Otázky a odpovědi - strana 2

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Za běžných okolností poskytujeme svým zaměstnancům obědy, protože máme vlastní stravovací zařízení. Teď, v období pandemie se na škole nevaří. Převážná část zaměstnanců má nařízenu práci z domova (home office). Mají tito zaměstnanci nárok na stravu - třeba formou stravenek? Jak je to s ostatními zaměstnanci, kteří do školy dochází?  

Společnost koupí např. mobilní telefon a dodavatel v rámci akce k telefonu předá také dárkovou cestovní poukázku za 2 500 Kč, za kterou si účtuje pouze 1 Kč. Pokud poukázku předáme zaměstnanci, jedná se o jeho zdanitelný příjem ve výši 2 500,00 Kč a z toho vyplývající sociální a zdravotní pojištění? A jak postupovat, pokud poukázku nechceme uplatnit? 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky dle vnitřního předpisu zdarma pokud odpracují alespoň 3 hodiny za den na pracovišti. Do dnešního dne bylo účtováno 55 % stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a 45 % do neuznatelných nákladů zaměstnavatele. V optice roku 2020 - 72,10 Uznatelných/58,90 Neuznatelných. A dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsme u zaměstnanců osvobodili od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se nám dostal do ruky AKTUÁLNÍ názor dlouhodobě publikující autorky z VŠE, kde se uvádí: „Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 72,10 je to u zaměstnavatele daňově uznatelný náklad a u zaměstnance podléhá dani z příjmů a současně podléhá pojištění.“ Přitom ke změně zákona o daních z příjmů nedošlo ke změně § 6 odst. 9 písm. b). CO JE TEDY SPRÁVNĚ? 

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Zaměstnance chceme odměnit za mimořádné výsledky mobilním telefonem, který naší akciové společnosti poskytl operátor tarifu díky slevě za 1 Kč. Zaměstnanec obdrží přístroj bez SIM karty ke svému soukromému účelu. Zaměstnanci bychom tento dar zahrnuli v jeho skutečné hodnotě před slevou (3 500 Kč) do základu daně i pojistného jako nepeněžní příjem. Je to správné? Nelze zahrnovat do základů pouze onu 1 Kč účtovanou na faktuře od operátora? Neexistuje jiná možnost poskytnutí, např. smlouva o výpůjčce, která by byla osvobozena od daně z příjmu a pojistného? 

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

Společnost zajistila a uhradí zaměstnancům službu důchodového poradenství. Je náklad na důchodové poradenství daňově uznatelný a je potřeba zaměstnancům tento nepeněžní příjem dodanit?

Firma se rozhodla poskytovat zaměstnancům benefity na kulturu, tělovýchovu, zdravotní potřeby apod. co jsou vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu a tento nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně. Formou poskytování těchto benefitů je zakoupení Flexi pasů Sodexo, kterými pak může zaměstnanec tyto benefity hradit. Já jako účetní vidím faktury od Sodexo, že každému zaměstnanci je každý měsíc připsán na jeho Flexi pas příspěvek zaměstnavatele ve výši 1500 Kč měsíčně. To zatím považuji za nákup cenin a účtuji na 213. Ale vůbec nemám žádné vyúčtování, kdy, v jaké hodnotě a za jaké položky bylo těmito Flexi pasy placeno. Manažer, který jednal se zprostředkovatelem ze Sodexo uvádí, že Sodexo sdělilo, že Flexi pas nelze použít k úhradě jiných benefitů než těch, které zákon vyjmenovává v § 6 odst. 9 a tedy že není třeba žádné vyúčtování a bez ohledu na to, kdy byl Flexi pas skutečně použit k úhradě zdravotnického zboží nebo rekreace apod, tak že připsání příspěvku zaměstnavatele na ten Flexi pas už je poskytnutím příspěvku, žádnou ceninou, jejíž čerpání by se mělo dále sledovat. To se mi moc nezdá, tak se raději ptám, zda skutečně faktura od Sodexo za připsání příspěvku na Flexi pas je už tím nedaňovým nákladem firmy na zaměstnanecký benefit, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu a není třeba toto použití příspěvku dále dokládat, a ustojí se při případné kontrole, že to byl u zaměstnance opravdu osvobozený příjem. 

