Novinky

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje své klienty, kterým jsou důchody vypláceny na jejich osobní účet nebo na účet jejich manžela/manželky, partnera/partnerky či registrovaného partnera/registrované partnerky, že v únoru 2026 obdrží na účet jinou částku důchodu než v lednu 2026. Neznamená to ale, že by se jejich pobíraný důchod snížil. Proč je únorová částka nižší? V lednu 2026 vám byla na účet vyplacena vyšší částka, protože v jedné platbě byly zahrnuty dvě položky najednou: pravidelná lednová splátka důchodu ve zvýšené (zvalorizované) výši, jednorázový doplatek za období od 1. 1. 2026 do dne před lednovým výplatním termínem důchodu. Tyto dvě částky byly sloučeny do jedné lednové platby, a proto byla lednová výplata vyšší než obvykle. Informace o tom byla uvedena i ve zprávě pro příjemce u lednové platby. Co se změní od února 2026? Od února 2026 už vám bude poukazována: běžná měsíční splátka důchodu ve správné výši po valorizaci, bez jednorázového doplatku, který náležel jenom v lednu 2026. Proto je únorová částka náležejícího důchodu nižší než lednová – jde už jen o standardní měsíční výplatu. Příklad: Paní Jana pobírá starobní důchod. V prosinci 2025 jí bylo na účet připsáno 19 438 Kč. V lednu byl její důchod zvalorizován na 20 063 Kč. Na její osobní účet však bylo připsáno 20 125 Kč. Tato částka obsahuje zvalorizovanou výši důchodu 20 063 Kč a valorizační doplatek ve výši 62 Kč. V únoru jí bude na účet poukázáno 20 063 Kč, což je výše běžné měsíční splátky důchodu náležející po valorizaci provedené v lednu 2026. U výplat důchodů v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., byly tyto dvě částky sloučeny do jedné již dříve. Informace je uvedena na ústřižku výplatního dokladu, který poživatelé důchodu obdrží od poštovního doručovatele při výplatě svého důchodu.  Zdroj: ČSSZ

Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost zásadní změna, která se dotkne některých držitelů neduálních zaměstnaneckých karet. Ti budou nově zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění i v případě jejich dočasné nezaměstnanosti. Tato změna přináší výrazné rozšíření jejich práv a současně posiluje princip rovného zacházení. Co se mění? Čerstvé stanovisko Ministerstva zdravotnictví (č. j. MZDR 32731/2025-1/DZP) vysvětluje, že zaměstnanecká karta je povolením k dlouhodobému pobytu, které vychází z evropské směrnice o jednotném povolení (2011/98/EU). Tato směrnice zaručuje cizincům stejná práva v oblasti sociálního zabezpečení jako občanům členského státu, včetně nároku na dávky v době nezaměstnanosti. Proto musí být podmínky veřejného zdravotního pojištění pro držitele zaměstnaneckých karet nastaveny nediskriminačně, stejně jako pro občany ČR, bez ohledu na to, zda je o kartu duální či neduální. Zde je důležité upozornit, že se tato směrnice nevztahuje na vyslané státní příslušníky třetích zemí. Zákon o pobytu cizinců, č. 326/1999 Sb. rozlišuje dvě formy zaměstnanecké karty: Duální karta: Zahrnuje jak povolení k pobytu, tak i k výkonu zaměstnání. Neduální karta: Slouží pouze k legálnímu pobytu za účelem práce, přičemž povolení k zaměstnání závisí na jiném právním titulu (nejčastěji volný přístup na trh práce podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Do této skupiny patří například studenti, kteří v České republice studují nebo zde úspěšně ukončili svá studia. Pokud cizinec, který je držitelem duální zaměstnanecké karty, ukončí pracovní poměr, má 90 dnů na to najít si nového zaměstnavatele nebo požádat o jiný typ pobytového oprávnění. Během tohoto ochranného období měl a nadále má nárok na to být registrován na místním úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírat podporu v nezaměstnanosti, splní-li zákonné podmínky, a zároveň zůstat ve veřejném zdravotním systému. V tomto období za cizince platí pojistné stát. Stejné možnosti měli i držitelé neduálních zaměstnaneckých karet, až na to, že nemohli zůstat ve veřejném zdravotním systému a museli si pojištění během své nezaměstnanosti hradit sami. Tento přístup byl nyní Ministerstvem zdravotnictví upraven a od ledna mají i držitelé neduální zaměstnaneckých karet, kteří zároveň v České republice pracovali na základě lokálně uzavřené pracovní smlouvy, nárok během své dočasné nezaměstnanosti být zahrnuti do veřejného zdravotního pojištění placeného státem. Zdravotní pojišťovny těmto držitelům nově vystaví náhradní doklad o pojištění, který bude platný právě po dobu těchto 90 dnů. Pokud držitel zaměstnanecké karty během této lhůty nenajde nové zaměstnání, může za určitých podmínek žádat o prodloužení pojištění individuálně. Co musí držitelé zaměstnaneckých karet udělat? Držitelé zaměstnaneckých karet, kterých se tato změna dotkne, nemusí podnikat žádné složité kroky. Po ukončení pracovního poměru je klíčové zaregistrovat se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby mohli být zahrnuti do 90denního zdravotního pojištění hrazeného státem. Tato změna přináší větší rovnost v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění pro lokálně zaměstnané držitele neduálních zaměstnaneckých karet. Ti nově získávají nárok na pojištění hrazené státem i během dočasné nezaměstnanosti, což posiluje jejich sociální ochranu.  Zdroj:  dReport.cz (z 21. ledna 2026)

