Důchodové pojištění - strana 6

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Bude se hodnotit jako náhradní doba důchodového pojištění doba studia nultého ročníku vysoké školy v letech 1978/1979? 

Společník své malé firmy s. r. o. je v této formě zaměstnaný, veden jako hlavní pracovní poměr. Dle své informativního listu je celkový počet evidových let je 22 roků x dnů. Zaměstnanec je daňový rezident a ročník 1962. V roce 2020 si kvůli epidemii koronaviru snížil hrubou mzdu na 5 000 Kč. Takže odvody na OSSZ jsou minimální. Při takové měsíční hrubé mzdě 5 000 bude mít nárok na starobní důchod i když minimální. A kolik let ještě bude muset pracovat, aby se mu vyplácel starobní důchod v ČR? 

OSVČ vedlejší v roce 2019 nedosáhla hranice příjmů zakládající u vedlejší OSVČ povinnou účast na důchodovém pojištění a ani se dobrovolně pro rok 2019 nepřihlásila. Z toho důvodu v roce 2020 neměla povinnost platit zálohy. V roce 2020 bude daňový základ nižší než 83 603 Kč. Pokud chce být OSVČ účastna důchodového pojištění, určí si, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší, bude mít vyměřovací základ 52.254 Kč a pojistné ve výši 15.259 Kč bude sníženo do nuly (snížení pojistného činí 15.259 Kč). Tudíž bude účasten důchodového pojištění, bude mít vyměřovací základ, ale zároveň nemusí platit pojistné. Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní? b) OSVČ vedlejší měla povinnost platit zálohy v roce 2020 v měsíční výši 500 Kč. Zálohy řádně uhrazeny v lednu, únoru a září až prosinci, celkem 3.000 Kč. V roce 2020 budou na tuto osobu rozdělovány příjmy od spolupracující osoby a její daňový základ bude například 200.000 Kč. Nejvýhodněji se jeví varianta, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší. Pojistné vyjde ve výši 29.859 Kč, snížení pojistného činí 15.264 Kč a pojistné k úhradě je 14.595 Kč (po odečtení uhrazených záloh 11.595 Kč). Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní?

Klient pracuje v Belgii. Je tam zaměstnán, platí tam i zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. V Praze má byt, který pronajímá krátkodobě (Air BnB) čili se jedná o ubytovací službu, na kterou potřebuje živnost. Zřídí si tedy v ČR živnost a bude podávát daňové přiznání v ČR. Jak je to s důchodovým a zdravotním pojištěním OSVČ v ČR? To nelze platit ve dvou státech EU, takže jakým způsobem je potřeba to komunikovat s českými úřady, jak se to řeší - nějakým formulářem potvrzujícím výjimku z českého pojištění? 

Dobrý den, Prosím o radu, jak bude vypadat evidenční list za rok 2020 u člena představenstva, který byl ve funkci do 16. 1. 2020. Od 17. 1. 2020 do července 2020 mu náleží konkureční doložka. Příklad: Odměna člena představenstva 50 000 Kč. Konkureční doložka od 17. 1. 2020 do července 2020 ve výši 300 000 Kč. Tzn. LEDEN 2020: odměna člena 26 087 Kč a zároveň konkurenční doložka 23 913 Kč, ÚNOR-ČERVENEC 2020: konkureční doložka 276 087 Kč. Bude konkureční doložka za leden 2020 součástí vyměřovacího základu, kde je odměna člena představenstva (VZ = 26 087 => odměna člena + 23 913 => konkureční doložka) kód Q a 16 dní nebo bude uvedena na samostatném 2. řádku pod kódy Q a P v celku 300 000 Kč 0 dní. 

Podle zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok mění základní parametry pro výpočet důchodů, přičemž hodnoty těchto parametrů mají význam i pro další oblasti, tj. pro nemocenské a zdravotní pojištění, pojistné na sociální pojištění a pro náhradu mezd a platů v době dočasné pracovní neschopnosti podle zákoníku práce. Každým rokem se též v lednu zvyšují vyplácené důchody.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění a pro účely pracovněprávní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností.  OECD potvrdilo...

Nařízením vlády č. 381/2020 Sb. byly určeny redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a zvýšení důchodů v roce 2021. Všeobecný...

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

Během předcházejících měsíců došlo v oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení k několika nestandardním situacím, se kterými zaměstnavatelé neměli zkušenosti, a správný postup při odvodu pojistného se mohl stát problematickým, jak vyplývá z četných dotazů. Tento článek přiblíží témata, která se jeví jako aktuální.

Následující informace mohou přispět studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům nebo i jejich zaměstnavatelům v základní orientaci v této oblasti. Odbornou pomoc a podrobné informace ke konkrétní osobě pak poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

Od září musí OSVČ začít zase hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to ve výši vypočtené v Přehledu OSVČ za rok 2019 či v minimální výši. Tyto zálohy...

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020? 

V souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii COVID-19 nemusely všechny OSVČ (vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost) platit od března do srpna 2020 zálohy na důchodové pojištění bez ohledu na to,...

Každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za daný rok....

V souvislosti s právní úpravou přijatou 20. 5. 2020 zákonem č. 255/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 9. 2020 pro zaměstnavatele k některým trvalým změnám v oblasti sociálního pojištění. ...

Zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, přinesl jednak dočasnou úpravu týkající se odložení placení pojistného na sociální zabezpečení, jednak některé změny trvalého charakteru, které se týkají provádění sociálního pojištění.