Pracovní doba - strana 8

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.

Zaměstnáváme na DPP brigádníka a vzhledem k tomu, že brzy by překročil 300 odpracovaných hodin, uvažujeme o pracovní smlouvě na poloviční úvazek 20 hod. týdně. Je v tomto případě opravdu nutné odpracovat 20 hod. týdně, nebo lze proplácet pouze skutečně odpracované hodiny např. 12 hod. týdně?

Zaměstnanci pracují ve směnách rozdělených na dvě části (dělené směna). Směny jsou naplánované v časech: 1. část 5-11 hod.; 2. část 15 –22 hod. Přestávka je v čase 11–15 hod. Je možné v době přestávky držet pohotovost?

V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.

V rámci rozšíření služeb zákazníkům zvažujeme zavedení pracovní doby u pracovní pozice dispečer v režimu 12hodinových směn. Konkrétně jedenkrát za 3 dny by měl dispečer naplánovanou směnu v čase 5–17 hod, v čase 17–22 hod by držel pohotovost. Další dva dny by měl naplánované volno. Může zaměstnanec držet pohotovost ihned po skončení odpracované dvanáctihodinové směny? Může zaměstnavatel ve vnitřním předpise zkrátit týdenní pracovní dobu na libovolný počet hodin?

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Jsme malé s. r. o. zhruba o 20 zaměstnancích. Od 1/2021 do 4/2021 někteří naši zaměstnaci odpracovali již 230 hodin práci přesčas. Máme sepsanou smlouvu s každým zaměstnancem ze dne 5. 1. 2021, že celkový rozsah práce za 52 týdnů nepřekročí 416 hodin. Dle § 93 odst. 4 ZP je stanoveno, že toto delší období lze vymezit jen v kolektivní smlouvě. V našem s.r.o. však odbory nejsou. Tento velký počet přesčasových hodin od 1/21 do 4/21 vznikl z důvodu toho, že někteří zaměstnanci byli nemocní covid-19. Proto bylo nutné, aby ostatní zaměstnanci pracovali více přesčasových hodin. V rámci celého roku bychom si pohlídáli, aby 416 hodin nebylo překročeno. Nyní nám však při kontrole ÚP bylo vytknuto, že již za 4 měsíce byl překročen limit přesčasových hodin, který je stanoven za 26 týdnů (208 hodin). Můžeme se ještě nějak zákonně bránit?

Prosím o radu ohledně způsobu výpočtu celkových odpracovaných hodin invalidů. Zaměstnankyně s těžkým zdravotním postižením měla smlouvu na poloviční úvazek od 1. 1. 2020 - 31. 10. 2020, od 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 byla na OČR. OČR nebylo pobíráno za občasné odpracované pracovní dny v tomto období, celkem odpracovala v období 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 13 dnů. V roce 2020 čerpala 22 dnů dovolené a neměla žádnou jinou nepřítomnost. Patří vše do celkových odpracovaných hodin? Pokud se počítá vše, výpočet je: 840/2008 = 0,42 x 60000 = 25 200 CZK? 

Jsme společnost s r. o., naši zaměstnanci mají měsíční mzdu. Dle vnitřního předpisu se mzda za svátky, které připadají na pracovní den, nekrátí. Jeden náš zaměstnanec bude vykonávat práci 8 hodin i ve svátek 8. 5. - v sobotu. Jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč. Na jakou výši mzdy a příplatky bude mít tento zaměstnanec nárok v případě, že: a) bude čerpat náhradní volno 8 hod. dne 10. 5. 2021 - bude mít skutečně odpracováno 168 h. Dostane v tomto případě pouze příplatek za sobotu, tj. ve výši 10 % průměrného výdělku za 8 hodin + plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) nebo ještě 100% příplatek za 8 hod. svátku 8. 5. 2021? b) nebude čerpat náhradní volno, jeho odpracovaná doba by činila 168 hod. + 8 hod. svátek, tj. celkem 176 hodin. Je rozdíl, jestli v tomto případě jsou zaměstnanci odměňování mzdou, nebo platem?   Nemůžeme se shodnout. Jedná skupina tvrdí, že má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. 100 % (8 hod sv.) + přípl.10 % (8 hod.- so) + náhradní volno (8 hod.) Dle názoru druhé skupiny má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. so (8hod.) + 100% přípl. za svátek (8 hod.) n e b o náhradní volno místo příplatku 100 % za 8 hodin svátku (8.5).    Doplnění otázky: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu, jeho pracovní úvazek je stanoven na 8 hod. denně (40 hod. týdně). Vnitřní předpis firmy stanovuje týdenní pracovní dobu: pondělí až pátek, je upřednostňováno čerpání náhradního volna místo příplatku. Zatím jsme řešili pouze práci např. v sobotu těmito způsoby:  Zaměstnanec pracoval výjimečně např. po – so 6 x 8 hodin, následující pondělí si vybral 8 hod. náhradního volna. Pokud by sobota nebyla zároveň svátkem, dostal by např. v případě, že by se jednalo o měsíc květen zaplaceno 168 hodin : např. so 15. 5. – odpracováno 8 hod., pondělí 17. 5. – neplacené NV. V tomto případě by měl odpracováno 168 hodin, dostal by plnou měsíční mzdu + příplatek ve výši 10 % prům. výdělku za hodiny odpracované v so (15. 5.)   Brali jsme to tak, že místo příplatku za práci přesčas čerpal NV, což ale nevíme, jestli je správně. Protože ale z hlediska přesčasů je sledována týdenní pracovní doba a NV je čerpáno až v příštím týdnu, zvolili jsme postup b):  Zaměstnanec v týdnu, ve kterém víme, že bude pracovat v sobotu, nejde do práce už např. ve čtvrtek 13. 5., v tomto týdnů odpracuje tehdy skutečně 40 hodin, včetně so 15. 5. Za měsíc květen dostane plnou mzdu + příplatek 10 % za 8 hod. odpracovaných v sobotu.   Nevíme ani v tomto případě, jestli to řešit nějakým vnitřním předpisem, nebo jakým způsobem, jelikož náhradní volno si nemůže brát už dopředu (13. 5. 2021), když práci bude konat až v sobotu 15. 5. 2021.   Teď, v našem případě, že se jedná o sobotu 8. 5. 2021, která je navíc svátkem, už vůbec nevíme, jak to řešit. Nechceme každopádně zaměstnance poškodit po finanční stránce.   Jinak podotýkám, že je u nás kladen důraz na to, aby zaměstnanci nepracovali přesčas, ale za dny odpracované např. o víkendu jim bylo poskytováno náhradní volno. Byla bych Vám vděčna za konkrétní radu, jak postupovat v tomto případě, abychom zaměstnance neošidili a jak do budoucna, co nejsnadněji vyřešit situaci s případnou práci o víkendu tak, aby se nejednalo o práci přesčas.

Zaměstnanec má 40hodinovou rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu. Ve 3/2021 měl odpracovat 23 pracovních směn. Byl ale v práci i jednou v sobotu, kde odpracoval celou 8hodinovou směnu. Celkem tedy v březnu odpracoval 24 směn (8 hodin přesčas). Může dostat peněžitý stravenkový paušál za všech 24 směn, nebo má nárok pouze za 23 směn? Zarazila jsem se u pojmu směna podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (směna je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas).

Žádosti běžného zaměstnance o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu pracovní doby není zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud ale takovou žádost podá těhotná zaměstnankyně či zaměstnankyně/zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo jinou závislou osobu, může ji zaměstnavatel odmítnout pouze v případě, že mu ve vyhovění brání vážné provozní důvody.

Pokud zaměstnanec vykoná pro zaměstnavatele odměňujícího mzdou práci přesčas, přísluší mu za ni dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, popř. po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno v rozsahu konané práce přesčas namísto tohoto příplatku. Není ale vyloučeno, že se zaměstnanci za práci přesčas ničeho nedostane, protože jeho mzda je dle ustanovení § 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů sjednána již s přihlédnutím k takové práci.