S příchodem roku 2026 došlo k úpravám vybraných zákonných limitů v oblasti zaměstnaneckých benefitů a odvodů. Níže najdete přehled částek, které mají dopad jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Uvedené limity se týkají benefitů, které jsou za splnění zákonných podmínek považovány za osvobozený příjem zaměstnance a nepodléhají odvodům na pojistné. Zaměstnavatel může poskytnout i vyšší plnění, avšak částka nad stanovený limit už není daňově osvobozena. Z pohledu zaměstnavatele je pro daňovou uznatelnost zásadní, aby byl nárok na benefit jasně upraven v pracovní smlouvě, interní směrnici nebo jiném obdobném dokumentu. Zároveň platí, že nepeněžní benefity poskytované do zákonného limitu jsou na straně zaměstnavatele vždy daňově neuznatelné. Přehled zákonných limitů z oblasti benefitů a mezd 2025 2026 Limit pro osvobození příspěvku na stravování (stravenkový paušál, hodnota jídla, náklad zaměstnavatele na stravenku) – za jednu směnu (min. 3 hod.) 123,90 Kč 129,50 Kč Náhrada nákladů při práci z domova (pokud je sjednána) 4,80 Kč / hod. 4,70 Kč / hod. Limit pro osvobození zdravotních nepeněžních benefitů (od roku 2025 sledovány samostatně) 46 557 Kč 48 967 Kč Limit pro osvobození nepeněžních benefitů (sport, zdraví, vzdělávání, kultura, knihy, rekreace, zájezdy apod.) 23 278 Kč 24 483,50 Kč Příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo pojištění dlouhodobé péče 50 000 Kč 50 000 Kč Hranice příjmu pro uplatnění druhé sazby daně (23 %) 1 676 052 Kč / rok 139 671 Kč / měsíc 1 762 812 Kč / rok 146 901 Kč / měsíc Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení 2 234 736 Kč 2 350 416 Kč Měsíční příjem pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění 4 500 Kč 11 500 Kč (DPP) 4 500 Kč 12 000 Kč (DPP) Zdroj: Accace

Úřady práce by měly dostat více času na zpracování žádostí o výplatu nové superdávky státní sociální pomoci. Vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 2. února 2026 podpořila návrh novely zákonů o životním a existenčním minimu a o dávce státní sociální pomoci, který jako poslanec předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Sleva na sociálním pojištění se rušit nebude Podle Juchelky se sleva na sociálním pojištění rušit nebude. „Ano, to zůstává. Já jsem s tím modelem nesouhlasil, protože nenavyšuje důchod za odpracované dny, ale bohužel v tuto chvíli už je na něj napojena celá řada lidí,“ řekl ministr. S argumentem, že si člověk může odpuštěné tisíce korun z odvodů odložit a vylepšit si jimi v pozdějším věku důchod, nesouhlasí. „Je to velmi nejisté, protože pokud si to neušetří a utratí to, tak stejně bude mít nízký důchod a spadne nám do systému dávek,“ řekl Juchelka. Započítávání práce v penzi kvůli navýšení by mělo usnadnit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Novela by mohla začít platit od příštího roku, některá opatření by se pak mohla zavádět postupně. Zaměstnavatelé se stropem na důchodový věk nesouhlasí. Poukazují na obří výpadek pracovních sil s odchodem silné generace Husákových dětí do důchodu. Slabší generace je nenahradí. Ekonomové zase varují před růstem výdajů a zadlužováním. Zdroj: ČT24

