Srážková daň

Když bude mít zaměstnanec v roce 2026 dvě nebo i více dohod o provedení práce, každou u jiného zaměstnavatele, každou v měsíční hodnotě 11.999 Kč, bude muset z každé dohody, kromě jedné, odvádět sociální a zdravotní pojištění nebo platí, že v případě dohod o provedení práce v maximálním limitu bez odvodů u více zaměstnavatelů se odvádí jen 15% srážková daň? Konkrétní příklad: dohody jedné osoby u společností A, s.r.o. = 11.999 Kč, B, s.r.o. = 11.999 Kč, C, s.r.o. = 5.600, celkem 29.598 měsíčně, z toho 4.440 Kč 15% srážková daň. 

Zaměstnanec ve firemní soutěži jako vítěz získal mobilní telefon. Na tento mobilní telefon máme od poskytovatele mobilních služeb fakturu. Na faktuře je uvedena cena 10 000 Kč, ale zároveň sleva 9 999 Kč, takže základ pro DPH je 1 Kč. Firma skutečně za tento mobilní telefon zaplatila 1,21 Kč. V jaké částce tedy zaměstnanec získal mobilní telefon? A jaká částka má mu být dána do základu pro odvody? 

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce? Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní. Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč. Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné. Kam se hlásí dohoda o provedení práce? Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod.  Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.

Léto je v plném proudu a s ním i čas letních brigád. Ty jsou oblíbeným způsobem přivýdělku pro studenty, důchodce i sezónní pracovníky. Málokdo ale ví, jak vysoké mohou být odvody a daňová zátěž – kvůli neznalosti základních pravidel mohou brigádníci přijít zbytečně i o tisíce korun měsíčně. „Zdanění příjmu z brigády se může významně lišit. V některých případech mohou celkové odvody představovat téměř polovinu výdělku, ale za určitých podmínek může být daňové zatížení nulové,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting, s.r.o.

Senát schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Doprovodný zákon, který obsahuje i změny s JMHZ nesouvisející, se však vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném zrušení srážkové daně, další nové administrativě v podobě hlášení DPČ, vlivu AI na pracovní místa nebo aktuální nezaměstnanosti.  

V tomto vydání týdeníku se zmíním o možném zaměstnávání mladistvých od 14 let, opět o zrušení srážkové daně a upozorním na dřívější výplatu důchodů i termín ELDP.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách souvisejících se zavedením jednotného měsíčního hlášení, počtu přijatých daňových přiznání nebo o návrhu na vyšší zdanění nemovitostí.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1.1. 2025. Dne 2. 1. 2025 podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a uplatnil slevu na poplatníka. Mzdová účetní zapomněla zadat slevu na poplatníka do mzdového program, a proto byla zaměstnanci ve výplatě za leden sražena srážková daň ve výši 432 Kč. V únorové výplatě chybu napravila, tím byla odečtena srážková daň ve výši 432 Kč za leden a vypočtena zálohová daň/sleva ve výši 435 Kč. Jak tuto opravu zohledním ve Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466-vzor 19)?

Jak vyplnit vyúčtování daně vybírané srážkou 2024? Srážková daň ve výši 150 Kč ze mzdy za leden 2024 nebyla odeslána na účet FÚ. Zjištěno nyní, doplaceno dnes. Do sloupce 10 mám dát 0, nebo tu pozdě zaplacenou daň a v části II. řádek 4 - na dani odvedeno celkem dát včetně této daně nebo bez ní a zohlednit až ve vyúčtování roku 2025?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

Zaměstnanec vyhrál v loterii Sazky ( ve sportce) vysokou částku ( cca 3 000 000 Kč). Tato částka byla již Sazkou zdaněná 15 % a zaměstnanci byla vyplacená výhra, ponížená o tuto daň. Tento zaměstnanec si požádal o roční zúčtování daně. Mohu mu toto zúčtování provést, nebo si musí sám podat daňové přiznání, kde tuto výhru uvede jako osvobozený příjem ? Pokud by tomu tak bylo, o jaký příjem by se jednalo, podle jakého § a ve které části daňového přiznání by toto uvedl? Jedná se o osvobozený příjem, který by už nemusel dále zdanit? 

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?