Překážky v práci - strana 7

Počet vyhledaných dokumentů: 154
Počet vyhledaných dokumentů: 154
  • Článek
Aby vznikl pracovní poměr, musejí se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout především na tom, co bude zaměstnanec konat za práci (její druh) a kde tak bude činit (místo výkonu práce). Tomu ostatně odpovídá též ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví nezbytné náležitosti pracovní smlouvy.
Vydáno: 31. 08. 2018
Manželka zaměstnance utrpěla úraz a po návratu z nemocnice je odkázaná dlouhodobě (cca 3 měsíce) na péči svého manžela. Zaměstnanec měl od praktické lékařky svojí manželky vystavené OČR od 6. 11. Od 16. 11. do 1. 12. si vybral dovolenou, přičemž dovolená vybíraná v listopadu byla již zaměstnanci proplacená ve mzdě za listopad. Protože ale stále trvá potřeba ošetřování jeho manželky, rád by od 2. 12. pokračoval v původně vystaveném rozhodnutí o potřebě ošetřování. Na OSSZ mi ale sdělili, že není možné OČR přerušit a vyčerpat si dovolenou. Jaké má zaměstnanec možnosti, aby mohl nadále (ještě asi 2 měsíce) pečovat o svoji manželku a nemusel si přitom doplácet zdravotní pojištění? Původně vystavené OČR dne 6. 11. nemá zaměstnanec dosud oficiálně ukončené. Z hlediska lékařky potřeba péče o manželku stále trvá. Jaké tedy máme možnosti, když si po deseti dnech OČR zaměstnanec vyčerpal dovolenou a poté by rád pokračoval v OČR? 
Vydáno: 18. 07. 2018
Zaměstnanec, Slovák, pracuje v ČR u českého zaměstnavatele, přihlášený u české zdravotní pojišťovny (VZP) neodpracoval jednu celou naplánovanou směnu. Následně bylo dodáno potvrzení slovenského lékaře, že byl vyšetřen na Slovensku v nemocnici (tam, kde má trvalé bydliště). Zaměstnavatel je připraven mu celou směnu, ale co se týče náhrady mzdy, tady si jistí nejsme. 1) Nebyl ošetřen ve zdr. zařízení, které je smluvní k VZP, kde je aktuálně pojištěn. 2) Nebyl ošetřen ve zdr. zařízení, které je nejblíže zaměstnavateli nebo bydlišti. Předpokládáme, že nemůžeme brát jako bydliště jeho trvalý pobyt, ale jeho skutečný pobyt, tj. přechodné bydliště v ČR (jak by se to jinak dělalo u zaměstnanců s trvalým bydlištěm někde v třetí zemi)? 3) Na potvrzení není uvedeno, jaké vyšetření podstoupil, ani jak dlouho trvalo. Časový údaj chybí, domníváme se tedy, že pokud už lékaře skutečně navštívil, pak na ma. 30 min. a to je doba, kterou reálně proplatíme. Prosíme o Vaše stanovisko, názor. 
Vydáno: 03. 07. 2018
  • Článek
Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.
  • Článek
Neoprávněné nařízení neplaceného volna Firma nařídila čerpání dovolené od 22. 12. 2017 do 3. 1. 2018. Protože někteří zaměstnanci vyčerpali dovolenou před tímto datem, museli čerpat neplacené volno schválené...
Vydáno: 01. 06. 2018
  • Článek
Právní věta Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li...
Vydáno: 25. 05. 2018
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 - I. část 1. LEKTORSKÁ ČINNOST A RÁMEC SJEDNANÉHO DRUHU PRÁCE Povinnou obsahovou náležitostí...
Zaměstnanec má má pracovní smlouvu na noční směny v rozsahu 37,5 hodin měsíčně. Tento měsíc neodpracuje stanovený počet hodin, protože není tolik práce, adekvátně mu tedy bude krácena mzda. Zaměstnanci to nevadí, chápe situaci. Je potřeba udělat nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že v daném měsíci nebude mít plný počet hodin, a tedy nižší mzdu? Doplňující otázka: Je tedy možné sepsat pracovní smlouvu na 37,5 hod. týdně, kde podle potřeby zaměstnavatele bude zaměstnanec v práci buď na denní směně, nebo na noční směně? V pracovní smlouvě by byl uveden druh práce (případně pracovní pozice), který zaměstnanec bude vykonávat. Smluvně určený počet hodin by zaměstnanec každý měsíc splnil.
