Mzdy - strana 6

Zaměstnanec měl v říjnu 2021 dopravní nehodu, kterou nezavinil a nejednalo se o pracovní úraz. Má nárok na náhradu ušlé mzdy z pojišťovny viníka nehody. Zaměstnanec byl po nehodě na nemocenské celkem 3x. Práci musel pro opětovné poúrazové problémy s páteří přerušit a nastoupit na nemocenskou. Zaměstnanec pracuje jako řidič, kde vykonává a fyzicky náročnou práci. Pro výpočet náhrady ušlé mzdy vycházel zaměstnavatel z příjmu dosaženého v rozhodném období. Při výpočtu náhrady za poslední část nemocenské vycházel zaměstnavatel z pravděpodobného výdělku, protože neměl odpracovanou potřebnou dobu, ale pouze ze základní mzdy. Tím, že byl zaměstnanec dlouhodobě nemocný, přišel o veškeré příplatky vyplacené řidičům v době sezony. Zaměstnavatel měl podle mého názoru použít pro výpočet náhrady za ušlý příjem mzdu zaměstnance-řidiče vykonávající stejnou práci, protože zaměstnanec z důvodu nehody pracovat nemohl. Je to tak?

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Učitelka s plným úvazkem měla na škole v přírodě rozvrženou pracovní dobu v jednom dni: 00:00 - 02:30 dozor nad žáky 07:00 - 15:00 pedagogická činnost 21:00 - 24:00 dozor nad žáky. Máme jí zaplatit dvě dělené směny za jeden den? 

Svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu a zároveň mezi doby odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Práce v tyto dny je specificky odměňována.

Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 

Máme zaměstnaného zaměstnance na 30 hodinový týdenní úvazek. Jedná se o nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby. Práce je přidělována během celého týdne. Během vyrovnávacího období (máme stanoveno na 26 týdnů) má zamec převážně přesčasové hodiny v jednotlivých měsících. Má nárok na příplatek za přesčas, když se jedná o tento zkrácený úvazek? Když by přesčasové hodiny přesáhly 40 hodinový úvazek musí být zaplacen příplatek za přesčas? Řeší se to během vyrovnávacího období nebo až na konci vyrovnávacího období? Kolik hodin ročně může mít zamec maximálně přesčasových hodin?

Zaměstnavatel oznámil zaměstnancům, že v období březen až květen nebude z důvodu nižších objemů zboží, schopen přidělovat práci oběma směnám (ranní, odpolední- odpolední je vždy v daném týdnu na překážkách). Uplatnil překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 označovanou jako částečná nezaměstnanost a zaměstnancům vyplácí za dobu překážek náhradu mzdy ve výši 60 % PHV. V dubnu se rozhodlo, že tato situace není dále udržitelná, zruší se celá odpolední směna a dojde k hromadnému propouštění. První výpovědi pro nadbytečnost budou předávány ke konci května. Je možné, aby nastala situace, kdy ještě v květnu bude zaměstnanec po část měsíce na překážkách za 60 % PHV a poté co obdrží výpověď bude již na překážkách za 100 % PHV dle § 208?

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Základní informace § 192 odst. 2 ZP Náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Průměrný výdělek používaný pro jiné pracovněprávní účely je třeba pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě upravit – redukovat. Náhrada mzdy se tedy počítá z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Náhrada mzdy nebo platu při DPN nebo karanténě se poskytuje již od 1. pracovního dne trvání DPN nebo karantény.

Základní informace Pro účely výpočtu náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě se vychází ze standardního průměrného výdělku používaného pro jiné pracovněprávní účely (např. náhrada mzdy při dovolené). Tento průměrný výdělek je však třeba dále upravit - redukovat. § 192 odst. 2 ZP V souladu s § 192 odst. 2 ZP se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Tyto redukční hranice se každý rok valorizují, vyhlašuje je MPSV ve Sbírce zákonů sdělením.

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

V rámci kontroly odpracované pracovní doby, bylo zjištěno, že zaměstnanec v průběhu loňského roku řádně neodpracoval určitou část pracovní doby (cca 50 h/rok), za kterou již mzdu dostal. Lze v takovém případě požadovat po zaměstnanci úhradu za tuto neodpracovanou dobu a jak postupovat při výpočtu takto způsobené škody?

Ve kterém roce zdanit opravu mezd? Fyzická osoba OSVČ, statut chráněné dílny. Bylo zjištěno, že si neuplatňovala slevu na zdravotním pojištění a prováděla odvod z hrubé mzdy za zaměstnance i za zaměstnavatele. Mzdy byly dodatečně opraveny, ale až v lednu 2023. Přepočítáním vznikl přeplatek na zdravotním pojištění ve výši 18 646,- Kč (6 215,- ZP zaměstnance, 12 431,- ZP zaměstnavatele). Následně bude kontrola na úřadu práce a zohledněný přeplatek na dotaci (zatím nevím, zda bude muset rozdíl doplatit, nebo bude ponížena dotace za další Q). Přeplatek bude vrácen až v roce 2023, chtěla bych vědět, zda mám o tento přeplatek ponížit základ daně v roce 2022 (výdaje byly zaúčtovány v nesprávné výši, včetně chybné platby na ZP) a přeplatek vrácený ZP v roce 2023 dát do příjmu za rok 2022 nebo až v okamžiku úhrady? OSVČ vede daňovou evidenci. Dotaci za 4Q, která bude na účet připsána v únoru 2023 je třeba zahrnout do daňového přiznání v roce 2022 nebo 2023? 

Zaměstnankyně doprovázela manžela k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení v Německu. Doložila propustku s razítkem německé kliniky, ale nebylo na ní uvedeno, že se jednalo o doprovod. Musíme v tomto případě poskytnout volno s náhradou mzdy?

Dne 30. prosince 2022 byla ve Sbírce zákonů, mimo jiné, publikována i dvojice nařízení vlády (č. 464/2022 Sb. a č. 465/2022 Sb.), jež s účinností od 1. ledna 2023 mění některé podmínky pro odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců.

Při zpracování mezd za leden 2023 je třeba počítat s četnými změnami v oblasti personalistiky a mezd. Jako každý rok se zvýšily minimální a zaručená mzda (a tím i minimální...

Zaměstnanec bude ve volební komisi ve volbách lede 2023 i v pracovní době. Co to je refundace ušlé mzdy? Za leden 2023 bude mít zaměstnanec nezkracenou mzdu, i když bude ve volební komisi v pracovní době? A zaměstnavatel si vyfakturuje pracovní dobu, kdy nebyl v práci? Zaměstnanec má měsíční paušál 28 500 Kč a 40hodinovou týdenní dobu. Jak přepačítat ušlou mzdu?

Po zpracování mezd za prosinec 2022 je třeba během ledna aktualizovat mzdový software (případně mzdový modul v účetním softwaru) tak, aby byl připraven pro správné zpracování mezd za leden 2023....