flexibilní forma práce

Potřebujete během prázdnin upravit pracovní režim kvůli péči o děti? Mnoho zaměstnanců netuší, že jejich možnosti nejsou odkázány jen na dobrou vůli zaměstnavatele. V některých případech totiž zákon poskytuje rodičům a dalším pečujícím osobám výrazně silnější postavení, než se na první pohled zdá. Kde leží hranice mezi oprávněným požadavkem zaměstnance a provozními potřebami zaměstnavatele? A kdy může zamítavé stanovisko vyvolat právní problém? Přehled aktuálních pravidel ukazuje, jaké nástroje flexibility lze v praxi skutečně využít a na co si dát při jejich uplatňování pozor. Článek Richarda Hajdučíka přináší přehled práv pečujících zaměstnanců i praktických situací, ve kterých mohou rozhodovat zdánlivé detaily: Pečující zaměstnanci se často potýkají s tím, že jejich děti mají násobně více volna, než kolik dostanou od svého zaměstnavatele. Často tak vyvstává potřeba rodičů posílat děti na různé tábory nebo školní výlety. Náklady na tyto pobyty ale nejsou nejnižší, a pro mnoho rodin tak může představovat nepřiměřenou finanční zátěž. Na druhou stranu můžeme ale i v zákoníku práce nalézt různá dílčí opatření na podporu pečujících zaměstnanců. Jaká opatření tak mohou jednotliví zaměstnanci využít a jaké podmínky musí dodržet?

Platformová práce se během několika let stala pevnou součástí trhu práce – pro jedny flexibilním přivýdělkem, pro jiné hlavním zdrojem obživy. Zároveň vyvolává silné otázky o ochraně pracujících, roli algoritmů i odpovědnosti digitálních platforem. Evropská unie dnes nastavuje nová pravidla a státy včetně Česka hledají rovnováhu mezi podporou inovací a pracovně-právní jistotou. O tom, kde končí flexibilita a začíná odpovědnost, mluvíme s paní Veronikou Bush, která vede agendu veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Wolt.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

V prostorách Deloitte se uskutečnil diskusní seminář v rámci iniciativy Zákon roku, a to se zaměřením na projednávanou novelu zákoníku práce známou jako flexinovela. Semináře se zúčastnili kromě advokátů z pracovněprávního týmu Deloitte Legal účastnili i vedoucí oddělení poradců Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Skalková, vrchní ředitelka sekce legislativy na MPSV Dana Roučková i generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký. Zástupci státní správy i advokátní kanceláře Deloitte Legal se shodli, že flexinovela je nezbytný krok správným směrem.

Dne 24. 6. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu, tentokrát na téma Připravované novely zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová odpovídala na dotazy k flexibilní novele zákoníku práce, tedy k chystaným změnám v pracovněprávních vztazích, i na dotazy k transpoziční novele, to znamená k valorizačnímu mechanizmu minimální mzdy, k novému vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely poskytování příplatku i k posílení kolektivního vyjednávání a pluralitě odborů.

Dne 24. 6. 2024 proběhne další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát bude Mgr. Veronika Odrobinová odpovídat na otázky k připravovaným změnám v zákoníku práce v rámci takzvané flexibilní novely...

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Ministerstvo práce a sociálních věcí odprezentovalo zásadní změny navrhované další novelou zákoníku práce, tzv. Flexi novelou. Ta je odpovědí na požadavky evropských směrnic na zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů a na...

V současné době je jedním z velmi diskutovaných témat souvisejících se situací na trhu práce v České republice, ale i v rámci Evropské Unie, problematika agenturního zaměstnávání, které je považováno za jednu z forem flexibilního zaměstnávání. Podstatným znakem této flexibilní a atypické formy zaměstnávání je dočasnost přidělení agenturního zaměstnance. Za závislou práci se podle § 307a zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Právě aspektem dočasnosti přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli se budeme zabývat v následujícím článku, neboť současné znění zákoníku práce v komplexu provázanosti možností smluvních ujednání účastníků právních vztahů v tzv. agenturním zaměstnávání vyvolává legitimní otázky o vhodnosti současného pojetí znaku dočasnosti v českém národním právu.

Digitalizace ekonomiky výrazně změnila povahu a organizaci práce v celé Evropě, včetně pracovní doby, místa výkonu práce, využívání informačních a komunikačních technologií (jako je například práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě), a forem zaměstnaneckého statusu.

S poslední novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. byla mimo jiné novinky do zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2021 zavedena také právní úprava tzv. sdíleného pracovního místa. Jedná se v podstatě o pravidelné střídání dvou nebo i více zaměstnanců na jednom pracovním místě a s tím spojenou značnou flexibilitu. Smyslem zavedení tohoto nového institutu bylo přispět k lepšímu sladění pracovního a soukromého života zaměstnanců a vytvořit podmínky pro větší zapojení zaměstnanců s kratšími pracovními úvazky do pracovního procesu.

Poslední novela zákoníku práce zavedla s účinností k 1. lednu 2021 do zákoníku práce nový institut – tzv. sdílené pracovní místo neboli job sharing. Klasicky se jedná o flexibilní formu práce, která má vést ke zvýšení počtu kratších pracovních úvazků, které zaměstnavatelé nabízejí, a tedy také k vyššímu počtu příležitostí např. k přivýdělku na rodičovské dovolené nebo skloubení péče o rodinu s pracovní kariérou.