Klient - jednatel s. r. o. - si koupil automobil v hodnotě 1 mil. Kč včetně DPH. Odhadl, že soukromě bude jezdit cca 20 %. Uplatnili jsme pouze 80 % nároku na DPH. A firma navrhla řešení. Všechny náklady na vozidlo i PHM se bude uplatňovat do nákladů a uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Za počet ujetých soukromých kilometrů se vypočítá nějaká částka, kterou jednatel uhradí, a z této částky se bude vracet DPH. 1)     Bude se přidaňovat k platu jednatele 1 % z ceny automobilu za každý měsíc anebo jenom za ty měsíce, kdy se jezdí soukromě? 2)      Jak přidaňovat, když jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele na 15 000 Kč nebo na 1 000 Kč anebo ji má bez peněz? 3)      Jedno vozidlo již mají, a teď se rozhodli, že tím automobilem bude pracovně jezdit zaměstnanec. Automobil koupili loni a DPH uplatnili v celé výši. Teď i ten zaměstnanec od května může použít automobil na soukromé účely. Bude moct zase platit za ujeté soukromé kilometry a přidaňovat jenom za ty měsíce, kdy jsou soukromé jízdy? 4)      Nebo pokud bude jednatel nebo zaměstnanec platit za soukromé jízdy a firma z toho bude platit DPH, tak se nemusí dodaňovat?

Uvažujeme o zavedení nového benefitu - pěněžní příspěvek na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání. Záměrem je přispívat zaměstnancům dle vzdálenosti od místa výkonu práce a přispívat jen těm, kteří dojíždějí např. více než 30 km. Případně výši peněžního příplatku odstupňovat od vzdálenosti. Další alternativou, kterou zvažujeme, je přiznat tento benefit jen určitým kategoriím zaměstnanců, např. manageři nebo laboranti. Pokud bude tento postup takto popsán v kolektivní smlouvě či vnitřním předpise, je to v souladu s principy rovného zacházení?

Zaměstnancům poskytujeme následující benefity: Příspěvek na ubytování Poskytujeme příspěvek zaměstnancům s trvalým pobytem na Slovensku formou nepeněžního plnění. Přechodné bydliště mají sjednané na adrese v Příbrami (pronajatý byt). Smlouva o pronájmu je mezi naší firmou a pronajímatelem bytu. Příspěvek platíme rovnou pronajímateli, u zaměstnance je v pracovní smlouvě sjednán příspěvek zaměstnavatele na ubytování ve výši 3 000 Kč/měs., to mu proběhne i výplatní páskou, ale nic se neodvádí. Je tento postup správný? Lze takto poskytovat příspěvek na ubytování i občanům z ČR? Pokud budou mít jiné trvalé bydliště než je místo výkonu práce? Jsme firma z Příbrami, zaměstnanec by měl trvalé bydliště např. v Českých Budějovicích nebo Ostravě, přičemž totedy znamená, že nemůže každý den dojíždět nebo by mu to činilo velké obtíže. Příspěvek na provoz předškolního zařízení nebo příspěvek na letní tábor dítěte zaměstnance O letních prázdninách bychom chtěli zaměstnancům poskytovat příspěvek na pobyt jejich dětí ve školkách či dětských skupinách (dva pokladní doklady – jeden by byl na pobyt dítěte v zařízení a druhý na stravné dítěte v daném zařízení; případně faktura) nebo na letní tábor dítěte. Jednalo by se o příspěvek na jedno dítě max. 2 500 Kč/měs., na druhé dítě max. 2 000 Kč/měs., formou nepeněžního plnění, jako firma bychom hradili částku rovnou danému zařízení. Zaměstnavatel by účtoval příspěvek jako nedaňový náklad. U zaměstnance by se tedy jednalo o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 bod d) ZDP, pojistné by se neodvádělo. Vybraným zaměstnancům se též poskytuje příspěvek na dovolenou, taktéž formou nepeněžního plnění. Započítával by se příspěvek na pobyty dětí do osvobozených 20 000 Kč/rok? Lze takto zaměstnancům přispívat a byl by tento postup správný?  

Firma vyplácí stravenky zaměstnancům až po skončení měsíce, kdy ví, na kolik dní měli nárok. Je to takto správně? Nebo musí být stravenky čerpány dopředu?

Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin? 

Pokud by zaměstnanec používal firemní auto k soukromým účelům, jak v tomto případě postupovat z hlediska mezd, popř. smlouvy se zaměstnancem?

Zaměstnanci vznikl nárok na náhradní volno. Zaměstnanec odpracoval od začátku pracovní směny 1,5 hodiny, následně čerpal náhradní volno 5 hodin, vrátil se zpět a odpracoval 1,5 hodiny do konce pracovní směny. Vznikl mu nárok na stravenku a zaměstnavateli na daňový výdaj, jestliže v úhrnu byl na pracovišti 3 hodiny?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?