nelegální zaměstnávání

„Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Významné opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Od 1. 10. 2025 dojde ke změně ohlašovací povinnosti práce cizinců, kdy nově cizinec již nebude moci začít vykonávat práci bez splnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatelem. Jinak by se zaměstnavatel dopustil přestupku nehlášené práce.

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.  Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství. Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se dané problematice dlouhodobě věnuje. Už od 1. října 2025 budou přijata další účinná opatření. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snížení důchodu představitelům minulého režimu, přílepkovém šílenství ve Sněmovně a průměrné mzdě 46 924 Kč.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o možném zaměstnávání mladistvých od 14 let, opět o zrušení srážkové daně a upozorním na dřívější výplatu důchodů i termín ELDP.

V současné době se blíží ke konci legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti , jež by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2025. Návrh zákona vedle zákona o zaměstnanosti novelizuje také zákon o inspekci práce , zákon o daních z příjmů , zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o nemocenském pojištění a zákon č. 163/2024, kterým se novelizuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech . V článku si představíme klíčové změny, které novela přináší, s důrazem na praktické dopady pro zaměstnavatele, zaměstnance i cizince usilující o práci v České republice. Dochází ke zpřísnění sankcí za nelegální zaměstnávání, posílení rolí orgánů inspekce práce v oblasti prokazování přestupků a zavedení nových pravidel pro hlášení pracovních úrazů přes informační systém, účinných od 1. 1. 2026.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zvýšení srážek ze mzdy, zavedení dlouhodobého investičního produktu, metodické informaci o zaměstnaneckých benefitech atd.

Zaměstnavatelé se mohou dopustit deliktního jednání umožnění nelegální práce i tehdy, pokud mezi nimi a pracovníkem dochází k výkonu závislé práce, aniž by mezi nimi došlo k uzavření platné pracovní smlouvy způsobilé založit pracovní poměr, či platné dohody způsobilé založit některý jiný pracovněprávní vztah. Právní důsledky těchto nežádoucích situací byly dovozeny judikaturou a souhrnně je označujeme jako faktický pracovní poměr. Stejně jako u švarcsystému se jedná o způsob výkonu závislé práce nedovolený zákonem, ovšem s tím rozdílem, že jeho účastníci výkon závislé práce nezastírají.

K naplnění definice nelegální práce, a tím i deliktního jednání, může dojít v případě, kdy je fakticky vykonávána závislá práce, ovšem nikoli v rámci pracovněprávního vztahu, ale v rámci vztahů z jiných oblastí práva. Tento fenomén, kdy dochází k zastírání závislé práce, označujeme v našem právním prostředí jako švarcsystém. Jeho škodlivost lze ilustrovat na dopadech na pracovníky, kteří se ho účastní, i na veřejné finance.

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Předmětem tohoto článku je rozsudek Nejvyššího správního soudu, který se zabýval problematikou porušení povinností ze strany zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti. V rámci soudního přezkumu byly posuzovány povinnosti zaměstnavatele mít kopie dokladů prokazujících vznik základního pracovněprávního vztahu na pracovišti a povinnost neumožnit výkon nelegální práce. Jakkoliv Nejvyšší správní soud kasační stížnosti Státního úřadu inspekce práce nevyhověl, korigoval v rozsudku některé úvahy krajského soudu, a v tomto rozsudku jsou uvedeny důležité úvahy pro aplikační praxi, které zasahují do činnosti orgánů inspekce práce při kontrole dodržování povinností zaměstnavatelů.

Občas se potkávám s otázkou, zda inspekce práce kontroluje pořád „švarcsystém“. Přiznám se, že mě ta otázka poněkud překvapí a odpovím: „Samozřejmě ano“. Ale to je asi tak jediné, co je na dané věci samozřejmé.

Nejvyšší správní soud dospěl k dalšímu překvapivému rozhodnutí v oblasti nelegální práce. V tomto případě konkrétně v oblasti švarcsystému, kdy jmenovaný soud v rozsudku sp. zn. 2 Ads 25/2018, ze dne 30. 8. 2018, posuzoval výkon činnosti fyzické osoby formálně „samostatně výdělečně činné“, zejména tedy to, zda se jednalo o závislou práci, jak jsou přesvědčeni autoři, orgány inspekce práce i Krajský soud v Ostravě, přičemž nečekaně dospěl k závěru, že za stávajícího skutkového stavu nebyly zjištěny všechny potřebné skutečnosti tak, aby závislá práce byla bez důvodných pochybností prokázána. Některé ze závěrů Nejvyššího správního soudu jsou však dle názoru autorů nepřesné a nepřiléhavé, jak bude popsáno dále.

V porovnání s rokem 2014 došlo v roce 2015 k nárůstu počtu zjištěných nelegálně zaměstnaných osob, a to jak občanů ČR, tak i cizinců a občanů z ostatních států EU.

V rámci projektu Státního úřadu inspekce práce s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, reg. číslo CZ.1.04/2.2.00/11, se v posledním listopadovém týdnu uskutečnila v Praze dvoudenní mezinárodní konference věnovaná problematice nelegálního zaměstnávání a trhu práce.