Odměňování - strana 4

Zemřel nám zaměstnanec, jeho družka u nás také pracuje. Kolektivní smlouva nám umožňuje vyplacení 15 000 Kč. Je možné tuto částku vyplatit s výplatou nebo jen hotově v pokladně?

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřní směrnice svým zaměstnancům nepeněžní plnění v podobě poskytnutí reakce či zájezdů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1. Nárok zaměstnanců je do úhrnné výše 20 000 Kč za kalendářní rok. V roce 2020 bohužel z objektivních důvodů (covid-19) někteří zaměstnanci nestihli využít tyto zaměstnanecké benefity. Zaměstnavatel se tedy rozhodl objednat u cestovní kanceláře vouchery na nákup rekreace v roce 2021. Připadají v úvahu dva způsoby, jak zaměstnanci tyto vouchery využijí: 1) Zaměstnanec v roce 2021 využije voucher na pořízení rekreace v hodnotě 20 000 Kč. Následně zaměstnavatel poskytne zaměstnanci další rekreaci v hodnotě 20 000 Kč. Zaměstnanec tedy v roce 2021 využije dvě rekreace v úhrnné hodnotě 40 000 Kč, přičemž jedna z nich je hrazena voucherem z roku 2020. 2) Zaměstnanec si v roce 2021 vybere u cestovní kanceláře 1 rekreaci v hodnotě 40 000 Kč. Cestovní kancelář vystaví zaměstnavateli fakturu v částce 40.000 Kč, na faktuře je odečtena hodnota voucheru a doplatek 20 000 Kč, který zaměstnavatel uhradí. Jaké budou v obou těchto variantách dopady na straně zaměstnanců a zaměstnavatele z pohledu daně z příjmů a případně odvodů na sociální a zdravotní pojištění?

Státní organizace budou moci svým zaměstnancům částečně hradit peněžní příspěvek na stravování z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Počítá s tím návrh vyhlášky, kterou Ministerstvo financí předkládá Legislativní radě vlády....

Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, dne 5. 11. 2020 PRÁVNÍ POVAHA MIMOŘÁDNÝCH ODMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ V SOUVISLOSTI S COVID-19 Dne 5. 8. 2020 byl na webu...

Co se v souvislosti s pandemií koronaviru Covid-19 skloňovalo a pořád v určitých souvislostech skloňuje, je poskytnutí mimořádné odměny jako speciálního finančního ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a ve zdravotnictví. Příslušná ministerstva vypsala pro tento účel dotační tituly a uvádějí v nich, že jde o způsob zvláštního ocenění státu pro zaměstnance za jejich práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy "byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy Covid-19".

Budoucnost práce stojí na čtyřech pilířích: flexibilita, efektivita, udržitelnost a schopnost se učit. HR se může zcela redefinovat jako strategický a lidský partner byznysu.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Odměna z FKSP se přiznává a vyplácí při přiznání starobního důchodu. (Ne při odchodu do starobního důchodu). Ale odměna od organizace ze mzdových prostředků se vyplácí až při ukončení pracovního poměru po přiznání starobního důchodu. Můžeme si toto upravit vnitřním předpisem, že zaměstnanci bude vyplacena odměna ze mzdových prostředků organizace také při přiznání starobního důchodu, i když nedojde k ukončení pracovního poměru? 

Územní působnost řady zaměstnavatelů je široká (mají svá pracoviště v různých částech České republiky). Ve vzduchu už delší dobu „visela“ otázka, obhájí-li si zaměstnavatel případné rozdílné odměňování zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty na jednotlivých regionálních pracovištích právě s ohledem na sociálněekonomický charakter toho kterého regionu. Názor Nejvyššího soudu na tuto otázku už známe.

Zaměstnavatel organizuje svoz zaměstnanců do zaměstnání, autobus má zajištěný od přepravce. Zaměstnanci mají autobus zdarma, náklady za autobus zaměstnavatel nemá v daňově uznatelných nákladech, platí ho ze zisku po zdanění. Společnost nemá odbory, nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, proto rozhodnutí směřující k použití zisku, jsou zcela na rozhodnutí společníků. Doprava zaměstnanců je poskytována zaměstnancům poskytovatelem veřejné přepravy, pro daňové posouzení u zaměstnanců nebylo možné použít osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů. Z předběžného šetření bylo odhadnuto, že podle frekvence využití vychází částka na jednoho zaměstnance 1 800 Kč za rok. Zaměstnavatel využil osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů - pokud plnění ze zisku po zdanění nepřesáhne 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, jedná se o příjem osvobozený od daně. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů nespadá příjem osvobozený od daně z příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?

