umělá inteligence

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

Podle nejnovějších globálních průzkumů společnosti ManpowerGroup se technologičtí lídři i zaměstnavatelé po celém světě snaží vyrovnat s rychlými změnami, které přináší umělá inteligence. "AI dnes prostupuje všemi oblastmi podnikání – ve výrobě se využívá pro prediktivní údržbu strojů, optimalizaci procesů nebo řízení dodavatelských řetězců. V HR automatizuje nábor, analyzuje životopisy, personalizuje školení a pomáhá s plánováním kapacit. V marketingu se stará o analýzu zákaznického chování, generování obsahu a cílení kampaní. V zákaznickém servisu nahradila tisíce operátorů inteligentními chatboty. Ve financích zajišťuje detekci podvodů, scoring klientů i řízení rizik. A v samotném IT je AI revolucí v revoluci – od psaní kódu přes testování až po správu systémů. Pomáhá programátorům generovat části kódu, zefektivňuje vývoj softwaru, optimalizuje infrastrukturu a díky autonomní správě sítě mění i roli administrátorů. AI není jen nástrojem, ale spolutvůrcem budoucnosti byznysu,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Umělá inteligence zároveň klade nové nároky na zaměstnance i jejich dovednosti. Přestože se obavy z masového nahrazování lidské práce AI zatím nepotvrzují, firmy i jednotlivci cítí tlak na adaptaci. Více než 80 % CIO a IT lídrů uvádí, že pozorují změny v náborových vzorcích v důsledku AI a technologického pokroku. Podle našeho průzkumu mezi 520 zaměstnavateli v ČR si kolem 70 procent z nich myslí, že do pěti let se díky automatizaci a AI promění řada pozic. Nejvíce se podle průzkumu promění pozice v oblastech jako je právě IT, produkce a výroba, logistika, obchod a marketing.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zavedení jednorázové náhrady místo odstupného, právu určit si čerpání dovolené nebo o využívání slev na pojistném.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Personalistika se ocitá na křižovatce mezi technologickým pokrokem a etickou odpovědností. Jak zajistit, aby umělá inteligence pomáhala, ale nepoškozovala uchazeče o zaměstnání, zaměstnance ani samotnou organizaci? Článek se zaměřuje na klíčové etické otázky využití umělé inteligence v personalistice – od předsudků v algoritmech přes ochranu osobních údajů až po transparentnost rozhodování. Představeny jsou praktické etické zásady, nástroje pro posouzení důvěryhodné umělé inteligence a reálné možnosti tento druh nástroje využít. Navíc, v kontextu prvního právního rámce pro umělou inteligenci v Evropě přináší článek i přehled o tom, které HR nástroje umělé inteligence jsou považovány za vysoce rizikové a které jsou dokonce zcela zakázány.

Téma umělé inteligence (artificial intelligence, AI) v kontextu práce a jejího využití se v posledních třech letech posunulo z oblasti snové budoucnosti do reality nejen pracovních dní. AI ovlivňuje práci jako celek, od mikroúrovně práce jednotlivců, přes trh práce, až po makroúroveň na úrovni ekonomik. Jak konkrétně ovšem AI ovlivňuje tyto jednotlivé sféry a jaká je budoucnost využití AI v kontextu práce, je stále opředeno řadou mýtů a předsudků, které je vhodné uvést na správnou míru. Jaké konkrétní dopady má AI na trh práce a jak moc jsme na nové technologie připraveni nebo proč začít řešit využití AI na celofiremní úrovni spíše dříve nežli později? Právě na tyto časté otázky přináší následující článek komplexní odpovědi.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

Technologický vývoj je jednou z hlavních příčin zvyšování požadavků na rekvalifikaci a vzdělávání zaměstnanců. Na druhou stranu ale může být také součástí řešení těchto nově vznikajících potřeb. V posledních letech lze pozorovat rostoucí význam umělé inteligence, ale i virtuální reality (či jejich spojení), a to právě v oblasti vzdělávání zaměstnanců. Využití nových trendů ve vzdělávání zaměstnanců může přinášet mnoho pozitivních efektů, a to nejen zvýšení dané dovednosti, ale také úroveň motivace, loajality či angažovanosti zaměstnanců. Jaké jsou tedy aktuální možnosti vzdělávání zaměstnanců skrze nové trendy, jaké nové řešení přináší výhody a kterým bariérám je nutné čelit? Právě těmto otázkám se bude věnovat následující článek.

Stroje, roboti, umělá inteligence, pojmy, které jsou v podnikovém prostředí neoddiskutovatelně spojené s otázkou možnosti substituce lidské práce. Ostatně tato oblast není až takovou novinkou. Již ve vědeckofantastickém dramatu nazvaném R.U.R jeho autor, Karel Čapek, přichází s varováním před negativními vlivy moderní techniky. Cílem následujícího článku je analyzovat konkrétní příklady praxe, ve kterých je možné, částečně či zcela, lidskou práci nahradit prací nových technologií či umělé inteligence a zároveň se zaměřit na problematiku, jak vlastně práce strojů mění náplň a nároky práce lidské.

V současné době dochází k dynamickému rozvoji v oblasti digitálních technologií, a na pracovištích se tak často setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána pro školení zaměstnanců.