Příplatky - strana 2

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

V Kolektivní smlouvě může být sjednána jiná výše příplatku za sobotu a neděli než stanoví zákoník práce. Může však být v kolektivní smlouvě sjednán příplatek za práci o sobotách a nedělích ve výši 50% průměrné mzdy s dovětkem - pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna za dobu práce v sobotu a neděli? Tzn. že pokud si zaměstnanec nadpracuje neodpracovanou směnu nebo její část v sobotu a neděli, tak mu žádný příplatek za sobotu a neděli nenáleží.

U zaměstnavatele odměňujícího své zaměstnance mzdou je zcela běžné, že součástí jeho mzdového systému jsou i plnění benefitního charakteru, která právní úprava nezná (a znát nemusí) a pro něž si zaměstnavatel sám stanoví podmínky pro jejich přiznání a výši. Samozřejmě také na ně se vztahuje pravidlo o rovném zacházení v odměňování, jak vyplývá z ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Svátky lze z hlediska pracovního práva považovat za dobu odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Specifické je také odměňování práce ve svátek.

Svátky hrají v pracovním právu důležitou roli, zejména pak v oblasti pracovní doby (doby odpočinku) a odměňování. Dle ustanovení § 115 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku“.

Naše zaměstnankyně z úseku občanských průkazů a pasů přišly ze školení s dotazem, zda mají nově nárok na zvláštní příplatek za práci ve ztížených podmínkách mimo budovu úřadu (přesná citace ze školení). Podle nich z hygienických důvodů a z důvodu psychické náročnosti. Jezdí občas kvůli občanským průkazům k imobilním lidem domů, do nemocnic i psychiatrické léčebny. A nově se snímá do systému otisk prstů, který někteří sami nezvládnou na čtečku přiložit, takže jim musí pomoct. O ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. se nejedná a ani v příloze č. 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jsem daný výkon nenalezla. Jsme odměňování platem, proto prosím o Váš názor, zda mají na zvláštní příplatek nárok. 

Jak se správně (počet hodin) podle zákoníku práce počítají příplatky za noční a zároveň nedělní směnu. Příklad: směna začíná ve 22 hodin v neděli a končí v 5.30 hodin v pondělí. Lze se odchýlit od zákoníku práce ve prospěch zaměstnance?

Pokud nám ranní směna začíná 5:55, je nutné platit za těch pět minut noční příplatek - provoz je dvousměnný? Směny fungují 5:55 - 13:55, 13:55 - 21:55. V současné době máme nastaveno pravidlo, že při příchodu hodinu před 6:00 systém neproplácí noční příplatky jak ve výrobě, tak u THP. Je to takto možné? Případně co musíme mít nastaveno ve směrnicích, aby to tak mohlo zůstat? 

1) Výpočet pravděpodobného hodinového průměrného výdělku Zaměstnavatel pobírá dotace z programu Antivirus A plus z důvodu uzavření provozovny vládním nařízením. Zaměstnancům byla vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku...

V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.

Na naší škole zaměstnáváme školníka, který má pracovní dobu stanovenou od 6,00 do 10.00 hodin. Pak dojde k přerušení a směna pokračuje od 12.00 hodin do 16,30 hodin. Mezitím má 0,5 hodiny přestávku na oběd. Ve dvou dnech v týdnu vykonává v době od 10.00 hodin do 12,00 hodin jinou činnost, na kterou má uzavřený další pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Náleží mu za tyto dny příplatek za dělenou směn? 

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby (směny od pondělí do pátku). Měsíční mzda je 20 000 Kč. V květnu 2021 odpracuje všechny směny a navíc půjde do práce v sobotu 1. 5. 2021. Odměňován je měsíční mzdou. Výpočet mzdy: Mzda za výkon práce 20 000 : 168 x (168 + 8) = 20 952 Kč + 100 % přípatku za práci ve svátek (8 hodin x HPV) + 25 % příplatku za práci přesčas + 10 % příplatku za práci v sobotu? Je to takto správně?

Zaměstnavatel chce motivovat zaměstnance pro práci v sobotu v rozsahu 5 hodin. Dle zákoníku práce činí za práci v sobotu u mzdy příplatek nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku. Je možné následující řešení? 1. Je přípustné, aby zaměstnavatel místo oněch 10 % stanovil příplatek za práci v sobotu např. paušální částkou ve výši 800 Kč? Pokud ano, jakým způsobem se řeší? Dodatkem k pracovní smlouvě, vnitřním předpisem, ve mzdovém výměru? 2. Je možno zaměstnanci „dát“ k příplatku ve výši 10 % ještě další jiný příplatek za odpracovanou sobotu stanovený paušální částkou? Pokud ano, jakým způsobem se řeší? Dodatkem k pracovní smlouvě, vnitřním předpisem, ve mzdovém výměru?

Máme se zaměstnancem uzavřenu Dohodu o provedení práce. Zde je mj. sjednána odměna za odvedenou práci ve výši 120 Kč na hod. Rozsah pracovní doby není písemně v DPP sjednán. Počet odpracovaných hodin je u tohoto zaměstnance denně evidován, na základě odpracovaných hodin za měsíc je dle sjednané hodinové sazby zaměstnanci vyplacena odměna. Plánujeme však, že zaměstnanec přijde do práce také ve stání svátek (28. 9. 2020). Jak je to prosím v tomto případě s ev. příplatkem v minimální výši průměrného výdělku za práci o svátek. Vztahuje se toto zákonné ujednání také na DPP? Budu odměnu za tento den ve svátek počítat standardně, tedy počet hod za tento den x 120 Nebo i v tomto případě přináleží zaměstnanci zákonný příplatek za práci přesčas? Tedy budu odměnu za tento den ve svátek počítat : počet hod za tento den x 120 + příplatek ve výši průměrného výdělku?

Jak je to s nárokem s příplatkem za svátek při třísměnném provozu (ranní, odpolední, noční) v následujících případech? a) Na 1. 5. připadá zaměstnanci ranní směna, zaměstnanec směnu odpracuje – náleží mu mzda za odpracovanou směnu + 100% příplatek za svátek (z průměrného hodinového výdělku.)? b) Dne 7. 5. má zaměstnanec má v rozpise napsanou noční směnu. Na směnu nastoupí a celou směnu odpracuje, jak to bude se svátkem? Nastudovala jsem si, že dle zákoníku práce § 91 odst. 6 mu příplatek za svátek nepřísluší. Bude mu náležet příplatek za přesčas? 

Srážky z cestovních náhrad Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

S účinností od 1. 1. 2020 dochází ke změnám v poskytování příplatku za práci ve ztíženém prostředí. Minimální výši tohoto příplatku činí u zaměstnavatelů – podnikatelských subjektů 10 % základní sazby...

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.