Evropská unie od prosince 2027 zakáže uvádět na trh výrobky, které vznikly za využití nucené práce. Česká republika proto připravuje pravidla, podle nichž budou domácí úřady podobné případy prověřovat a rozhodovat o dalším osudu takových výrobků. V mezirezortním připomínkovém řízení je novela, která nové kompetence svěřuje inspekci práce a vymezuje role dalších dozorových orgánů.
Inspekce práce nebude jen kontrolovat zaměstnavatele
Nejvýraznější změna se týká Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů.
Pokud novela projde, inspekce práce získá oprávnění zkoumat, zda na území České republiky dochází k nucené práci ve smyslu Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 29. Výsledkem šetření nebude sankce vůči výrobku, ale závazné stanovisko, z něhož budou vycházet další správní orgány.
Jde o poměrně významný posun. Dnes se inspektoři soustředí hlavně na dodržování pracovněprávních předpisů, nelegální zaměstnávání nebo pracovní podmínky. Posuzování nucené práce pro účely evropské obchodní regulace mezi jejich výslovné pravomoci nepatří.
Kdo bude rozhodovat o zákazu výrobku
Samotný zákaz konkrétního produktu ale inspekce práce ukládat nebude.
Návrh počítá s tím, že správní řízení povedou orgány dozoru nad trhem. V závislosti na typu výrobku může jít například o Českou obchodní inspekci nebo jiný specializovaný dozorový orgán. Ministerstvo průmyslu a obchodu má současně vystupovat jako národní kontaktní místo podle evropského nařízení.
V praxi by tedy postup mohl vypadat tak, že dozorový orgán získá podezření na výrobek spojený s nucenou prací, vyžádá si stanovisko inspekce práce a teprve následně rozhodne o případných opatřeních.
Evropská unie míří hlavně na rizikové dodavatelské řetězce
Ačkoli se nová pravidla budou vztahovat i na výrobce působící v EU, hlavním terčem regulace jsou dlouhodobě problematické dodavatelské řetězce ve třetích zemích.
Důvodová zpráva připomíná, že podle mezinárodních odhadů žilo v roce 2021 v podmínkách nucené práce přibližně 27,6 milionu osob. Evropská komise proto získá rozsáhlé pravomoci především v případech, které budou mít přeshraniční rozměr nebo se budou týkat výroby mimo území Unie.
České orgány by naopak měly řešit zejména situace spojené s domácím prostředím.
Zajímavé přitom je, že samotná důvodová zpráva považuje výskyt nucené práce v České republice za spíše výjimečný jev. Podle dostupných údajů jde maximálně o jednotky případů ročně.
Trestní řízení a zákaz výrobku jsou dvě odlišné věci
Návrh zároveň zdůrazňuje rozdíl mezi trestním postihem pachatelů a správním posouzením konkrétního výrobku.
Jinými slovy: i když nebude pravomocně odsouzena žádná osoba za obchodování s lidmi nebo jiný související trestný čin, nemusí to automaticky znamenat, že se výrobek může dále prodávat na trhu Evropské unie.
Správní orgány budou totiž zkoumat především původ výrobku a okolnosti jeho výroby. Trestní soudy naproti tomu rozhodují o odpovědnosti konkrétních osob.
Obě řízení tak mohou probíhat vedle sebe a každé sleduje jiný cíl.
Novela zasahuje i do oblasti konfliktních minerálů
Méně nápadná, ale prakticky významná část návrhu se týká kontroly dovozců konfliktních minerálů podle zákona č. 151/2021 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje opustit současný model, v němž se po skončení kontroly zveřejňují informace umožňující identifikovat kontrolovaný subjekt. Resort tento krok odůvodňuje zkušenostmi z dosavadní aplikační praxe.
Co to znamená pro firmy
Novela sama o sobě nezavádí nové pracovněprávní povinnosti vůči zaměstnancům. Personální oddělení tak pravděpodobně nepocítí bezprostřední dopad.
Pozornost by však měly zbystřit podniky zapojené do mezinárodních dodavatelských řetězců. Právě u nich může být důležitější prověřování původu surovin, výrobních procesů i jednotlivých dodavatelů.
Od konce roku 2027 totiž nebude hlavní otázkou jen to, zda je výrobek kvalitní nebo bezpečný. Stejně důležité bude prokázat, že nevznikl za využití nucené práce.