podpůrčí doba

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Obdrželi jsme od ČSSZ dopis, v němž nás informuje, že u zaměstnance končí podpůrčí doba k 1. 8. Jaké má toto datum další návaznosti a povinnosti pro zaměstnavatele?

Zaměstnanci končí ke dni 17. 12. 2022 podpůrčí doba v délce 380 dní. Se zaměstnankyní bychom do budoucna po vyřešení této záležitosti chtěli rozvázat pracovní poměr. Bude určitě využívat možnost o prodloužení neschopnosti. Pokud se zaměstnankyně vrátí s velmi omezujícími podmínkami do provozu (teď již pracuje na jednu směnu) ale např. že nemůže pracovat u "mašin" je firma povinna zaměstnankyni vyhovět? Pokud bychom se nedomluvili na výpovědi na základě dohody, má zaměstnankyně nárok na odstupné?

Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Tento článek se bude věnovat podpůrčí době u nemocenského.

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. V první části jsme si vysvětlili podpůrčí dobu u dvou dávek nemocenského pojištění: nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. V této části se seznámíme s podpůrčí dobou u dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. Pouze u nemocenského právní úprava připouští možnost čerpat dávku i po vyčerpání podpůrčí doby. Z titulu ochranné lhůty lze čerpat do vyčerpání podpůrčí doby pouze nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro ostatní dávky není ochranná lhůta stanovena.

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, kterým se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

V oblasti nemocenského pojištění dochází s účinností od 1. června 2018 k zavedení další nové dávky, a to dlouhodobého ošetřovného. Tato dávka byla zavedena na základě zákona č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o odlišnou dávku od dosavadního ošetřovného (v praxi se hovoří o tzv. krátkodobém ošetřovném), které zůstává beze změny.

Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...

S účinností od 1. února 2018 je zavedena v nemocenském pojištění nová dávka, a to „dávka otcovské poporodní péče“ (takto zní zákonný název nové dávky). Tato dávka byla zavedena na základě zákona č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Pro tuto dávku je v zákoně o nemocenském pojištění zavedena legislativní zkratka otcovská, kterou se v praxi tato nová dávka běžně také označuje.

Od 1. února 2018 nabyde účinnosti zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, jehož součástí je zavedení nové dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské.

Obecně se podpůrčí dobou rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, ošetřovné a peněžitou pomoc v mateřství. U nemocenského podpůrčí doba začíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Jeden z nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti, jímž je podpora v nezaměstnanosti, má poměrně explicitně stanovená pravidla, kdy ji lze uchazeči o zaměstnání přiznat, po jakou podpůrčí dobu a rovněž v jaké výši, stejně tak jako důvody pro přerušení či zastavení poskytování nebo její vrácení. Může však nastat, a v praxi samozřejmě nezřídka nastává, i situace, kdy pravidla pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti z posledního příjmu uchazeče o zaměstnání (důchodově pojištěné zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost) aplikovat nelze, a to z důvodů vyjmenovaných v ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.