Sněmovna během čtvrteční mimořádné schůze hlasuje o potenciálním nahrazení služebního zákona zákonem o státních zaměstnancích, což opozice odmítá a kritizuje. Na programu je i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) má nový zákon o státních zaměstnancích posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů. Opozice se obává ohrožení nezávislosti úřadů a zvětšení prostoru pro korupci. Legislativa má urychlit přijímání a odchody lidí ve státní správě, což podle koalice přinese i úspory. Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na to, že zákon o státních zaměstnancích ruší služební komisi, ke které se úředníci mohou odvolat v případě vyhození z práce. Dodal, že pokud by legislativa v tomto znění vstoupila v planost, tak by státním zaměstnancům zůstala pouze možnost se soudit. „Jak je zákon představen, tak není žádnou revolucí,“ míní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zmínil, že zákon mění poměr služební na poměr pracovní. „Není to něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstává zachována,“ míní. Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Zdroj: ČT24, redakčně zkráceno

Cílem návrhu je posunout datum účinnosti změny částek životního minima z 1. května 2026 na 1. července 2026. Důvodem k tomuto kroku je potřeba snížit zatížení Úřadu práce. Posun účinnosti zajistí, že k přepočtu dávek z důvodu změny částek životního minima dojde v době, kdy u většiny klientů bude dávka státní sociální pomoci přepočítávána podle příjmů a nákladů na bydlení. Zajistí se tak efektivní administrativní proces, sníží se zátěž Úřadu práce a odstraní se potřeba dvojí implementace změn do informačních systémů.

Vláda potvrdila dohodu s odborovými organizacemi z minulého týdne a schválila novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, která od 1. dubna 2026 zvýší platy zaměstnancům ve veřejných službách a správě. Cílem změn je zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením jejích příjmů. Navýšení se dotkne zhruba 380 000 státních zaměstnanců. Už od ledna se zvýšily platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách. 

Stali jsme se partnery projektu Online HR News advokátní kanceláře Randl Partners. Chcete být stále IN a vědět:  jaký pracovněprávní předpis se připravuje a jaký je jeho legislativní statut?   co v rámci HR a pracovního práva chystají nebo řeší státní orgány? co zásadního do pracovního práva rozhodl Nejvyšší nebo Ústavní soud minulý měsíc? Přihlaste se na on-line 60minutovky každou druhou středu v měsíci! Tyto pravidelné webináře Vás posunou o krok napřed v pracovním právu.   PŘIHLÁŠENÍ A DALŠÍ INFORMACE

Po třech turbulentních letech, kdy počty živností zanikaly vlivem legislativních i ekonomických změn, se vloni situace uklidnila. V roce 2025 svou činnost ukončilo necelých 48 tisíc OSVČ, o třetinu méně než v roce předchozím. Potvrzují to data společnosti Saleskit, která spravuje největší online databázi českých firem.

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na produkty spoření na stáří, pokud vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovního prostředí. Příspěvek musí být směřován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Tento příspěvek se započítává do ročního limitu osvobozených příjmů 50 000 Kč podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů,  který se vztahuje na příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance. Poskytnutí příspěvku není automatické. Zaměstnanec musí uplatnit právo na povinný příspěvek tím, že oznámí tuto skutečnost zaměstnavateli v souladu s § 4 zákona. Povinnost zaměstnavatele platit příspěvek vzniká od měsíce následujícího po oznámení zaměstnance, jak vyplývá z § 4 odst. 1 zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 7. ledna 2026 zveřejnilo na svých oficiálních webových stránkách informaci týkající se uvedené problematiky, která je dostupná na adrese: Povinné spoření pro vybrané rizikové profese | MPSV. Zdroj: Finanční správa

Připojte se na setkání s Odborníkem na příjmu, Mgr. Veronikou Odrobinovou, zkušenou advokátkou se specializací na pracovní právo.  TÉMA: Pracovní úrazy v digitální éře: Co přináší rok 2026? Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? 21.01.2026 od 10:00 on-line MS Teams. Držitelé Premium lincence mají setkání zdarma. Přihlašte se zde.