Jak známo, v pracovním poměru může být zaměstnanci poskytována za práci buď mzda, nebo plat, to podle toho, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Na poskytování obou těchto plnění dopadá přitom zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, resp. stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty). Má odměňování platem nějaká specifika oproti odměňování mzdou?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme svému zaměstnanci uhradit fakturu za rekreaci i v hotovosti? Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Nyní v období koronaviru mají zaměstnanci strach si dovolenou zamlouvat dopředu. Bylo by možné nechat vystavit fakturu na zaměstnavatele a uhradit ji v hotovosti? Velmi Vám děkuji za odpověď.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dary (§ 14) toto znění? „Celková částka na dary může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu za běžný rok a nevyčerpanou část limitu z let minulých (lze tak činit od roku 2002). Dary jsou poskytovány při: a) 50 let věku … maximálně Kč 5 000,  b) při prvním odchodu do důchodu … maximálně Kč 10 000. Plná výše odměny je podmíněna minimální délkou pracovního poměru u zaměstnavatele v trvání 5 roků. Při kratším trvání pracovního poměru se odměna poměrně snižuje. Dary mohou být peněžní i nepeněžní.“   Nebo je tam vhodnější uvést, že plná výše odměny je podmíněna mimořádnou aktivitou ve prospěch zaměstnavatele nebo něco podobného?   

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro své zaměstnance pořádáme různé kulturní akce hrazené z FKSP. Jednou z akcí je např. akce na závěr školního roku, kde zaměstnancům poskytujeme občerstvení. Můžeme na tuto akci zakoupit z prostředků FKSP i alkoholické pivo, případně víno? 

Mezi našimi zaměstnanci je manželský pár. Manžel zemřel a manželce a dítěti se bude vyplácet jednorázový finanční příspěvek - ovdovělé manželce (zaměstnankyni) 40 000 Kč; pro osiřelé dítě 30 000 Kč, a jednorázová finanční výpomoc pro osiřelé dítě po zesnulém zaměstnanci ve výši 30 000 Kč. I když se dávky nesčítají, tak pro upřesnění se manželce vyplatí celkem 100 000 Kč. Mohou být tyto výpomoci vyplacené mzdou nebo si musí zaměstnankyně podat daňové přiznání a uvést částky nad limit jako ostatní příjem? Jaký je vůbec limit pro danění a odvody 15 000 Kč nebo 30 000 Kč? Můžete přesně popsat, jak se budou provádět odvody výše uvedeného případu? Jak by se postupovalo a co by šlo do daňového přiznání, pokud by manželka zesnulého nebyla naším zaměstnancem?

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tuto částku však odeslal na bankovní účet svých zaměstnanců a ne na účet penzijní společnosti. Dle § 6 odst. 9 písm. p) má být příspěvěk na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti. Jedná se tedy stále o daňově uznatelný náklad firmy a u zaměstnance o osvobozené plnění? Dále tato společnost má hospodářský rok od 1.4.-31.3. Je možné, aby společnost zaměstnancům vyplatila penzijní připojištění ve výši 50 000 Kč např. 6/2020 a následně dalších 50 0000 Kč v 3/2021? Budou náklady pro s.r.o. stále daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené?

Jsme příspěvková organizace ÚSC a poskytli jsme příspěvek z FKSP na rekreaci zaměstnanci v zahraničí, která se měla uskutečnit v červenci 2020. V souvislosti s opatřeními proti COVID-19 cestovní kancelář rekreaci zrušila a poskytla zaměstnanci voucher platný do 31. 8. 2021. Zaměstnanec tedy tento voucher využije až v následujícím kalendářním roce, musí příspěvek z FKSP určený na rok 2020 organizaci vrátit? Lze příspěvek z FKSP na rok 2021 poskytnout již v roce 2020?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Za běžných okolností poskytujeme svým zaměstnancům obědy, protože máme vlastní stravovací zařízení. Teď, v období pandemie se na škole nevaří. Převážná část zaměstnanců má nařízenu práci z domova (home office). Mají tito zaměstnanci nárok na stravu - třeba formou stravenek? Jak je to s ostatními zaměstnanci, kteří do školy dochází?  

1. CK nabídne zaměstnanci voucher - vrací zaměstnanec zaměstnavateli příspěvek z FKSP? 2. CK vrátí peníze na účet zaměstnavatele v nižší částce, než byl čerpaný příspěvek /s odečtením stornopoplatku/ - musí doplatit zaměstnanec rozdíl poskytnutého příspěvku z FKSP? 3. Zaměstnanec sám zruší dovolenou - musí vrátit čerpaný příspěvek do FKSP? 4. zaměstnanec požádá CK po 31. 8. 2021 o vrácení částky (za voucher) - musí vrátit příspěvek za rok 2020 do FKSP?  

Zaměstnanci ruší z vlastního rozhodnutí (prozatím bez objektivních příčin) zájezdy a rekreace, které byly hrazeny ze sociálního fondu. Cestovní kanceláře vrací zpět na účet sociálního fondu částky ponížené o stornopoplatky. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmu osvobozeny mj. nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy zaměstnavatelem zaměstnanci. Je možné stornopoplatek ponechat jako osvobozený výdaj sociálního fondu? Nebo je nutné výši stornopoplatku dodanit, popř. nechat jej uhradit zaměstnance zpět na jeho osobní účet sociálního fondu? Vnitřní předpis o čerpání sociálního fondu tuto problematiku nijak neřeší.

Je možné zaměstnankyni, která pobírá OČR z důvodu uzavření škol, vyplatit za stejný měsíc odměnu? Lze jako vstřícné gesto zaměstnavatele doplácet např. do 80 % platu? Nekrátí se potom OČR?