daň z příjmů

Zákon schválený ve Sněmovně přináší pro HR a mzdy konkrétní změny – návrat slevy na studenta a školkovného, úpravu zdanění zaměstnaneckých benefitů i osvobození spropitného od daně – účinnost se plánuje od roku 2027, ale předpis ještě čeká na Senát a prezidenta.  

Stačí jeden zaměstnanec pracující z Česka a zahraniční firma může nečekaně řešit registraci k daním i pojistnému – bez ohledu na to, zda tu má pobočku.

Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50.000 korun za rok pro jejich osvobození od daně. Půjde například o prevenci rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví (MZd) doplnilo, že změna bude předložena formou poslaneckého návrhu.

Do zákona o účetnictví byla v roce 2024 zavedena nová povinnost pro vybrané subjekty sestavovat a zveřejňovat tzv. zprávu o daních z příjmů (Public Country-by-Country Reporting). Tato zpráva obsahuje informace o výši daně z příjmů a související ekonomické údaje jednotlivých společností ve skupině.

Zaměstnanecké benefity jsou oblastí, která přináší mzdovým i finančním účetním mnoho administrativní zátěže a riziko potenciálních chyb. Tento článek se zaměřuje na nejčastější chyby, které se v praxi objevují při poskytování benefitů, a na možné dopady těchto chyb. Dále nabízí doporučení, jak související rizika minimalizovat.

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Zaměstnanecké benefity dlouhodobě patří mezi klíčová témata oddělení lidských zdrojů. Společnosti je poskytují za účelem zvýšení motivace a loajality zaměstnanců a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti na trhu práce. Často pak využívají různé formy nepeněžních plnění, která mohou mít oproti peněžní formě daňově výhodnější režim.

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění je dobrovolný proces, který zaměstnancům umožňuje po skončení roku optimalizovat svou daňovou povinnost za rok 2025. Zaměstnanci mají možnost uplatnit odpočty a daňové slevy, které nebyly využity během roku, což může vést k vrácení případného přeplatku na dani při nejbližším zúčtování mezd. Zúčtování provádí poslední zaměstnavatel zaměstnance v daném roce, a žádost o jeho provedení musí být předložena nejpozději do 15. 2. následujícího roku, tedy do 16. 2. 2026 za rok 2025.

Může mladistvý brigádník podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení) sám, nebo je v tomto případě nutný podpis jeho zákonného zástupce?

Senát schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Doprovodný zákon, který obsahuje i změny s JMHZ nesouvisející, se však vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Zaměstnanec vyhrál v loterii Sazky ( ve sportce) vysokou částku ( cca 3 000 000 Kč). Tato částka byla již Sazkou zdaněná 15 % a zaměstnanci byla vyplacená výhra, ponížená o tuto daň. Tento zaměstnanec si požádal o roční zúčtování daně. Mohu mu toto zúčtování provést, nebo si musí sám podat daňové přiznání, kde tuto výhru uvede jako osvobozený příjem ? Pokud by tomu tak bylo, o jaký příjem by se jednalo, podle jakého § a ve které části daňového přiznání by toto uvedl? Jedná se o osvobozený příjem, který by už nemusel dále zdanit? 

Firma přispívá všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich penzijní připojištění částkou Kč 1200 a zaměstnanec sám (srážka ze mzdy) platí Kč 1000. Zaměstnanec v r. 2023 požádal ČSSZ o starobní důchod bez výplaty. Může si tento zaměstnanec uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za r. 2024 částku Kč 6000, kterou doložil v potvrzení penzijní společnosti?

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o samorozvrhování pracovní doby, paušální náhradě při práci na dálku, digitalizaci nemocenských dávek atd.

Finále soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2024 se blíží. Pro své favority můžete hlasovat už jen do středy 8. ledna. 

11. – 28. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách plynoucích z novely zákona o zaměstnanosti, tzv. Daňovém echu, aktualizovaných tiskopisech atd.

Jaký daňový dopad na zaměstnance by mělo poskytnutí "roční lítačky" na pražskou MHD? Lze poskytnout "lítačku" v rámci limitu pro benefity? Musí zaměstnanec s přijmutím benefitu souhlasit? Roční personifikovaná "Lítačka" by byla zaměstnancem používána jak pro soukromé, tak služební účely.