Rok 2026 přinesl zaměstnavatelům jednu z největších změn v HR administrativě za poslední roky. Stáhněte si brožurku, která shrnujeme zásadní novinky, které významně ovlivní procesy mzdových účtáren, HR oddělení i vedení firem. Upozorňuje na změny u následujících témat: – systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, – povinnosti u rizikových profesí, – pravidla zaměstnaneckých benefitů, – zdravotní pojištění a evidence, – a další úpravy, které se projeví v praxi už během roku 2026. Brožura přináší jasný přehled toho, co bude potřeba upravit, sledovat a připravit. Autor: BDO

Odbory pracovníků úřadů práce a úřadu vlády nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení služebního zákona a jeho nahrazení novou normou, která má usnadnit propouštění úředníků. Podle odborářů by ohrozil fungování státní a vedl k její politizaci.

S příchodem nového roku jsme stále blíž k transpozici směrnice EU o transparentnosti odměňování, která přinese zaměstnavatelům celou řadu nových povinností například v podobě vypracování detailní mzdové politiky, podrobného informování zaměstnanců nebo povinného reportingu vůči státním orgánům. Na rovné zacházení a zákaz diskriminace na pracovišti se ovšem Státní úřad inspekce práce důsledně zaměřuje již nyní. Rovné zacházení a zákaz diskriminace na žebříčku priorit kontrolních orgánů neustále stoupají. Inspekce práce jen v minulém roce přijala na 322 podnětů ke kontrole a provedla 640 kontrol zaměřených čistě na tuto oblast. Lze přitom očekávat, že s příchodem směrnice o transparentnosti odměňování, která by měla být transponována do 7. června 2026, budou tato čísla ještě stoupat. Jaké jsou nejobvyklejší prohřešky zaměstnavatelů? Mlčenlivost o mzdě Jedním z nejčastějších přestupků zaměstnavatelů bylo sjednání tzv. doložek o mlčenlivosti o mzdě. Inspekce práce shledala porušení zákona hned v 63 případech. Přestože je toto ujednání oficiálně zakázané teprve od 1. června 2025, přístup inspektorátu poukazuje i na dřívější problematičnost tohoto ustanovení. Podle zákoníku práce totiž není možné sjednat si odchylnou úpravu od zákoníku práce, což doložky o mlčenlivosti o mzdě podle inspektorátu práce představovaly. Poskytování benefitů Při kontrolách dodržování rovného zacházení se inspekce rovněž důsledně věnovala a nadále věnuje i tzv. docházkovým bonusům. Ty jsou zpravidla poskytovány zaměstnancům, kteří ve sledovaném období nezameškají žádnou směnu (např. z důvodu nemoci nebo jiné překážky v práci). Tímto postupem ale zaměstnavatel diskriminuje zaměstnance, kteří do práce z objektivních a zákonem předvídaných důvodů přijít nemohli. Zaměstnavatelé chybovali i v oblasti rovného přístupu k benefitům. Mnohdy totiž vyloučili z některých benefitů například zaměstnance na rodičovské dovolené, zaměstnance pobírající starobní důchod nebo zaměstnance ve zkušební či výpovědní době. Odměňování v regionech Inspekce práce se konečně zaměřovala i na velké obchodní řetězce. V roce 2024 odhalila dva zaměstnavatele, kteří měli své prodejny po celé České republice rozděleny do tří různých odměňovacích skupin. Zaměstnanci z Prahy a okolí tak zpravidla dostávali vyšší mzdu než zaměstnanci z méně lidnatých oblastí. Jeden z obchodních řetězců si za toto jednání vysloužil pokutu ve výši 200 tisíc korun.Kontrolní činnost inspektorátů práce posiluje, a proto by zaměstnavatelé měli těmto otázkám věnovat patřičnou pozornost. V roce 2024 uložily inspektoráty 56 pokut ve výši 1 448 000 korun – průměrně tak jedna pokuta vycházela na 28 tisíc korun. Jedná se přitom o skoro trojnásobný nárůst oproti stavu v roce 2022. Pokuta přitom není to jediné (a nejzásadnější), co může na zaměstnavatele dopadnout. Je běžnou praxí, že se inspektoráty na takové zaměstnavatele v budoucnu více zaměřují, aby ověřily, zda se vytýkaného jednání nedopouštějí znovu. Zdroj: KPMG

Rádi bychom vás pozvali na webinář s předním odborníkem JUDr. Dominikem Brůhou na téma Pracovněprávní novinky 2026, kde se dozvíte o: redesignu podpory v nezaměstnanosti valorizaci mezd a minimální mzdy aktuální výklad směrnice o transparentním odměňování zkušenosti s flexinovelou zákoníku práce  Součástí bude samozřejmě i prostor pro zodpovězení vašich dotazů.

