Pracovní úrazy - strana 4

V rámci regálového skladování nejrůznějších materiálů a výrobků, a to v nejširším slova smyslu, neustále dochází k celé řadě nežádoucích událostí, jejichž součástí jsou i nejzávažnější úrazy, jakož i havárie celých regálových systémů a souvisejících skladových objektů. Nutno dodat, že se vesměs jedná o události zcela zbytečné, při kterých současně dochází ke značným materiálovým a finančním ztrátám. Jejich základní příčinu tvoří nejčastěji porušování bezpečnostních předpisů.

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Asi každý ve svém životě zažil nešťastnou souhru okolností s nepříjemným koncem. Takový „den blbec“, kdy se nám něco nepovedlo, něco se pokazilo nebo nám to nešlo od ruky, jak bychom si přáli. Bohužel někdy tyto epizody mají za následek vážné zranění nebo dokonce i smrt člověka. Nikdo po takových okamžicích jistě netouží, ale je prakticky nemožné se jim v životě zcela vyhnout. Nejinak je tomu i v případě těžkých pracovních úrazů. Někdy ani při sebevětší snaze nemůžeme nebezpečné situace zcela eliminovat. Ty navíc často vznikají jen na konkrétních místech a na krátký okamžik. Stane-li se pak nějaké neštěstí, nehledě na okolnosti, mají lidé tendenci hledat viníka. Ten ale přitom nemusí vůbec existovat. Koho však lze za všech okolností určit, je odpovědná osoba. Stejně jako tomu bylo v tomto případě.

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Součástí každé popsané kazuistiky je připomenutí důležité zásady, že zaměstnavatelé mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V praxi se však často setkáváme s tím, že ti, kteří jsou zaměstnáni na tzv. dohody (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), nejsou ze strany některých zaměstnavatelů považováni za plnohodnotné zaměstnance, ale pouze za tzv. brigádníky s tím, že se domnívají, že povinnost za zajištění jejich BOZP se na tuto kategorii zaměstnanců nevztahuje, anebo jen omezeně. Ovšem podle zákoníku práce tomu tak není. Zaměstnavatelé musí plně zajistit BOZP u všech zaměstnanců, bez ohledu na podobu jejich vzájemného právního vztahu.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Říká se, že ve firmách, kde se nedostává pozornosti otázkám bezpečnosti práce, tam tiká časovaná bomba. Obvykle to mívá stejné příčiny - snaha o úspory. Podívejme se na to, jak to leckde chodí, očima některých zaměstnavatelů.

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury

Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.

Také jste se setkali s externím školitelem, hrdě někdy nazývaným instruktorem nebo komisařem, který vaše zaměstnance, vás nebo vaše kolegy nejen že v rámci školení neseznámil s obsluhou konkrétních manipulačních vozíků s vlastním pohonem (dále jen MVVP) na konkrétním pracovišti, neprovedl praktický zácvik v ovládání, ale vlastně vám neposkytl téměř žádnou užitečnou informaci, a to nejužitečnější, co pro vás v tomto směru udělal, bylo spuštění série videí a předložení prezenční listiny, a v lepším případě i testů se zaškrtávající tabulkou? Pak vězte, že v tom rozhodně v ČR nejste sami.

Pro výkon některých pracovních činností je zapotřebí tzv. zvláštní odborná způsobilost. Mezi tyto pracovní činnosti patří např. odborné vedení stavby. Aby konkrétní osoba mohla provádět odborné vedení stavby, musí disponovat zvláštní odbornou způsobilostí (v tomto případě autorizací) stavbyvedoucího. Autorizovaný stavbyvedoucí při výkonu své práce zodpovídá mimo jiné i za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na jemu svěřeném staveništi. Z titulu své autorizace de iure deklaruje, že je kompetentní nejen pro odborné vedení stavby, ale také pro zajišťování bezpečnosti práce na staveništi. Pokud je však odborným vedením stavby pověřena osoba bez potřebné autorizace, pak lze očekávat, že nejenže nebude disponovat potřebnými znalostmi ani zkušenostmi, ale velmi snadno se tak může sama stát pro dané staveniště rizikem.

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

Judikaturou Nejvyššího soudu prošel jeden případ, který opakovaně upozornil na časté nepochopení rozdílu mezi porušením bezpečnostních předpisů na straně jedné a lehkomyslným jednáním na straně druhé jako dvojího různého možného důvodu pro „krácení“ odškodnění za pracovní úraz, a to v praxi nejen zaměstnavatelů, ale také i soudů. Je současně zarážející, že takového nepochopení se dopustil i zkušený specializovaný pracovněprávní senát Krajského soudu v Ostravě 16 Co, takže jeho pochybení musel napravovat až Nejvyšší soud zrušením rozsudku Krajského soudu v Ostravě.

Na základě bezpečnostních předpisů platí, že zaměstnavatel je zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví nejen svých zaměstnanců, ale i jiných fyzických osob, které se mohou za určitých okolností vyskytovat na jeho pracovištích. A tak se občas stane, že dojde k újmě na životě a zdraví i cizí kolemjdoucí osoby, která se například neplánovaně ocitne v prostoru, kde jsou prováděny stavební práce, a toto staveniště je z pohledu bezpečnosti práce nedostatečně zajištěno.

Koncem roku je pravidlem, že vychází ve Sbírce zákonů tzv. valorizační nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu bylo i letos.

Tak, jako každý rok, dochází od ledna k valorizaci průměrných výdělků pro odškodňování ztráty na výdělku z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání (tzv. renty), jakož pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých (tzv. renty především vdov a sirotků v případě smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání). Toto pojednání o valorizaci průměrných výdělků pojmeme poněkud šířeji než jen jako „matematickou“ informaci o procentech valorizace průměrných výdělků, ale pojednáme o valorizaci v širších souvislostech.

V dnešním případu popíšeme závažný pracovní úraz, kdy v důsledku nedodržení zásad BOZP došlo u pracovníka provádějícího údržbu akumulátoru vysokozdvižného vozíku k amputaci posledních článků dvou prstů pravé ruky.

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce byly zřízeny zákonem o inspekci práce jako kontrolní orgány na úseku pracovních vztahů a podmínek. Kontrolní činnost orgánů inspekce práce dopadá na zaměstnavatele též v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která zahrnuje i problematiku pracovních úrazů.

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem?