Výběr a přijímání zaměstnanců

Pravda je jednoduchá: rozhodnutí se netýká jen zkušeností.  Firmy hodnotí, jak kandidát myslí, jaké má priority a jak zvládá komplexitu a tlak. 1. Strategické vidění vs. operativní zkušenost Finální shortlist často zahrnuje lidi s podobnými zkušenostmi. Otázka není: „Co jste dokázal/a?“. Otázka zní: „Jak vaše rozhodnutí ovlivní firmu za 3-5 let?“ Firmy chtějí vidět: ✔ schopnost myslet v širších souvislostech ✔ odvahu rozhodovat v nejistotě ✔ dopady rozhodnutí přesahující vlastní oddělení Tip pro vás: Připravte si krátké příběhy o rozhodnutích, která měla strategický dopad - ne jen seznam projektů. 2. Leadership code je zkoušen nejen slovem Výběrové procesy sledují, zda kandidát skutečně žije své hodnoty. Interně se ptají: ✔ Jak kandidát využívá moc a vliv? ✔ Dokáže zůstat konzistentní pod tlakem? ✔ Jak ovlivňuje firemní kulturu? Firmy testují, zda je leadership code autentický a stabilní, nejen nahlas deklarovaný. 3. Rozdíly se často rozhodují během „tichých momentů“ Někdy to není formální prezentace ani panelové rozhovory. Firmy sledují: ✔ reakce v nečekaných situacích ✔ schopnost konstruktivně debatovat s protichůdnými názory ✔ schopnost delegovat a dát prostor jiným, aniž by ztratily autoritu Tyto momenty odhalují mindset, který CV ani doporučení nepokrývá. 4. Chemie s boardem a CEO: proč to není jen o kompetencích Na vrcholové úrovni se rozhoduje i podle „fitu“. Otázka není jen „dokáže to?“  Otázka je: „Dokáže pracovat s lidmi, kteří tvoří jádro firmy?“ Firmy hledají kandidáty, kteří: ✔ jsou schopni naslouchat a reagovat ✔ chápou kulturní a politické nuance ✔ přináší důvěru a stabilitu. Jak se připravit, aby si vás firmy všimly ✔ Sdílejte příklady rozhodnutí s dlouhodobým dopadem ✔ Prezentujte svůj leadership code konkrétně a autenticky ✔ Ukažte, jak zvládáte tlak a komplexitu v reálných situacích ✔ Buďte konzistentní – online i offline Otázka pro vás: Který z těchto interních „testů“ C-level výběru je pro vás osobně největší výzvou a proč? V příštím vydání se podíváme na konkrétní strategie, jak se stát kandidátem, kterého si board všimne jako prvního - ještě před tím, než se CV vůbec dostane na stůl.

Zajímá vás, jak se dnes skutečně vybírají lídři na nejvyšší úrovně řízení? Pak vás jistě zaujme seriál Lidsky & Strategicky. Autorkou je Šárka Fričová, CEO, HR & Leadership Advisor, Executive Coach a zakladatelka Czech HR Summitu, jehož jsme mediálním partnerem. Seriál nabízí pohledy z executive search, mentoringu a práce s top managementem.

Prvních dvacet minut rozhoduje o důvěře, mandátu i tom, zda lídr rozumí vlastní hodnotě. Pre‑screening na C‑levelu není formalita, ale rychlá due diligence, která testuje strategické myšlení, zralost a schopnost mluvit otevřeně o moci, odpovědnosti i penězích.

Perfektní CV je dnes jen vstupenkou ke stolu. O skutečném rozhodnutí na C‑levelu ale nerozhodují data v dokumentu, nýbrž kvalita myšlení, způsob komunikace, hodnotové ukotvení a schopnost vést v prostředí plném nejistoty. Firmy dnes pečlivě sledují, jak kandidát strukturuje své úvahy, jak nese odpovědnost a jak reaguje pod tlakem — protože právě to určuje, zda bude pro organizaci dlouhodobým přínosem, nebo rizikovou volbou.

Co skutečně rozhoduje o tom, kdo na C‑levelu uspěje — a jak mohou kandidáti i firmy poznat, rozvíjet a viditelně ukázat kompetence, které dnes převažují nad perfektním CV?  