V daném případě byl cizinec z Korejské republiky kontrolován při výkonu své pracovní, manažerské činnosti v kanceláři, pro kterou však neměl platné vízum ani povolení k pobytu. Policie i soud potvrdily, že absence těchto dokladů je zásadní překážkou pro výkon práce a důvodem pro vyhoštění, a to bez ohledu na kvalifikaci či skutečnost, že cizinec pro výkon práce nepotřebuje pracovní povolení. Trest správního vyhoštění pro cizince tak platí i přes skutečnost, že jako občan Korejské republiky nepotřebuje k cestování za účelem turistického nebo jiného nevýdělečného pobytu vízum a zároveň má díky nařízení vlády tzv. volný vstup na český trh práce. Případ dobře ilustruje rizika, která souvisejí se zaměstnáváním cizinců a která se nemusejí často omezovat pouze na finanční pokuty.  Dvě základní podmínky legálního zaměstnání cizinců Obecně platí, že občané zemí mimo EU, EHP a Švýcarsko musejí mít pro svůj pobyt a práci v České republice platné povolení. To se týká jak povolení k pobytu, tak i povolení k práci. Existuje ovšem i celá řada výjimek z těchto povinností. Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává případy, kdy cizinci mohou pracovat bez pracovního povolení, tedy kdy mají volný přístup na trh práce. V praxi si ale osoby s volným přístupem na trh práce často neuvědomují, že tyto výjimky slouží pouze v rovině pracovní, nikoliv pobytové. Proto musejí disponovat platným vízem nebo povolením k pobytu. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o výkon nelegální práce, která může mít velmi vážné důsledky jak pro cizince samotného, tak pro jeho zaměstnavatele.   Dopady do praxe a doporučení Zaměstnavatelé by si měli vždy ověřit, jaký typ povolení jejich zaměstnanci mají, a zajistit jejich soulad s imigrační a pracovněprávní legislativou po celou dobu trvání zaměstnání. Výše uvedený příklad ukazuje, že kontroly cizinecké policie a inspekce práce se mohou dotknout i kancelářských pracovníků. Prohřešky jsou přitom poměrně nekompromisně postihovány. Absence potřebných dokladů může vést ke zrušení nebo neprodloužení povolení k pobytu cizince, případně – jak ukazuje i tento případ – až k jeho vyhoštění z území ČR. Další sankce hrozí zaměstnavateli: například finanční pokuta až do výše 10 milionů korun, vyřazení z dotačních nebo migračních programů, anebo i udělení zákazu činnosti. Doporučujeme proto pravidelně kontrolovat typ i platnost pobytových oprávnění všech zahraničních zaměstnanců a nastavit interní procesy tak, aby byla tato povinnost vždy splněna. 

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 354 314 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 13 003 více než v listopadu a o 47 836 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci prosince vzrostl o 0,2 procentního bodu na 4,8 %, což odpovídá každoročnímu sezónnímu nárůstu. Meziročně došlo k nárůstu o 0,7 procentního bodu. Nárůst byl znatelný ve všech krajích. Počet nově evidovaných osob za prosinec byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 1 813 osob, meziročně byl vyšší o 329 osob.  V praxi se nám již začíná projevovat Flexinovela. Z dat lze vyvodit, že přibylo uchazečů o zaměstnaní, kteří požádali o podporu až od ledna. Míru dopadu budeme moci přesněji vyhodnotit na konci ledna 2026. Za rok 2025 se skrze úřady práce podařilo podpořit v rekvalifikacích a dalším vzdělávání rekordních 143 tisíc osob Celá tisková zpráva ke stažení. Zdroj: ÚP ČR  

Od ledna 2026 se zvyšuje paušální daň v prvním pásmu, což snižuje její výhodnost pro část podnikatelů. Zároveň ale existuje reálná možnost, že se během roku pravidla znovu změní. Pro OSVČ s příjmy na pomezí tak vzniká zásadní dilema: do režimu vstoupit hned, nebo riskovat, že se později ukáže jako výhodný – bez možnosti zpětného vstupu. Daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting vysvětluje, komu se paušální daň v roce 2026 vyplatí a jak postupovat, pokud se rozhodnutí ukáže jako nevýhodné.