Otázky a odpovědi - strana 5

Společnost zaměstnává 21 zaměstnanců. Jsou rozmístěni ve 3 střediscích. 1 středisko – jedná se o odvoz vody při těžbě ropy a čištění vrtů – stanovená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny týdně (zde pracujeme na základě smlouvy, poskytujeme a fakturujeme službu, zaměstnanci jezdí 11 hodin + 2x 0,5 hodiny přestávka, a to 2 dny po sobě a pak 2 dny volno. Zaměstnanci mají docházku od 6 do 18 hodin) 2 středisko – podpůrné činnosti v zemědělství 3 středisko – zaměstnanci zabezpečující provoz včetně kancelářských zaměstnanců Doteď stanovená týdenní pracovní doba v celé společnosti 37,5 hodiny. Chtěli bychom 1 středisko nechat na 37,5 hodiny a 2 a 3 středisko na 40 hodin týdně. Je možné mít v jedné organizaci stanovené dvě týdenní pracovní doby? Je u 1 střediska správně stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny?

Jak je to s možností poskytovat benefity v roce 2024? Jde nám zejména o možnost poskytovat obědy bývalým zaměstnancům a pak ještě o to, když zaměstnancům nabíjíme benefitní karty, na kterých mají nyní něco „naspořeno“ (a ta částka může být třeba i 30 000 Kč). Jak se to bude od příštího roku počítat? Počítá se jako poskytnutí benefitu den připsání částky na tuto kartu, nebo až když to zaměstnanec vyčerpá? Setkali jsme se s názorem, že je rozdíl v tom, když benefitní společnost fakturuje nabité částky zaměstnavateli ihned po nabití, nebo jestli je fakturuje až v momentě, když je zaměstnanec použije. A jak se budou nově hodnotit částky, které byly poskytnuty v roce 2023? Mohli byste nám tuto oblast osvětlit?

Dne 19. 10. 2023 byla zveřejněna odpověď na dotaz, podle které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech DPN i v případě, že zaměstnanec (starobní důchodce) již v roce 2023, z důvodů předchozí DPN, vyčerpal podpůrčí dobu pro výplatu nemocenské (zveřejněno taky v časopise Práce a Mzda č. 11). Je tato odpověď skutečně správná? Mám pocit, že v tomto případě není splněna podmínka podle § 192 odst. 1 zákoníku práce (ke dni vzniku DPN zaměstnanec nesplňuje podmínky nároku na nemocenské). Ostatně v uvedeném ustanovení je výslovně uvedeno, že náhrada mzdy náleží jen do dne vyčerpání podpůrčí doby. Zde byla podpůrčí doba vyčerpána ještě před vznikem DPN.

Zaměstnankyně má nastoupit 1. 12. do pracovního poměru po rodičovské dovolené. Vzhledem ke skutečnosti, že její pracovní pozice byla zrušena, chce se s ní zaměstnavatel domluvit na ukončení pracovního poměru k datu 3. 12. dohodou, ale s odůvodněním, že je to z důvodu § 52 odst. c) ZP (nadbytečnost). Se zaměstnankyní je domluveno, že dostane 5násobek odstupného (ze zákona by měla nárok jen na 3násobek). Prosím o upřesnění, zda bude či nebude odstupné ve výši 5násobku podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Zaměstnankyně odpracuje v prosinci jen 2 dny po 6 hodinách. Její měsíční hrubý výdělek dle smlouvy je 18 000 Kč/měsíc a úvazek 30 hodin týdně. Podobná pracovní pozice ve firmě již není, nárokové odměny ve firmě nejsou. Jak stanovím průměrný výdělek pro účely odstupného a stanovení čistého průměrného výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Jako zaměstnavatel vysíláme zaměstnance nepřetržitého provozu na školení v rámci prohloubení kvalifikace. Školení probíhá ve vzdáleném místě, mimo pracoviště. Časový rozvrh školení (po-pá) částečně koresponduje v některých dnech a časech s plánovanou směnou zaměstnance, tzn.: 1) hodiny, ve kterých se školení shoduje s plánovanou směnou zaměstnance budou považovány za výkon práce (mzda se nekrátí, náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 2) hodiny v době školení kdy neměl směnu budou vykázány jako přesčas (náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 3) hodiny, kdy měl mít směnu a neškolil se budou vykázány jako překážka na straně zaměstnavatele (placeno průměrem). O víkendu, kdy měl zaměstnanec jít na ranní 12 h. směny (so, ne), odpracuje v jednom z víkendových dnů řádně svoji směnu, tak aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu dle ZP a druhý den bude vykázán jako překážka na straně zaměstnavatele.

Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?

Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 

Jak postupovat při výpočtu průměrného hodinového výdělku u dohod, jak zjistit, zda se jedná u dohod o pravděpodobný průměrný výdělek (odpracování 21 dnů v rozhodném období)? Jedná se mi o hodinový průměrný výdělek, a to v souvislosti s chystanou účinností novely zákoníku práce, kdy budou mít s účinností od 1. 1. 2024 dohody konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou. 

