Nemocenské pojištění - strana 8

Lze v roce 2021 krátit dovolenou z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti? Pokud ano, o kolik hodin lze nárok na dovolenou zkrátit? Pracovní neschopnosti trvala v období 1. 1. - 1. 6. 2021. Zaměstnankyně pracuje 5 dní v týdnu, délka pracovní směny je 7,5 hodiny, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. Pouze u nemocenského právní úprava připouští možnost čerpat dávku i po vyčerpání podpůrčí doby. Z titulu ochranné lhůty lze čerpat do vyčerpání podpůrčí doby pouze nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro ostatní dávky není ochranná lhůta stanovena.

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Dočasná pracovní neschopnost, o které rozhoduje ošetřující lékař a potvrzuje ji na stanoveném formuláři (eNeschopenka) je překážkou v práci na straně zaměstnance podle § 191 ZP. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec od zaměstnavatele právo dle § 192 až 194 ZP na náhradu mzdy/platu v době dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě na náhradu odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, při které je nemocensky pojištěn. V tomto období je zaměstnavatel zároveň oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného – tzn. zdržuje se ve stanovené době na místě určeném v eNeschopence a dodržuje stanovené vycházky. V případě zjištění porušení může zaměstnavatel zaměstnanci snížit či odejmout náhradu mzdy, v případě zvlášť hrubého porušení dát zaměstnanci výpověď.

Mateřská dovolená náleží zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Mateřská dovolená představuje důležitou osobní překážku v práci; po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni (tj. matce dítěte i ženě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů) pracovní volno bez náhrady mzdy či platu. Nejvyšší délka mateřské dovolené činí 28 týdnů při porodu jednoho dítěte a 37 týdnů při porodu dvou či více dětí. Po dobu mateřské dovolené náleží při splnění stanovených podmínek zaměstnankyni dávka nemocenského pojištění - peněžitá pomoc v mateřství. Po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně právo vrátit se na svou původní práci a pracoviště, nebo může čerpat dovolenou a poté rodičovskou dovolenou.

V návaznosti na mimořádná opatření při epidemii COVID-19 byly postupně přijaty i předpisy, které měly pomoci vyrovnat ekonomické dopady na rodiče pečující doma o děti školou povinné. Časem se však ukázalo, že aktuální legislativní opatření je třeba upravit především kvůli délce trvání tohoto nepříznivého stavu, ale také přizpůsobit dalším skupinám rodičů žáků se specifickými potřebami.

Nová úprava dovolené účinná od 1. 1. 2021 přinesla i změny ve výpočtu a v čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou zaměstnankyně. Původní právní úprava účinná do 31. 12. 2020 se této situaci věnovala na dvou místech: i) krácení dovolené a ii) čerpání dovolené. Rodičovská dovolená byla jednou z překážek v práci, která se pro účely dovolené neposuzovala jako výkon práce. Když však zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na její mateřskou dovolenou, zaměstnavatel musel zaměstnankyni vyhovět a umožnit jí dovolenou čerpat. Takto vyčerpaná dovolená již ovšem nemohla být následně kvůli čerpání rodičovské dovolené krácena. To v praxi vedlo k tomu, že většina zaměstnankyň svou dovolenou v tuto dobu skutečně čerpala.

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat? 

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) se řadí mezi dávky ze systému nemocenského pojištění. Poskytována je ženě z důvodu těhotenství, porodu a následné péče o dítě nebo při převzetí dítěte do péče i muži. Nárok na PPM může vzniknout jak zaměstnanci, tak osobě samostatně výdělečně činné, pokud se přihlásila k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ.

Může OSVČ, která pobírala v roce 2020 mateřskou a poté rodičovský příspěvek, uvést v přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost? Při mateřské podnikala jako spolupracující osoba. Pokud ano, neztratí zpětně nárok na vyplacenou mateřskou? Doplňující dotaz: Může OSVČ uvést na přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost v době pobírání rodičovského příspěvku a peněžité podpory v mateřství? Zajímá mě to v souvislosti s tím, aby měla nižší doplatek na sociálním pojištění (odečet covidových záloh ve vyšší výši), a také se ale obává, aby nemusela zpětně vracet PPM, pokud to takto v přehledu uvede.

1) Jsme s manželem dva společníci v s. r. o., ale zároveň máme uzavřenou pracovní smlouvu o jednatelství v téže společnosti a ještě dohodu o provedení práce v téže společnosti. Co konkrétně se porovnává pro uplatnění kompenzačního bonusu za únor a březen 2021? Jsou to výnosy společnosti, hospodářský výsledek nebo mzda, která plyne ze smlouvy o jednatelství? Co přesně je myšleno slovem příjem? Mzdu i dohodu máme již cca 3 roky stejnou, ale aktuálně je vzhledem k situaci propad výnosů společnosti cca 55 %. Tak abychom to správně pochopili a nežádali neoprávněně. 2) Pokud je žadatelem o bonus OSVČ, která si neplatí nemocenské pojištění, pouze důchodové, tak nemá nárok na bonus, je to tak správně? 3) Pokud je bod 2 správně a OSVČ by si začal nemocenské pojištění platit až nyní, doplatil by ho zpětně od ledna 2021, vznikl by mu tak nárok na bonus za únor a březen 2021?

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na 3 500 Kč. Tato změna byla vyhlášena sdělením MPSV č. 436/2020 Sb., ze dne 30. 10. 2020, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, sjednáno je následující: práci bude vykonávat v rozsahu max. 20 hodin týdně, za vykonanou práci bude poskytována odměna ve výši 140 Kč/hod., sjednaný příjem za měsíc je v rozmezí 1 500 - 9 000 Kč. Pokud zaměstnanec v r. 2020 měl v jednom měsíci příjem ve výši 2 000 Kč (pracoval méně hodin, měl neplacené volno), i v tomto měsíci bude nemocensky pojištěn, nebude se provádět odhláška ze sociálního pojištění, a z výplaty se bude odvádět sociální pojištění? Chápu to správně?

Jednatel společnosti s ručením omezeným pobírá odměnu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Výše odměny přesahuje limit pro účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Má tento jednatel nárok na ošetřovné člena rodiny, ať už se jedná o "běžné" ošetřovné či ošetřovné z důvodu uzavření školského zařízení kvůli epidemii covid-19?

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda?