pružná pracovní doba

Počet vyhledaných dokumentů: 18
Počet vyhledaných dokumentů: 18
Je nutné podle zákoníku práce mít vždy určenou pevnou (základní) část pracovní doby, nebo to není? Dle formulace § 85 zákoníku práce se zdá, že ano, ale není to nikde taxativně uvedeno. My bychom chtěli, aby pevná část stanovena nebyla, pokud by to nebylo zákonem nařízeno. 
Vydáno: 01. 02. 2024
V jaké délce vykázat překážku v práci na straně zaměstnance – dočasnou pracovní neschopnost v režimu pružné pracovní doby, vznikne-li tato překážka až v průběhu směny. Základní pracovní doba je stanovena v rozsahu 09.00 – 14.00 hodin, volitelná v úsecích od 06.00 do 09.00 hodin a od 14.00 hodin do 18.00 hodin. Předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), je stanoveno ve dnech pondělí – pátek od 9.00 do 17.00 hodin. Zaměstnanec začal pracovat v 7:00, průběhu započaté směny v 10.00 mu bylo poskytnuto pracovní volno z důvodu vyšetření u lékaře a zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným. Jak posoudit, do kdy tato překážka v práci v příslušném dni trvá – do konce základní pracovní doby, tedy do 14.00 nebo do rozvrhu stanoveného pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu, tedy do 17.00? 
Vydáno: 02. 11. 2023
Základní informace Pracovní dobu může zaměstnavatel rozvrhnout též pružně. Pokud tohoto způsobu rozvržení pracovní doby využije, dává tím zaměstnanci možnost si za stanovených podmínek rozhodovat částečně o parametrech své pracovní doby (směny), nejčastěji o jejím začátku a konci. V této souvislosti rozlišuje zákoník práce mezi základní pracovní dobou a volitelnou pracovní dobou a upravuje též maximální délku vyrovnávacího období, ve kterém musí být při pružném rozvržení pracovní doby naplněna zaměstnancem jeho průměrná týdenní pracovní doba. Na pružné rozvržení pracovní doby nemá zaměstnanec právní nárok, o jeho aplikaci rozhoduje zaměstnavatel a při dodržení zásady rovného zacházení ji může připustit jen u některých (skupin) zaměstnanců. Konkrétní podmínky pro pružné rozvržení pracovní doby si stanoví zaměstnavatel zpravidla v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu.
Vydáno: 06. 04. 2023
  • Článek
Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).
Vydáno: 12. 01. 2023
Je nutné mít určenou pevnou část pracovní doby, nebo to nutné není?
Vydáno: 20. 10. 2022
V organizaci máme zavedenou pružnou pracovní dobu se základní pracovní dobou v rozsahu 9.00 – 15.00 hodin a volitelnou v rozsahu 6.00 – 9.00 a 15.00 – 18.00 hodin s tím, že vyrovnávací období činí kalendářní měsíc. V souladu s § 85 odst. 5 a 6 zákoníku práce jsme určili rozvržení pracovní doby do směn pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby, a to od 9.00 do 17.00 hodin. V případě, když zaměstnanec požádá o čerpání dovolené v rozsahu 6 hodin a zaměstnavatel s takovým čerpáním souhlasí, je možné, aby byla čerpána dovolená pouze v rozsahu základní pracovní doby a zbývající 1,5 hodiny byly dopracovány v rámci vyrovnávacího období, nikoli v příslušném dni, kdy čerpá dovolenou?
Vydáno: 03. 03. 2022
Máme 12týdenní vyrovnávací období pružného rozvržení pracovní doby. Na přelomu roku zasáhne toto období do 2 kalendářních let (2021 a 2022). Může dojít k tomu, že zaměstnanci odpracují více nebo méně hodin, což může ovlivnit skutečný počet násobků týdenní pracovní doby a tím i právo na dovolenou za kalendářní rok (jsme ÚSC, máme 5 týdnů dovolené). Jak se s tímto nejlépe vypořádat? Vycházet z průměrného rozvržení pracovní doby (8 hodin) nebo počítat skutečně odpracovanou dobu a z toho právo na dovolenou? Nebo raději změnit vyrovnávací období na čtvrtletní a kopírovat čtvrtletí v roce?  