Vydáno: 10. 05. 2018
Ve firmě (soukromá – s. r. o.) máme zaměstnance, který podal výpověď, dle § 50 odst. 3 zákoníku práce ke dni 31. 3. 2018, výpovědní doba od 1. 4. 2018 do 31. 5. 2018. Během výpovědní doby počátkem dubna jsme se zaměstnancem dohodli, že pracovní poměr skončí dohodou dle § 49 zákoníku práce z osobních důvodů zaměstnance, a to ke dni 30. 4. 2018 – písemně sepsané (podepsané) – původní výpověď ze strany zaměstnance byla skartována na žádost zaměstnance. Do té doby bylo vše v pořádku, ale zaměstnanec začal vzdorovat, přestal dbát příkazů nadřízeného a odmítl pracovat na základě sjednané práce v pracovní smlouvě. Tudíž jsme přistoupili k překážce na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 s tím, že mu bude vyplacena náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pochopitelně víme o okamžitém oznamování výtek nejlépe v písemné podobě, ale již to zde přesáhlo veškeré hranice slušnosti a jen to narušuje chod celé firmy a budem rádi, kdyby firmu opustil hned, bez přístupu nejen k jakýmkoli datům firmy. Je možné takto postupovat? A pokud se liší náhrada mzdy (o 500 Kč méně), než kdyby pracoval bez překážky na straně organizace, jsme mu povinni ještě něco více doplácet a případně jakou formou?
Vydáno: 25. 04. 2018
  • Článek
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další.
Vydáno: 20. 04. 2018
  • Článek
V předchozím článku bylo o dlouhodobém ošetřovném pojednáno z pohledu předpisů o nemocenském pojištění. Zákon č. 310/2017 Sb. přinese ale s účinností od 1. 6. 2018 změny také v jiných právních předpisech, mj. v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Tyto změny jsou pro zaměstnavatele neméně důležité, a v dalších řádcích se na ně proto zaměřím. Předesílám přitom, že se netýkají výhradně a jenom dlouhodobého ošetřovného jako nové dávky nemocenského pojištění.
Vydáno: 20. 04. 2018
  • Článek
Právní věta Pokračováním v konání prací ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce je třeba rozumět toliko skutečný (faktický) výkon práce podle pracovní smlouvy. Je-li po uplynutí...
Vydáno: 23. 03. 2018
Dcera naší zaměstnankyně podstoupí přijímací zkoušky na střední školu, a zaměstnankyně by ji chtěla doprovodit. Má nárok na pracovní volno?
Vydáno: 09. 03. 2018
  • Článek
Jakkoli jsme se již v předchozích částech dotkli skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti obsahuje od 1. 10. 2017 institut dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu1), jedná se o natolik zásadní změnu v prokazování zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání v některých situacích, že je jejímu vysvětlení třeba věnovat samostatný článek.
  • Článek
O tom, že darování krve a jejích složek je činnost žádoucí a úctyhodná, zcela jistě není žádných pochyb. Na druhou stranu se však zaměstnavatelé stále častěji setkávají s případy zaměstnanců, kteří zejména v reakci na lákavé nabídky komerčních subjektů docházejí darovat především krevní plazmu v rozsahu, který již pro zaměstnavatele představuje výrazný zásah nejen do rozvrhu směn, ale i personálních nákladů vzhledem k charakteru pracovního volna jako volna s náhradou mzdy. Jak je to možné a jak se k této situaci staví právní předpisy?
Vydáno: 26. 01. 2018
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017- II. část 7. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ŘIDIČŮ AUTOBUSŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Dle ustanovení §...
Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, zaměstnává jednoho pracovníka, Který je dobrovolným členem hasičského sboru. Od obce jsme obdrželi potvrzení, že se dne 2. 11. 2017 od 21:51 hod do 3. 11.207 do 4:00 hodin zúčastnil na výzvu KOPIS zásahu. Pracovník druhý den nepřišel do práce s odůvodněním, že byl unavený. Pracovní doba pracovníka je 7:00 – 15:00 hodin. Zajímá mě: 1. Jak v tomto případě má firma postupovat. 2. Refundace (mzda, SP, ZP) bez DPH. 3. Jak řešit časový rozdíl mezi zásahovou akcí a pracovní dobou. Na potvrzení je citace: Refundaci mzdy jmenovaného uhradí výše uvedená obec, jako zřizovatel jednotky v souladu s § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a navazujícího § 22 nařízení vlády č. 172/2001 Sb.
Vydáno: 27. 11. 2017
Má vnučka nárok na volno s náhradou mzdy při pohřbu dědečka v pracovní den nebo jen omluvené volno (pohřeb nezařizovala)? Musela žít ve společné domácnosti? Někteří zaměstnavatelé trvají na podmínce žití ve společné domácnosti s dědečkem. My se ale domníváme, že dle přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. bod 7. úmrtí, písm. c) má nárok na 1 den na placené volno s náhradou mzdy. Platí podmínka společné domácnosti jen pro osoby jiné než v příbuzenském vztahu?
Vydáno: 07. 11. 2017
Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 
Vydáno: 02. 10. 2017
Dobrý den, zaměstnavatel a zaměstnanec se v měsíci září dohodli na neplaceném volnu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nepůjde žádná mzda, nebude v tomto měsíci odvedena daň ze mzdy ani sociální pojištění. Jak je to ale se zdravotním pojištěním? Musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění do minima zdravotního pojištění? Musí následně toto pojištění zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit anebo se můžou dohodnout, že nic platit nebude. Jak by byly tyto varianty zaúčtovány? 
Vydáno: 27. 09. 2017