Pokud bude zaměstnanec pracovat v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,50 hod/týdně - 5 dnů v týdnu - plánované směny převážně noční od 22:00 do 06:00 hod a v případě potřeby by odpracoval i přesčasového hodiny do 150 hod za rok, bude to tak v pořádku? Když se nejedná o plánované směny delší než 8 hod na směnu, tak by byla splněna podmínka v § 94 zákoníku práce ohledně délky směny pro pracující v noci a může tento zaměstnanec odpracovat i případné přesčasové hodiny? Doplňující otázka: Má zaměstnanec, který vykonává převážně stálou noční směnu a ve společnosti máme všechny práce v provozu zařazeny do 2. kategorii bez rizik, nárok kromě příplatku za noční práci ještě na příplatek za ztížené prostředí (pokud stálá noční směna bude patřit do 3. kategorie)?

Mít více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele není nic nezvyklého. Podivné však je, že české právní předpisy tyto „souběhy“ řeší jen minimálně. O to vítanější (i když jak pro koho) je rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 17. března 2021 ve věci C-585/19, který trochu současnou HR praxí otřese.

Nejvýznamnějším parametrem, na němž od 1. ledna 2021 závisí délka dovolené zaměstnance v příslušném kalendářním roce, je vedle výměry dovolené především délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“). Zatímco právní úprava, ve znění účinném do 31. 12. 2020, vycházela při určení délky dovolené z počtu pracovních dnů připadajících zaměstnanci podle rozvrhu směn pravidelně, popřípadě v průměru na týden jeho dovolené, a délka dovolené byla tudíž vyjádřena v „pracovních dnech dovolené“, nová koncepce dovolené od 1. ledna 2021 opustila toto pravidlo a nahradila je určením dovolené v hodinách, přičemž délka dovolené se stanoví v závislosti na počtu celých násobků stanovené nebo kratší TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce a na výměře dovolené.

Dle § 88 zákoníku práce je „zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut". Zaměstnanec ráno jde k lékaři a místo v 8 hodin započne výkon práce až v 10 hodin. V evidenci docházky má vyznačeno 8-10 hod. - lékař. Od kdy se mu počítá těch 6 hodin „nepřetržité práce“ - od 8 hodin anebo až do 10 hodin, tzn. musí odejít na přestávku nejpozději ve 14 hodin anebo až v 16 hodin? 

Zaměstnanec má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná práci přesčas. Hodiny chce však převést do dalšího měsíce, kdy si je vybere formou náhradního volna. Tím mu bude proplacena mzda za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky - náleží mu příplatek v měsíci, ve kterém hodiny skutečně odpracoval? Příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu? Nebo tím, že se hodiny převádí se tyto příplatky neposkytují?

Stanovenou týdenní pracovní dobu upravuje § 79 ZP. Její základní délka činí 40 hodin. Tato pracovní doba je zkrácena pro některé skupiny zaměstnanců přímo v ZP – u zaměstnanců pracujících v dvousměnném pracovním režimu na 38,75 hodiny, u zaměstnanců pracujících  ve vícesměnném a nepřetržitém režimu na 37,5 hodiny. Dále může být stanovená týdenní pracovní doba zkrácena bez snížení mzdy kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem. Na kratší pracovní době, která je spojena s nižší mzdou, se musí zaměstnanec a zaměstnavatel individuálně dohodnout dle § 80 ZP.

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Je to jeho právo a zároveň povinnost. Pokud si strany nesjednají pracovní dobu v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen o týdenní pracovní době a jejím rozvržení zaměstnance informovat písemně podle § 37 ZP. Konkrétní rozvrh pracovní doby na týden či vyrovnávací období pak zaměstnavatel dle § 84 ZP musí vypracovat v písemné formě a seznámit s ním zaměstnance 2 týdny před začátkem tohoto rozvrhu (v případě konta pracovní doby 1 týden), pokud se strany nedohodnou na kratší době seznamování. Pokud chce zaměstnavatel rozvrh, se kterým byl zaměstnanec již seznámen, změnit, platí stejný postup a lhůty pro seznámení zaměstnance s novým rozvrhem.