Stačí jeden zaměstnanec pracující z Česka a zahraniční firma může nečekaně řešit registraci k daním i pojistnému – bez ohledu na to, zda tu má pobočku.
Home office může vytvořit „daňovou stopu“
Zahraniční firma nemusí mít v Česku kancelář ani společnost, aby jí vznikly daňové povinnosti. Pokud zde má zaměstnance, který dlouhodobě pracuje na dálku, může tím vzniknout tzv. stálá provozovna. To znamená povinnost registrovat se k dani z příjmů právnických osob, podávat přiznání a odvádět daň v ČR. Riziko roste zejména tehdy, když firma o práci z Česka ví a systematicky ji připouští.
Kdy vzniká stálá provozovna
Za vznik stálé provozovny se mohou považovat i situace, které firmy často podcení: pravidelné využívání home office zaměstnance jako pracovního místa, dlouhodobé poskytování služeb na území ČR, uzavírání smluv v Česku jménem zahraniční firmy. Pozor: konkrétní podmínky se liší podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Ty mohou upravit například časové testy.
Povinnosti vzniknou i bez provozovny
I když stálá provozovna nevznikne, firmě mohou začít povinnosti v oblasti mezd. Pokud zaměstnanec pracuje z Česka déle než 183 dní, zahraniční firma se musí registrovat jako plátce daně ze závislé činnosti.
To znamená:
- zpracovávat mzdy podle českých pravidel
- odvádět zálohy na daň
- podávat roční vyúčtování
Častá chyba: odpovědnost přechází na českou firmu
Riziko se týká i českých společností. Pokud pracovník formálně zaměstnaný u zahraniční firmy fakticky pracuje pro českou firmu a řídí se jejími pokyny, může se plátcem daně stát právě tato česká firma. Tento mechanismus bývá v praxi často opomíjený – a může znamenat zpětné doměrky.
Daně ≠ pojistné (řešte zvlášť)
Sociální a zdravotní pojištění má vlastní pravidla. Obecně platí, že zaměstnanec odvádí pojistné tam, kde fyzicky pracuje. Výjimkou je režim pro práci na dálku v rámci EU (a dalších vybraných zemí), kdy lze za určitých podmínek ponechat pojištění v zemi zaměstnavatele – typicky pokud práce z domova nepřesahuje 50 % pracovní doby.
Co zkontrolovat hned
Máte zaměstnance pracujícího z ČR pro zahraniční firmu? Trvá tato situace dlouhodobě a ví o ní zaměstnavatel? Přesahuje práce 183 dní? Kdo fakticky zadává práci a řídí ji? Pokud na některou otázku odpovíte „ano“, je vhodné prověřit daňové i pojistné dopady dříve, než je začne řešit úřad.
Zdroj: Tisková zpráva Dentons