Některé státy se rozhodly si z transpozice úspěšně odškrtnout alespoň oblast povinností zaměstnavatelů při náboru zaměstnanců. Právě této oblasti bude věnován náš článek. Podíváme se na částečné návrhy transpozice v Polsku, Irsku a na Maltě, ale i na nám blízké Slovensko, kde je již značná část náborových povinností vyplývajících ze Směrnice součástí stávající legislativy. Uvedené státy tak mohou poskytnout představu, jakým způsobem budou nové povinnosti zaměstnavatelů v oblasti náboru transponovány do české právní úpravy a na co se mohou zaměstnavatelé v této souvislosti připravit. Při zpracování vycházíme z odpovědí odborníků z jednotlivých zemí působících v mezinárodní alianci Ius Laboris, specializované na pracovní právo, případně z veřejně dostupného znění příslušných právních předpisů.

Panasonic v Plzni otevřel nový výrobní areál na tepelná čerpadla za 8 miliard korun. Moderní komplex s výrobou i vývojovým centrem přinese velký nábor zaměstnanců. Firma má aktuálně přes 700 lidí, ale do roku 2030 počítá s jejich zdvojnásobením. Hledat bude zejména techniky, elektrotechnické a strojní inženýry, ale i pracovníky do výroby. Nové vývojové centrum za 600 milionů korun bude zajišťovat kompletní výzkum a vývoj čerpadel pro Evropu a úzce spolupracuje se Západočeskou univerzitou. Panasonic plánuje růst výroby o 20–30 % ročně, což vytváří stabilní pracovní příležitosti s vysokou přidanou hodnotou. Firma si navíc 70 % komponentů vyrábí sama a více než polovinu subdodávek bere z ČR a Evropy. Díky novému areálu se z Plzně stává centrum špičkové výroby i vývoje, ne jen „montovna“. Zdroj: ČTK

Právní úprava na úseku zaměstnanosti jasně zakazuje činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter. Může takové posouzení zvrátit fakt, že další obsah nabídky už působí neutrálně?

Úřad práce ČR evidoval k 31. 5. 2023 celkem 253 893 uchazečů o zaměstnání, to je o 7 790 méně než v předchozím měsíci a o 18 425 více než...

Bylo by možné přijmout osvědčenou dlouholetou zaměstnankyni, úřednici podle zákona č. 312/2002 Sb., která má uzavřený pracovní poměr na dobu určitou (zástup za zaměstnankyni uvolněnou pro výkon funkce) na základě výběrového řízení na obdobnou pozici na dobu neurčitou, přestože již bude v době vyhlášení výběrového řízení na mateřské dovolené? Vyhlásili bychom dvě výběrová řízení. Jedno na dobu neurčitou a druhé na dobu určitou – zástup za její mateřskou dovolenou, řádnou a rodičovskou dovolenou. Pokud je to možné, lze vyhlásit obě výběrová řízení najednou?

Schopnost rozpoznat, komu věřit, a komu ne, patří k nejdůležitějším sociálním schopnostem. Je důležitá v práci, podnikání i osobním životě. Patří však i ke schopnostem, jejichž rozvoji nebývá, přes jejich význam i složitost, věnována příliš velká pozornost. Článek se věnuje hlavním projevům, pomocí nichž lze rozpoznat (ne)důvěryhodnost protistrany. Pozornost věnuje i osobním znakům, na jejichž základě lze rozpoznat odborníky a odlišit je od těch, kteří se za ně jen vydávají, i nejčastějším signálům, umožňujícím rozpoznat, zda druhá osoba v rozhovoru lže.

Spolu s postupným vývojem nových technologií a umělé inteligence dochází k růstu potenciálu aplikace těch automatizovaných řešení, která mohou ulehčit každodenní práci zaměstnanců napříč celou organizací. Jedním z těchto řešení jsou i chatboti. Chatboti jsou v zásadě softwarové nástroje, které pomáhají simulovat lidskou konverzaci (chatování), ale nejen to, jejich potenciál je mnohem větší. Ač se může zdát, že chatboti jsou novinkou, není tomu tak. Tento software existuje již desítky let, ovšem až nyní je možné plně využít jeho potenciál i pro oblast řízení lidských zdrojů. Jak konkrétně chatboty využít v rámci personální práce a kde jsou jejich limity? Přesně těmito otázkami se bude zabývat následující článek.