Vydáno: 02. 11. 2021
IT firma uvažuje o zavedení pružné pracovní doby dle § 85 ZP. Základní doba bude sjednaná např. od 13-15h v pondělí a ve středu. Volitelná pracovní doba od 6:00 do 22:00 (s vyloučením základní doby), tak aby byly dostatečné mezery mezi pracovními dny apod. Pro účely dovolené apod. bude posuzována směna fiktivně od 8:00 do 16:30. Chápeme to správně, že pokud chce dát firma zaměstnanci velkou volnost, tak ve volitelné době si směny určuje zaměstnanec (tzn. nemusí zaměstnavatel týden dopředu oznamovat směny) a co se týká přesčasů nebo neodpracovaných hodin, tak s tím kalkuluje zaměstnavatel až po skončení vyrovnávacího období, které může být nejdéle 26 týdnů. Tzn. když bude vyrovnávací období 4 měsíce, tak řešíme případné přesčasy nebo neopracované hodiny až v posledním měsíci dle dle docházky za tyto 4 měsíce, kde teprve pozná zaměstnavatel, zda zaměstnanec dodržel průměrnou pracovní dobu. Tzn. i kdyby v prvních dvou měsících zaměstnanec pracoval o 20 hodin méně než by odpovídalo průměrnému týdnu 40 hod. a v dalších 2 měsících by tuto ztrátu dorovnal, tak se tyto 4 měsíce berou dohromady a nedocházelo by v rámci daných měsíců ke snížení mzdy za odpracované hodiny nebo k přesčasovým hodinám, ale mzda za tyto 4 měsíce by byla konstantní. Dal by se tento režim pružné mzdy kombinovat se žádostí ze strany zaměstnance, když nějaké vyrovnávací období překročí počet odpracovaných hodin podle průměrného týdne, aby se za tyto hodiny nedostával mzdu za přesčasové hodiny včetně příplatku a požádal si o náhradní volno v následujícím období, kde by tyto dny zůstal radši doma. (např. letní prázdniny).
Vydáno: 30. 10. 2021
Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?
Vydáno: 09. 08. 2021
  • Článek
V článku „Nepeněžní a peněžní příspěvek na stravování v souvislostech“ zveřejněném v čísle 4 tohoto časopisu se řešily téměř všechny situace související s poskytováním peněžitého příspěvku na stravování. Dalším, neméně důležitým případem je situace, kdy zaměstnavatel uplatňuje pružné rozvržení týdenní pracovní doby.
Vydáno: 30. 04. 2021
Od roku 2021 je dovolená vyjadřována v hodinách. Může si zaměstnanec s 40hod. týdenním úvazkem a pružnou pracovní dobou čerpat pouze 1 hodinu dovolené denně nebo např. 6 hodin anebo stále platí čerpání po půldnech, tzn. 4 hodiny? 
Vydáno: 08. 02. 2021
  • Článek
V našem článku se zaměříme především na některé změny právní úpravy pracovní doby, neboť právní úprava pracovní doby je v praxi bezprostředně provázaná s právní úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K nové úpravě dovolené se na stránkách našeho časopisu ještě do konce roku vrátíme.
Vydáno: 23. 07. 2020
Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?
Vydáno: 14. 05. 2020
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...
Zaměstnanec s pružným rozvržením pracovní doby (základní pracovní doba je 8:00 až 13:00 hod., volitelná pracovní doba je 6:00 až 8:00 hod. + 13:00 až 18:00 hod.) je vyslán na periodickou pracovnělékařskou prohlídku. V tento den nastoupí směnu v 6:30 hod. a od 7:15 do 8:15 hod. absolvuje prohlídku u našeho smluvního lékaře. Vzniká za dobu strávenou na pracovnělékařské prohlídce, která spadá do volitelné části pracovní doby (7:15 - 8:00 hod.) překážka v práci s náhradou mzdy?
Vydáno: 22. 10. 2019
  • Článek
Práce přesčas u pružné pracovní doby Jak posuzovat práci přesčas u pružného rozvržení pracovní doby, jedná-li se o zaměstnance s kratší pracovní dobou, jestliže zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období v...
Vydáno: 31. 05. 2019
Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 zákoníku práce, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07,00 – 11,30 a 12,00 – 12,30. Volitelná pracovní doba: 06,00 – 07,00 a 12,30 – 17,00. Přestávka na jídlo a oddech: 11,30 – 12,00. Časy jsme stanovili s ohledem na pracovní řád: „Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době, která činí nejméně 5 hodin v jednotlivých dnech“, přitom „…volitelná doba před začátkem základní pracovní doby musí činit nejméně 1 hodinu“. Přestávku jsme stanovili podle určení této doby v zabezpečujícím stravovacím zařízení a vyňali ji ze základní doby tak, aby bylo splněno ustanovení § 85 odst. 2 zákoníku práce: „V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti“. Je oprávněný požadavek kontroly z nadřízeného stupně: „Nelze účelově čas pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech vyloučit z pracovní doby, protože by v tuto dobu nebylo možné přestávku poskytnout.“?
Vydáno: 05. 10. 2018
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část