Jak vypočítat pravděpodobný hodinový a měsíční výdělek u dohod: V DPP sjednané od 28. 10. - 31. 12. 2023 je stanovena hodinová mzda 114 Kč (jde o nepravidelnou práci jako záskok na noční/denní směnu v délce 12 hodin, tj. noční směna: 19.00.-7:00 či denní směna: od 7:00-19:00 hod. - pracovníkovi na DPP nově od novely zákoníku práce tedy náleží povinně příplatek za noc, případně za sobotu, neděli, svátek). Skutečná docházka za 10/2023: skutečně odpracované hodiny za 10/23: 12 hod., příplatky so, ne: 24 hod., práce ve svátek: 12 hod. Můžeme stanovit pravděpodobný hodinový výdělek ve výši hodinové sazby, tj. 114 Kč, nebo musíme zohledňovat příplatky, tj. výpočet bude např. vycházet takto: Hrubá odměna: (114 × 24) + (10 % × 24 × 24) + (100% × 12 × 114)/skutečně odpracované hodiny, tj. 24 hod. = 182,42 hod.? Budeme pravděpodobný výdělek počítat až doby, dokud neodpracuje 21 dní (v případě nočních směn, které začínají v 22:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne – 1 směna v délce 12 hod. je 1 odpracovaný den?). V tomto případě máme dohodu sjednanou po novele, kdy jsou nově povinné příplatky. Pokud budu vycházet při výpočtu pravděpodobného výdělku z minulého čtvrtletí, tj. III. čtvrtletí 2023, kdy příplatky povinné nebyly, tak pak bych mohla počítat z částku pravděbodobného hodinového výdělku = 114 Kč?   DPP sjednána od 1. 10. – 31. 12. 2023, odměna stanovena paušálem ve výši 8 500 Kč/měsíc/za splnění daného úkolu + příplatky, pokud bude směna v příplatkové části dne při předpokládaném rozsahu práce ve výši 20 hodin. Skutečně odpracováno 10/23: 18 hodin – odměna 8 500 Kč. Skutečně odpracováno v 11/23: 19 hodin – opět odměna 8 500 Kč. Jak tady obecně počítat pravděpodobný hodinový výdělek a následně měsíční?

Máme uzavřeny DPČ na opisy měřidel, které je potřeba provést první čtyři dny v měsíci. Za jedno měřidlo je stanovena cena 30 Kč. Při počtu 169 ks. měřidel, které zaměstnanec zpracuje v jeden den za 8 hod., je poté při výpočtu odměny mzda za hodinu 633 Kč. Nehledě na to, že každý zaměstnance je tuto činnost schopen dělat v jiném časovém rozpětí, a pak se ta hodinová mzda může u každého lišit. To ovšem zase neodpovídá průměrné hodinové mzdě ve firmě. Jak s tímto máme naložit?

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?

Pokud je se zaměstnancem sjednána v DPČ měsíční odměna s pevně sjednanou týdenní pracovní dobou a státní svátek připadne na jeho plánovanou směnu, kterou tedy z důvodu svátku neodpracuje, tak bude jeho měsíční odměna stejná (nebude krácena) stejně, jako je tomu u pracovních poměrů s měsíční mzdou? 

Pokud DPČ trvá od 1.1. do 5.7. a nepřekročí 80 hodin odpracovaných. Poté je uzavřena DPČ od 1.8. do konce roku, kde práce také nepřesáhne 80 hodin, jsou tyto dohody posuzovány jednotlivě při výpočtu dovolené? Tzn. že nevznikne nárok?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Je možné proplácet zaměstnanci povinnou 30minutovou přestávku v práci, jako kdyby pracoval? Pokud ano, je nutné toto proplácení sepsat do vnitřního předpisu? A v případě proplácení – musíme evidovat tyto přestávky v docházce? 

Je u dohody o provedení práce povinnost přesně evidovat pracovní dobu např. od 8:00 do 12:00 nebo postačí např. evidovat, že 30. 10. zaměstnanec odpracoval 4 hodiny?

Máme v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování za každý odpracovaný den/směnu, která trvá nejméně 4 hodiny. Pokud jsme ho poskytovali zaměstnancům na DPP/DPČ , uvedli jsme toto do smlouvy či vystavili dodatek ke smlouvě, ve kterém bylo výslovně uvedeno poskytnutí tohoto nebo dalších benefitů (auto, notebook atd.). Nyní, s novelou zákoníku práce, se nemůžeme dopátrat toho, zda musíme všem dohodářům dávat stravenkový paušál, a to bez vystavení dodatku ke smlouvě. V pracovní smlouvě nemáme přesně uvedeny směny zaměstnance, ale uvádí se např.„rozsah do 300 hodin v roce“ nebo u dpč „polovina týdenní pracovní doby organizace“. VOD se přikládá s příkazem k výplatě dohody (existuje i plán směn). Právní výklady ze školení nejsou jednotné. Můžete, prosím, poradit?

Zaměstnanec nás požádal v listopadu o čerpání dovolené v jednom dni ve výši 2 hodin. Je možné mu na jeho žádost poskytnout dovolenou 2 hodiny nebo to dle § 218 zákoníku práce nelze ani na jeho žádost? Pracuje 8 hodin denně a nejedná se o nedočerpanou dovolenou. 

Zaměstnanec pracuje v naší organizace od 1. 1. do 31. 12. na osmihodinových směnách a jeho nárok na dovolenou za celý rok činí 160 hodin. Za rok jsme zkrátili zaměstnanci za dva dny absence dovolenou o 16 hodin. Nyní přepočítáváme nárok dovolené za celý rok a vychází nám nárok 157 hodin, protože absence se nepočítá do náhradních dob. Znamená to tedy, že zaměstnanec bude čerpat dovolenou jen 141 hodin?

Uvolnění zaměstnance pro práci na dětském táboře první měsíc pracovního poměru, tj. ve zkušební době. Zaměstnanec splnil zákonné podmínky pro uvolnění na tábor jako oddílový vedoucí. Zaměstnavatel souhlasil s jeho uvolněním na tábor po nástupu do zaměstnání, tj. v období sjednané zkušební doby. Zaměstnanci přísluší za pracovní volno související s činností vedoucích táborů pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních náhrada mzdy. Jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Bude se zaměstnanci prodlužovat zkušební doba za poskytnuté pracovní volno?