Odměňování - strana 5

Je možné zaměstnankyni, která pobírá OČR z důvodu uzavření škol, vyplatit za stejný měsíc odměnu? Lze jako vstřícné gesto zaměstnavatele doplácet např. do 80 % platu? Nekrátí se potom OČR? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku? 

Je možné přispívat zaměstnancům z FKSP na dopravu např. 20 Kč/odpracovaný den za předpokladu, že bude odvedena daň, SP a ZP, tedy společně se mzdou - peněžité plnění? (OO je názoru, že tato forma není možná a že je možné hradit takový příspěvek pouze nepeněžní formou - př. nabití karet.)

Společnost podle vnitřního předpisu o sociálním fondu přispívá svým zaměstnancům na sportovní a kulturní akce. Probíhá tak, že zaměstnanec si koupí vstupenku a předloží ji do pokladny, kde mu je částka za vstupenku proplacena. V takovém případě nejde dle našeho názoru o nepeněžní plnění a zaměstnavatel musí částku zdanit ve mzdě zaměstnance a odvést pojistné jak za zaměstnance, tak za podnik. Jak by byla posuzována situace z hlediska peněžního nebo nepeněžního plnění, pokud by společnost poskytla (půjčila) zaměstnanci podnikovou platební kartu a zaměstnanec by provedl platbu za vstupenku při jejím nákupu touto kartou? 

Společnost koupí např. mobilní telefon a dodavatel v rámci akce k telefonu předá také dárkovou cestovní poukázku za 2 500 Kč, za kterou si účtuje pouze 1 Kč. Pokud poukázku předáme zaměstnanci, jedná se o jeho zdanitelný příjem ve výši 2 500,00 Kč a z toho vyplývající sociální a zdravotní pojištění? A jak postupovat, pokud poukázku nechceme uplatnit? 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky dle vnitřního předpisu zdarma pokud odpracují alespoň 3 hodiny za den na pracovišti. Do dnešního dne bylo účtováno 55 % stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a 45 % do neuznatelných nákladů zaměstnavatele. V optice roku 2020 - 72,10 Uznatelných/58,90 Neuznatelných. A dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsme u zaměstnanců osvobodili od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se nám dostal do ruky AKTUÁLNÍ názor dlouhodobě publikující autorky z VŠE, kde se uvádí: „Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 72,10 je to u zaměstnavatele daňově uznatelný náklad a u zaměstnance podléhá dani z příjmů a současně podléhá pojištění.“ Přitom ke změně zákona o daních z příjmů nedošlo ke změně § 6 odst. 9 písm. b). CO JE TEDY SPRÁVNĚ? 

Zaměstnanci dostávají benefit - plně hrazené stravenky, za odpracované dny. Počet stravenek za prosinec, je znám až v lednu, kdy jsou stravenky, respektive nahrání bodů na stravenkové karty, objednány, zaplaceny a nahrány na karty zaměstnanců. Jedná se o náklady prosincové (spadající do minulého roku) nebo lednové (spadající do nového roku)?

Jsme organizační složkou státu a vztahuje se na nás vyhláška č. 114/2002 Sb. o FKSP. V souladu s § 14 vyhlášky poskytujeme zaměstnancům dary při pracovních, životních výročích a při prvním odchodu do starobního důchodu atd. Pro tyto příležitosti jsme využili nabídku poukázek Cadhoc, kdy nás poskytující firma ubezpečila, že při plnění daru do 2 000 Kč pro zaměstnance v rámci jednoho roku se tyto poukázky nedaní. Nyní jsme se však dozvěděli, že se jedná o jinou formu peněžního plnění - jedná se o ceninu -, a pak je nutné je zpětně zaměstnancům zdanit. Můžete mi prosím poradit? Bohužel i názory finančních úřadů se různí s tím, že záleží, jak si kdo zákon vyloží.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době přispíváme svým zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění částku Kč 3.600 za rok. Platbu provádíme na začátku prosince daného roku. Od 1. 7. 2020 nesmí být tato platby vyšší než platba, kterou si na svůj účet přispívá sám zaměstnanec. Znamená to tedy prosím to, že naši zaměstnanci si musí hradit na účet minimálně Kč 300, tzn. za rok 3.600, abychom jim my mohli také přispět částkou Kč 3.600. Nebo mohou případně do termínu naší platby vložit částku individuálně, tzn. např. doplatit 1.200? Pokud si hradí měsíčně jen např. 200, můžeme jim přispět částkou Kč 2.400? Jak můžeme zjistit, kolik si zaměstnanec aktuálně platí na své spoření? Můžeme po nich požadovat nové předložení smluv – jak víme, že jsou platné? Je to dostačující, nebo si máme nějakým čestným prohlášením nechat potvrdit výši jejich spoření a závazek, že v případě snížení nás budou informovat? Vždyť smlouvu si mohou kdykoliv změnit. 

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Společnost s r. o. by svým zaměstnancům ráda dala dárek k pracovnímu jubileu (např. 5 let ve společnosti, 10 let ve společnosti atd.) a případně také ke „kulatým“ narozeninám (např. 30 let, 40 let). Jak postupovat, aby zaměstnanci nemusela být hodnota tohoto daru zdaněna ve mzdě? Musí se společnosti s. r. o. řídit vyhláškou o FKSP?

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo webové stránky ke svému projektu 22 % k rovnosti. Projekt se věnuje problematice rovného odměňování mužů a žen v České republice. Na webu naleznete...

Zaměstnance chceme odměnit za mimořádné výsledky mobilním telefonem, který naší akciové společnosti poskytl operátor tarifu díky slevě za 1 Kč. Zaměstnanec obdrží přístroj bez SIM karty ke svému soukromému účelu. Zaměstnanci bychom tento dar zahrnuli v jeho skutečné hodnotě před slevou (3 500 Kč) do základu daně i pojistného jako nepeněžní příjem. Je to správné? Nelze zahrnovat do základů pouze onu 1 Kč účtovanou na faktuře od operátora? Neexistuje jiná možnost poskytnutí, např. smlouva o výpůjčce, která by byla osvobozena od daně z příjmu a pojistného? 

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

Prosím o radu, jak lze pomoci zaměstnankyni, které zemřel manžel. Manžel byl také náš zaměstnanec, jeho žena má nyní finanční problémy, firma by ji ráda co nejrychleji pomohla jednorázovou výpomocí cca 50 000 Kč. Je nějaká možnost, abychom z toho my ani ona neodváděli daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 

V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.

Ministerstvo financí připravuje návrh novely zákona o daních z příjmů, zaměstnavatel by místo stravenek mohl svým zaměstnancům poskytovat „stravenkový paušál“. Tento finanční příspěvek by byl stejně jako stravenky osvobozen od daně...

V případě, že jsou pro zaměstnance v souladu s vyhláškou FKSP objednány masáže, které ovšem neposkytuje zdravotnické zařízení, ale osoba, která není v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, jakým způsobem zaměstnanec tento příjem dodaní? Jak a kdy se tato operace promítne v účetnictví?

Společnost zajistila a uhradí zaměstnancům službu důchodového poradenství. Je náklad na důchodové poradenství daňově uznatelný a je potřeba zaměstnancům tento nepeněžní příjem dodanit?