Komentovaná judikatura

  • Článek
Jednou z možných složek platu je příplatek za vedení. Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Lze jeho výši určit procentuální částkou ze základny stanovené zákonem? Co má zaměstnavatel napsat v takovém případě do platového výměru?
Vydáno: 30. 10. 2023
  • Článek
Obsahovými náležitostmi povolení k zaměstnání cizince na území České republiky jsou mj. druh práce a místo výkonu práce. To nutně neznamená, že cizinec bude práci konat výhradně a jen na tomto místě. Jak vyplývá z předpisů o zaměstnanosti, také tento cizinec může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou bylo povolení k zaměstnání vydáno. Jak toto pravidlo správně vyložit v praxi a kdy může jít o nelegální práci?
Vydáno: 26. 08. 2022
  • Článek
Správné provedení srážek ze mzdy, platu a jiných postižitelných příjmů (dále jen „srážky ze mzdy“) předpokládá mj. znalost dvou základních parametrů, totiž aktuální výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Jejich zvýšení totiž ovlivňuje to, kolik bude zaměstnanci ze mzdy sraženo a jaká částka mu zůstane k dispozici.
Vydáno: 24. 06. 2022
  • Článek
Jak známo, v pracovním poměru může být zaměstnanci poskytována za práci buď mzda, nebo plat, to podle toho, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Na poskytování obou těchto plnění dopadá přitom zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, resp. stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty). Má odměňování platem nějaká specifika oproti odměňování mzdou?
Vydáno: 21. 08. 2020
  • Článek
V kolektivní smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem samotným lze nalézt řadu ujednání (ustanovení), na jejichž základě vzniká zaměstnanci nárok na specifický druh mzdové složky. Současně jsou ale upraveny podmínky, které musejí být splněny, aby ke vzniku takového nároku vůbec došlo. V této souvislosti se často objevuje podmínka trvání pracovního poměru zaměstnance v rozhodném období.
Vydáno: 28. 02. 2020
  • Článek
Není sporu, že i v pracovněprávních vztazích lze s určitými omezeními uplatnit právní úpravu jednostranného započtení pohledávky zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na odměnu za jím vykonanou práci (mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo její náhradu. Je způsobilá k takovému započtení též pohledávka zaměstnavatele na náhradu škody způsobené zaměstnancem, a pokud ano, tak za jakých podmínek?
Vydáno: 20. 09. 2019
  • Článek
Pravděpodobnost je nejistá kategorie. Platí to i v pracovněprávních věcech, zejména pak při výpočtu pravděpodobného průměrného výdělku ve smyslu ustanovení § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj. v případech, kdy je potřeba zjistit průměrný výdělek, ale zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Zmíněný paragraf dává sice návod, jak má zaměstnavatel postupovat, je to ale návod velmi obecný a ono "kdyby" bývá logicky předmětem sporu.
Vydáno: 30. 08. 2019
  • Článek
Rozvazuje-li zaměstnavatel pracovní poměr zejména výpovědí nebo okamžitým zrušením, nese to s sebou riziko, že zaměstnanec platnost takového právního jednání napadne, bude trvat na dalším zaměstnávání, podá v příslušné lhůtě žalobu a v soudním sporu bude nakonec úspěšný. Kromě následku spočívajícího v tom, že pracovní poměr neskončil a zaměstnavatel bude muset zaměstnanci práci znovu přidělovat, to má i rozměr finanční.
Vydáno: 20. 06. 2019
  • Článek
Uvedený soudní spor se týkal řady věcí, mj. platnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele okamžitým zrušením pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Pro účely této rubriky považuji ale za nejzajímavější pasáž týkající se jedné z cestovních náhrad, totiž stravného ve smyslu ustanovení § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 29. 04. 2019
  • Článek
Soudních rozhodnutí, která by se zabývala posouzením rovného zacházení (včetně diskriminace), a to navíc v oblasti odměňování zaměstnanců platem, není mnoho. Dáno je to jistě i tím, že poskytování platu je svázáno mnohem přísnějšími pravidly než odměňování mzdou. Ostatně jak stanoví § 122 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Vydáno: 29. 03. 2019
  • Článek
Právní věta Je jistě mimo pochybnost, že povinnost zaměstnanců plnit pokyny nadřízených, která patří k základním povinnostem zaměstnanců uvedeným v ustanovení § 301 písm. a) zákoníku práce, se týká...
Vydáno: 25. 01. 2019
  • Článek
Závislá práce je prací úplatnou, vykonávanou zaměstnancem pro zaměstnavatele za mzdu, plat nebo odměnu (podle typu zaměstnavatele a druhu pracovněprávního vztahu). Pokud je práce konána v pracovním poměru a zaměstnavatel je subjekt, jenž není uveden ve výčtu dle ustanovení § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (v praxi se hovoří nejčastěji o tzv. podnikatelské sféře), je za ni zaměstnanci poskytována mzda. Zákoník práce ve svém ustanovení § 113 uvádí, jakými způsoby se mzda určuje (sjednává, či stanoví), nijak ale zaměstnavatele neovlivňuje v její formě a struktuře. U zaměstnavatelů se lze setkat s různými, více či méně propracovanými mzdovými systémy. A v té souvislosti se zpravidla objeví též pojem nároková a nenároková složka mzdy.
Vydáno: 30. 11. 2018
  • Článek
Právní věta Zaměstnavatel je podle ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena...
Vydáno: 21. 09. 2018
  • Článek
Právní věta Průměrný výdělek vypočítá zaměstnavatel k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, a to z hrubé mzdy (platu) zaměstnance a z...
Vydáno: 24. 08. 2018
  • Článek
Jednou z nárokových složek mzdy, kterou dostává zaměstnanec za svoji práci, je též příplatek za noční práci dle ustanovení § 116 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a příplatek za práci v sobotu a v neděli dle ustanovení § 118 téhož právního předpisu. Nárokové jsou zmíněné příplatky proto, že zaměstnanci na ně vzniká nárok, pokud vykoná práci v noční době (tj. v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin), resp. se tak stane v kalendářní dny odpovídající sobotě a neděli, které se v našich končinách berou obecně jako dny pracovního klidu.
Vydáno: 30. 04. 2018
  • Článek
Pamatuji si, že jsem na internetových stránkách Veřejného ochránce práv, v rubrice "Exekuce - nejčastější dotazy", zaregistroval svého času následující otázku: "Mám nárok na odstupné, ale mám nařízenou exekuci na mzdu. Jak zaměstnavatel postihne odstupné?"
Vydáno: 03. 04. 2017
  • Článek
Právní věta Je to zaměstnavatel, kdo v mezích stanovených pracovní smlouvou a ostatními pracovněprávními předpisy určuje všechny okolnosti konkrétního výkonu práce zaměstnancem. Je-li tedy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno...
Vydáno: 25. 11. 2016
  • Článek
Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...
Vydáno: 26. 08. 2016
  • Článek
Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...
Vydáno: 22. 04. 2016
  • Článek
Právní věta Rozpor se zásadou rovného zacházení při sjednávání mzdy v individuálním případě v porovnání s ostatními zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci znamená vybočení ze zákonného rámce, jde o protiprávní...
Vydáno: 18. 12. 2015