Disponovat těmi správnými talenty, mít v pracovním týmu schopné zaměstnance se správným souborem dovedností, schopností, vědomostí, kteří navíc zastávají shodné hodnoty jako firma – i v dnešní době platí, že pro zajištění úspěchu a konkurenceschopnosti firem jsou klíčoví zaměstnanci, kteří přicházejí s novými inovativními řešeními. Přesně to jsou nároky mnohých organizací, které se dostaly ještě více do popředí kvůli současnému dynamickému ekonomickému prostředí. Řada organizací je vnějšími vlivy doslova nucena obratně reagovat na změny a zajistit si tak svou pozici na trhu. Klíčovým partnerem pro zajištění zaměstnanců, splňujících nároky organizace, jsou samotní náboráři neboli recruiteři. Tento článek je zaměřen na soudobou pozici náborářů a nároky na jejich dovednosti nejen v České republice a v zemích Evropské unie, ale také v dalších státech světa.

Chyby spojené s nevhodným výběrem zaměstnanců jsou pro jakoukoli organizaci drahé. Nejen proto, že vedou k přijetí osob, jejichž úkoly jsou nad jejich schopnosti či další předpoklady, ale i z toho důvodu, že odstraňování následků nevhodného výběru je často nákladné. „Investice“ do správného výběru osob přitom nemusí být nijak závratné. Článek se zabývá zásadami správného vedení a organizace přijímacích rozhovorů i nejdůležitějšími zásadami a kritérii posuzování kandidátů včetně způsobu kladení otázek, a to bez ohledu na povahu obsazované pozice.

Na konci 90. let 20. století započal boom s publikacemi typu „War for talent” nebo například „The Talent Edge”. Právě tyto tituly přišly s poznatkem, že s ohledem na vývoj pokročilých technologií je poptávka po talentech zaměstnanců vyšší než nabídka, což následně způsobilo, že trh talentů je nejkonkurenceschopnějším trhem za poslední desetiletí. Bylo to období první fáze boje o talenty v procesech řízení lidských zdrojů. Jak se však situace vyvinula a umí již firmy plně využívat talent management? Jak využít plný potenciál talent managementu k zamezení fluktuace zaměstnanců?

Je tzv. práce na zkoušku řádnou závislou prací podle zákoníku práce? Jak nahlížet na úrazy při tzv. práci na zkoušku?

Hledáte nové zaměstnance, ale nedaří se vám je najít? Nejste v tom sami, dle dat Českého statistického úřadu je v České republice více než 300 tisíc volných pracovních míst. Potenciálních zaměstnanců je v České republice málo. Zaměstnavatelé by tak neměli podceňovat sílu a význam sociálních sítí při samotném náboru zaměstnanců. Jak tedy oslovit potenciální uchazeče na Facebooku?

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Podle průzkumů společnosti Lendedu 34 % lidí neuvádí na svém profilu LinkedIn pravdu. K „přikrášlování“ či „zušlechťování“ pracovních zkušeností, vzdělání, schopností či jazykových znalostí se v internetovém průzkumu OnlinePrace.cz přiznalo dokonce téměř 50 % všech respondentů. Není proto divu, že zaměstnavatelé často nepovažují informace uváděné uchazeči v jejich životopisech za důvěryhodné a přistupují k jejich ověřování. Tento proces se v praxi označuje anglickým názvem pre-employment background screening nebo pre-employment background check (dále jen „PBS“) – volně přeloženo do češtiny prověrka životopisu nebo šířeji prověrka minulosti uchazeče o zaměstnání.

Není dnes již zřejmě sporu o tom, že informatizace a automatizace personálních procesů (při náboru a výběru zaměstnanců, hodnocení výkonu, řízení procesu vzdělávání apod.) pomocí softwarových aplikací je jedním z klíčových faktorů, které mění zažitou roli personalistů.