Revize pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU míří do finále. Po téměř deseti letech jednání se členské státy a Evropský parlament letos na jaře předběžně dohodly na změnách, které mají zjednodušit přeshraniční mobilitu pracovníků, posílit výměnu dat mezi státy a omezit zneužívání pravidel při vysílání zaměstnanců. Návrh je významný zejména pro zaměstnavatele využívající přeshraniční pracovní sílu, vyslané pracovníky a osoby pracující ve více členských státech.
Reforma po deseti letech vyjednávání
Dne 22. dubna 2026 dosáhly Rada EU a Evropský parlament předběžné dohody o revizi pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení, zejména nařízení (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Cílem je modernizovat stávající rámec, zpřehlednit jeho fungování a usnadnit praktické prosazování pravidel. Dohoda již získala podporu členských států i Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci a čeká na formální schválení.
Větší důraz na kontrolu nezaměstnaných hledajících práci v zahraničí
Součástí jednání byla také pravidla pro koordinaci podpor v nezaměstnanosti. Členské státy dlouhodobě požadovaly účinnější kontrolu osob pobírajících dávky při hledání práce v jiném členském státě a lepší spolupráci mezi příslušnými institucemi.
Dohoda proto počítá s posílením výměny informací mezi státy a s jasnějšími pravidly pro přeshraniční situace. Zachována má být také možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti při hledání práce v jiném členském státě po dobu šesti měsíců.
Teleworking a práce ve více státech komplikují určení příslušné legislativy
Evropská komise i členské státy upozorňují, že současná pravidla stále častěji narážejí na nové formy práce. Přibývá zaměstnanců pracujících na dálku ze zahraničí i osob vykonávajících činnost ve více členských státech současně.
V těchto situacích bývá složité určit, kterému systému sociálního zabezpečení pracovník podléhá. Nejasnosti mohou vést k administrativním komplikacím, riziku dvojího pojištění nebo naopak ke vzniku mezer v sociálním zabezpečení. Reforma proto směřuje k jednoznačnějším pravidlům pro přeshraniční pracovní situace.
EU chce omezit podvody při vysílání pracovníků
Materiál opakovaně upozorňuje na problémy spojené s nesprávným používáním pravidel, nedostatečnou výměnou dat a zneužíváním institutu vysílání pracovníků. Pozornost se zaměřuje také na případy falešné samostatné výdělečné činnosti nebo nesprávné klasifikace pracovního postavení osob pracujících přeshraničně.
Reforma má posílit administrativní spolupráci mezi členskými státy, zlepšit ověřování údajů a podpořit účinnější boj proti podvodům. Cílem je zvýšit právní jistotu zaměstnavatelů a současně zefektivnit kontrolu přeshraničních pracovních vztahů.
Dalším krokem má být další digitalizace procesů
Na reformu mají navázat další iniciativy Evropské komise zaměřené na přeshraniční pracovní mobilitu. Očekává se důraz na elektronickou výměnu údajů prostřednictvím systému EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information), digitalizaci správních postupů a posílení administrativní spolupráce mezi členskými státy.
Důsledky pro přeshraniční zaměstnávání
Jde o návrh právní úpravy a politický směr další modernizace pravidel, nikoli o okamžitě účinnou změnu povinností. Pro zaměstnavatele s přeshraničními pracovníky, vyslanými zaměstnanci nebo zaměstnanci pracujícími na dálku z jiných států je však důležité sledovat další vývoj.
Reforma potvrzuje, že EU směřuje k jednoduššímu určení příslušného systému sociálního zabezpečení, rozsáhlejší elektronické výměně dat a důslednější kontrole přeshraničních pracovních vztahů.
Zdroj: Revision of EU rules on coordination of social security systems a Coordination of social security systems (Regulation (EC) No 883/2004) (Evropská komise)