení km, ale jen nárazově. Bude se jednat o cesťák nebo mohou vyplňovat Záznam o provozu vozidla? Ten by byl schválený vedoucím úseku i ředitelem. Do něj vyplňují specifikaci auta, jméno řidiče, jednotlivé jízdy: datum, místo, čas. Něco jako kniha jízd. Za každý odpracovaný den dostávají stravenkový paušál. Všichni mají plné úvazky, 40 hod / týdně. Ve smlouvě mají uvedené naše město jako místo výkonu. Pravidelné pracoviště určené nemají a co jsem se dívala do smluv, tak tam se to také neřešilo. Nicméně jejich pravidelným pracovištěm je většinou hájenka, případně jejich bydliště, z kterého vyjíždějí do svěřeného rajónu. Je možné nechat ve smlouvě místo výkonu naše město a v Metodickém pokynu napsat, že jejich pracovištěm je místo uvedené a jimi podepsané v příloze MP? Je nutný jejich souhlas? Nerada bych měnila pracovní smlouvu a dávala jim tam pracoviště hájenku nebo jejich byt a pak při každé změně, řešila i změnu smlouvy. Pokud nemají určené pracoviště, ale než místo výkonu, pak by měli cestu začínat tam, je to tak? Prosím o radu, jak to co nejlépe pro obě strany, vyřešit.

Dotaz k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve stavební firmě.  1/ Vstupní informace:  -Pracovní pozice STROJNÍK, STAVEBNÍ DĚLNÍK výkon práce je odměňován hodinovou mzdou   -Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba(vnitřní předpis,nebo stačí uvést do prac.smlouvy ?)  -Vyrovnávací období 1 měsíc -Pravidelným pracovištěm v pracovní smlouvě: Hranice (okr. Přerov)  -Zaměstnanci používají firemní vozidla zaměstnavatele.  Důvod nastavení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby: zahájení prací na stavbách určuje zákazník dle požadavků stavby (např. od 6:00, 7:00, 8:00 apod.), dle tohoto požadavku zákazníků zaměstnavatel provede rozvrh pracovních směn na týden, vystaví zaměstnanci cestovní příkaz s místem zahájení pracovní cesty a místem ukončení pracovní cesty.  Příklad: Zaměstnanec – strojník Místo bydliště : Dub nad Moravou Práce na zakázce: místo výkonu práce = Rožnov pod Radhoštěm Místo výjezdu na pracovní cestu (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Místo ukončení pracovní cesty (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Rozvržení pracovní doby (směny) – určí zaměstnavatel předem: 7:00 – 15:30 ( z toho 0:30 přestávka) Pracovní cesta zaměstnance : Odjezd : Dub nad Moravou 5:30 Příjezd : Rožnov pod Radhoštěm : 6:45 Zahájení výkonu práce : 7:00 Ukončení výkonu práce : 16:30 Odjezd : Rožnov pod Radhoštěm 17:00 Příjezd : Dub nad Moravou 18:00 Z výše uvedeného vyplývá: Nárok na stravné v daném dni : doba jízdy 5:30 až 18:00 = 12,5 hod – stravné 151 kč Odpracováno : 9 hod (v případě nerovnoměrně rozvržené doby se v tomto dni ještě nevyhodnocuje doba přesčasu. Přesčasové hodiny jsou předmětem vyrovnání v rámci 1 měsíce. Tzn. v případě fondu pracovní doby za měsíc 176 hod, vše co přesahuje tento fond je prací přesčas s příplatkem)    MŮJ DOTAZ ZNÍ:   1/ JE VÝŠE UVEDENÝ POSTUP SPRÁVNÝ? - POKUD ANO, LZE TAKTO NASTAVIT U VŠECH PRACOVNÍCH POZIC (STROJNÍK, DĚLNÍK, AJ…), KTERÉ PRACUJÍ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH? - POKUD NE, PROSÍM O UVEDENÍ SPRÁVNÉHO POSTUPU  2/ DÁLE MÁM DOTAZ, ZDA U VÝŠE UVEDENÝCH POZIC A JEJICH PROVÁDĚNÝCH PRACOVNÍCH VÝKONŮ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH ZAMĚSTNAVATELE MÁ ZAMĚSTNANEC NÁROK NA NÁHRADU MZDY ZA DOBU ŘÍZENÍ VOZIDLA. V PŘÍPADĚ, ŽE NE A ZAMĚSTNAVATEL SE ROZHODNE MU PŘESTO TUTO CESTU ZAMĚSTNANCI PLATIT, SPADÁ TENTO PŘÍJEM DO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE, Z KTERÉHO SE ODVÁDÍ SOCIÁLNÍ I ZDRAVOTNÍ?  TAKÉ PROSÍM O UVEDENÍ, ZDA BUDE V TOMTO PŘÍPADĚ TATO VÝPLATA NAD RÁMEC ZÁKONA DAŇOVĚ UZNATELNÝM NÁKLADEM ZAMĚSTNAVATELE.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Jako zaměstnavatel poskytujeme stravovací paušál ve výši 80,00 Kč. Pracovní doba je stanovená od 7 do 15 hodin. Pracovník je vyslán na pracovní cestu ve 12 hodin ( odpracoval tedy 5 hodin). Pracovní cesta končí v ten samý den v 18 hodin (pracovní cesta trvá 6 hodin). Jak v tomto případě postupovat? Má zaměstnanec nárok jak na paušál, tak i na stravné? Nebo si může vybrat a chtít jenom stravné? A nebo má nárok jenom na stravovací paušál?

Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 

Česká s. r. o. bude zaměstnávat občana Slovenské republiky, který má své bydliště na Slovensku. Výkon práce bude na Slovensku. Onen zaměstnanec bude mít od české s. r. o. pronajatou místnost na práci "kancelář" a bude zároveň pracovat z domova (cca 70 % v pronajaté kanceláři a 30 % z domova), to vše pouze na Slovensku. Jaké pravidlo zaměstnávání uplatnit? Tzv. telework (homeworking), nebo místo výkonu práce na Slovenské adrese (ona pronajatá kancelář)? Nebudeme zřizovat právní entitu na Slovensku, pouze pronajímat kancelář. Jaké povinnosti nad rámec klasického pracovního poměru podle české legislativy máme jako zaměstnavatel při obou variantách?

Vyučuji na gymnáziu a ředitel školy mne chce vyslat s mou třídou na lyžařský kurz jako vychovatele pro období, kdy děti nelyžují. Ze zdravotních důvodů se kurzu zúčastnit nemohu (nemám na to lékařské potvrzení). Ředitel mi oponuje, že se jedná o vyslání na služební cestu a jsem povinna se zúčastnit. Musím opravdu vyjet? 

Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Máme zaměstnance na office a mají stravenkovy paušál 75 Kč/den. Stravenkový paušál je za odpracovaných 8 hod. Pokud ale zaměstnanec jde na pracovní oběd s klientem, má nárok na stravenkový paušál v ten daný den? U obchodních zastupců se stravne krátí, pokud jdou s klientem na pracovní oběd během svého pracovního dne. 

Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál i za odpracovaný svátek, za předpokladu, že práce ve svátek byla předem se zaměstnavatelem dohodnuta? Podle mého názoru ano. 

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a na cestovním příkazu vyúčtoval náhradu za pohonné hmoty dle spotřeby v technickém průkazu a základní náhradu za vozidlo (amortizaci vozu). V technickém průkazu je zapsaná jiná firma nebo OSVČ. Je správné, že zaměstnanci je vyplacena jak náhrada za pohonné hmoty, tak i základní náhrada?

Zaměstnanec se zúčastnil třídenního kurzu. Na faktuře je uvedena pouze částka za kurz bez jídla. Zaměstnanec uvedl, že strava jim byla bezplatně poskytnuta. Náleží zaměstnanci celé stravné nebo bude pokráceno?