odborová organizace

Zařazení státního zaměstnance na služební místo a určení odpovídající platové třídy podle zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě, má přímý dopad na odměňování i pracovní postavení zaměstnance. V praxi přitom vzniká řada sporných situací, například při změnách systemizace, reorganizacích nebo při posuzování náročnosti vykonávané práce. Článek vysvětluje základní pravidla současné právní úpravy, upozorňuje na typické praktické problémy a přibližuje také hlavní změny obsažené v návrhu zákona o státních zaměstnancích.

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./3. Kolektivní vyjednávání a přeměna obchodní spolupráce přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./2. FKSP a spolurozhodování s odborovou organizací přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Výkladové stanovisko AKV XXXVII./1. Dohoda mimo rámec kolektivní smlouvy a více odborových organizací přijaté na jednání Kolegia expertů v Kolíně ve dnech 7. – 8. 11. 2025

Pokud odborová organizace ukončí u zaměstnavatele svoji činnost v průběhu platnosti kolektivní smlouvy, zůstávají nároky zaměstnanců platné dle podepsané kolektivní smlouvy až do konce platnosti této smlouvy? Má zaměstnavatel tedy čas na přípravu vnitřních předpisů po dobu platnosti kolektivní smlouvy a všechna „zvýhodnění“ budou daňově uznatelná? 

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Základní informace Existují tři druhy stávky: stávka v rámci kolektivního vyjednávání, upravená zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, stávka bez souvislosti s kolektivním vyjednáváním (u stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů jde podle soudních rozhodnutí o výkon práva na stávku dle čl. 27 Listiny základních práv a svobod; další právní úprava však chybí) a ostatní stávky, které právní ochrany nepožívají.

Z důvodu zajištění řádného výkonu funkce zástupců zaměstnanců jsou členové orgánů odborových organizací chráněni před jednostranným ukončením svého pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v době výkonu této funkce a jeden rok po skončení jejího výkonu. Zaměstnavatel může dát takovémuto zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze se souhlasem odborové organizace (který může být dán i nečinností v 15denní lhůtě). Rozvázání pracovního poměru bez vyžádání tohoto souhlasu je neplatné.

Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty? 

Jen málo zaměstnavatelů i zaměstnanců má vědomosti o tom, že vedle odborových organizací mohou na pracovištích působit další subjekty zastupující zaměstnance. Jde o rady zaměstnanců (dále rady), podrobnosti jsou stanoveny v § 281 a násl. zákoníku práce (ZP ). Jde o volený orgán z řad zaměstnanců, který má nejméně tři a nejvýše 15 členů. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou být voleni zástupci v závislosti na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Je možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost práce určuje zaměstnavatel ve své působnosti po projednání s volební komisí.

Zaměstnanec je členem odborové organizace a sráží se mu příspěvky odborům. Na základě výpovědi bylo stanoveno odstupné, které bylo vyplaceno s poslední mzdou. Z celkové výše čisté mzdy - včetně odstupného - byly strženy odborové příspěvky ve výši 1 %. Je to správně? Zajímá nás, zda odstupné po odpočtu daní patří do čisté mzdy, ze které se příspěvek odborům vypočítává.

5. – 9. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o klesajícím počtu odborářů, šestidenním pracovním týdnu v Řecku atd.

V rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelé často setkávají s požadavkem či prosbou odborové organizace, aby jí byl poskytnut dar, a to na různé účely. Ať je to podpora vlastní činnosti, podpora akcí, které odborová organizace pro zaměstnance organizuje, či přímo podpora samotných zaměstnanců, kdy odborová organizace zaměstnance oceňuje například za pracovní výročí, poskytuje jim dárek k významnému životnímu výročí atd. Jak je takovýto dar vlastně právně upraven a jaké má daňové dopady, zejména s ohledem na nově účinný konsolidační balíček?

Výkladová stanoviska AKV (XXXI.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar Přijatá na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 10. 11. a 11. 11. 2023 15. NESPLNĚNÍ...

Jednou z podmínek pro působení odborové organizace u zaměstnavatele a její právo jednat je, že je k tomu oprávněna podle svých stanov. Jakým způsobem je potřeba splnění této podmínky prokázat? Musí odborová organizace stanovy zaměstnavateli předložit?

Zákoník práce upravuje celou řadu záležitostí, o kterých je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat (zejména v § 279 ZP) a které je s nimi zaměstnavatel povinen projednat (zejména v § 280 ZP). Zaměstnavatel, u kterého působí zástupci zaměstnanců, plní tyto povinnosti vůči těmto zástupcům. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, má vůči ní zaměstnavatel navíc ještě další informační a projednací povinnosti, upravené zejména v § 287 ZP.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud se společnost přejmenovává např. z názvu XXXX, a.s. na XXXZ, a.s.? Právní forma se nemění. U zaměstnavatele působí odborová organizace. Musí být každý zaměstnanec informován samostatně, např. dopisem (a případě musí být potvrzeno jeho podpisem) nebo je jiná možnost? Např. informovat odborovou organizaci a ta již zajistí informování zaměstnanců?

Rady zaměstnanců jsou využívány zejména většími společnostmi jako prostředek komunikace se zaměstnanci. Zaměstnavatel má na jejich založení a fungování mnohem větší vliv, než je tomu například u odborových organizací. Ačkoli rady zaměstnanců nemohou právně jednat při zastupování zaměstnanců, mohou být i přesto využívány jako jeden z nástrojů k plnění informačních povinností zaměstnavatele a budování firemní kultury.

  Stanoviska AKV k problematice BOZP Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Zaměstnanec pracující v nočních směnách U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná...

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.