Pojištění - strana 52

Pokud mají zaměstnavatel nebo i zaměstnanec v úmyslu ukončit pracovněprávní vztah prostřednictvím použití institutu okamžitého rozvázání pracovního poměru, pak by měla každá ze smluvních stran přistupovat k tomuto kroku s velkou opatrností. Zákoníkem práce jsou totiž v tomto případě kladeny velmi přísné nároky, proto je nezbytné odpovědně zvážit, zda jsou – s ohledem na povahu vzniklé situace – zákonem stanovené důvody skutečně naplněny.

Problematika subjektivní odpovědnosti příjemců důchodových dávek za přeplatek v sobě nese dva protipóly – na jedné straně zájem státu na vrácení neoprávněně vyplacených dávek, a na druhé straně situaci příjemce dávek (důchodce), který i několik měsíců či let v dobré víře pobíral důchod, jenž mu podle práva nenáležel či byl poskytován v nesprávné výši, a poté mu je uložena povinnost uhradit přeplatek v řádu desetitisíců či statisíců korun. V tomto článku bych se rád zaměřil na aplikační různorodost v přístupech Nejvyššího správního soudu, ČSSZ a veřejného ochránce práv.

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká ve zdravotním pojištění tehdy, jsou-li zaměstnané osobě, vykonávající pro zaměstnavatele činnost, zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je pravdou, že v převážné většině případů je povinností zaměstnavatele odvádět za zaměstnance z úhrnu zúčtovaných příjmů pojistné na zdravotní pojištění, přesto však nalezneme varianty, kdy nebude povinností zaměstnavatele toto pojistné platit.

O mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zákoníku práce bylo pojednáno v článku v minulém čísle1). V návaznosti na tento článek se nyní pojednává o tomto institutu z hlediska systémů sociálního zabezpečení, neboť v době mateřství a rodičovství jsou matky dětí zabezpečovány zejména prostřednictvím dávek nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory a mateřství a rodičovství se promítá též do oblasti důchodového pojištění.

Výkon více zaměstnání (pracovněprávních vztahů) u jednoho zaměstnavatele není jevem nijak mimořádným. Proto se nyní blíže podívejme na některé situace, které mohou v praxi nastat, a na postupy zaměstnavatele při jejich řešení z pohledu zdravotního pojištění.

Daňové zvýhodnění v roce 2016 Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách zveřejnilo v průběhu dubna Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016....

Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců. Jaké lhůty se k těmto povinnostem vztahují a jak určujeme jejich počátek, si vysvětlíme v tomto článku.

Zaměstnanec předložil do mzdové účtárny rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné. Osobou, která onemocněla a potřebovala nezbytně ošetřování, je jeho matka, se kterou trvale nežije ve společné domácnosti. Domnívám se, že nárok na ošetřovné zaměstnanci nevzniká a rozhodnutí o potřebě ošetřování slouží pouze jako "omluvenka" pro zaměstnavatele. Je můj názor správný?

Zákoník práce v § 195 říká, že je mateřská dovolená 28 týdnu/pokud porodí žena více jak 2 děti, tak je to 37 týdnů. Pokud porodila dříve než si stihla vyčerpát 6 týdnů před porodem (doktor napíše termín 3. 6. - to je 6 týdnů před porodem, ale porodí již 1. 6.) náleží jí mateřská dovolená 28 týdnů od data nástupu na mateřskou což chápu-skoro všechny naše mateřské porodily dříve než byl termín porodu. A jak je to když zaměstnankyně nastoupila na MD 20.2.2016 (6t před porodem) měla termín 2. 4. 2016 porodí až 13. 4. 2016 - 11 dní přenáší tedy vyčerpá před porodem více než 6 týdnů a dítě se narodilo tedy až 13.4.2016 a mateřská celkem by měla být dle zákoníku práce celkem 28 týdnů od nástupu, ale celkem je to sporné někde píší, že by se mělo tedy uvést mateřskou od data porodu 22 týdnů což je do 13. 9. 2016 (což tak i počítá program), ale správně má být mateřská dovolená jen 28 týdnů, a to pouze do 2. 9. 2016 a ne do 13. 9. 2016. Co je správné? chtěla bych se ujistit zda jsem spočítala správně pro mou evidenci.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy. Jaká jsou práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele a jaké otazníky se v této souvislosti objevují, si uvedeme v tomto článku.

Jedním ze základních práv a zároveň úředních povinností zdravotních pojišťoven je jejich právo provádět u plátců kontroly placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností v oblasti zdravotního pojištění. Základním smyslem kontrolní činnosti je prověřit, zda jednotliví plátci, především zaměstnavatelé, postupují v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Nové datové sady na portálu otevřených dat ČSSZ Již od listopadu 2015 funguje na adrese https://data.cssz.cz portál „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“. Při spuštění portálu bylo k dispozici...

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou nesvědomitou osobu sankčně postihnout. Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění v přímé souvislosti s placením pojistného velmi důležitou roli, ať se jedná o zaměstnance a jejich zaměstnavatele, nebo o osoby samostatně výdělečně činné.

Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) je jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou v ust. § 38 a § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“).

Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. z minimální mzdy) musí být ve zdravotním pojištění zajištěn zaměstnavatelem v případě, kdy se na zaměstnance tato povinnost vztahuje.

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Tato nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. V současné době postupují podle těchto nařízení nejen státy Evropské unie, ale jsou aplikována i vůči občanům a institucím z Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

Služby ePortálu dostupné prostřednictvím přihlašovacích údajů ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) preferuje elektronickou formu komunikace se svými klienty. Z uvedeného důvodu nabízí služby ePortálu, které usnadňují klientům i...

Úvod Novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl do tohoto právního předpisu s účinností od 1.1.2012 doplněn nový výpovědní důvod a nová povinnost zaměstnance....