Důchodové pojištění - strana 5

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Průměrný starobní důchod se od 1. 1. 2022 zvýší o 805 Kč. V této částce je zákonný růst – v průměru o 505 Kč, tzv. valorizace, a 300 Kč, které...

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?

Nejvyšší správní soud došel v nedávno posuzovaných případech k závěru, že do vyměřovacího základu pojištěnce se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle občanského zákoníku, a také k závěru, že podmínka osobní péče ve smyslu zákona o důchodovém pojištění je při výkonu zaměstnání splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče. Stejně tak stojí za pozornost závěr týkající se posuzování zdravotního stavu žadatele o invalidní důchod i dílčí závěr stran dob pobírání náhrady starobního důchodu.

Poslanecká sněmovna společně se zvýšením důchodů o 300 Kč nad rámec zákonem stanové částky odsouhlasila i zvýšení penze o 500 Kč, pro ty, kteří primárně pečovali o děti, tzv. výchovné. Důchody porostou...

Informativní důchodová aplikace (IDA) je nová online služba ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která pojištěncům poskytne přehlednou a srozumitelnou informaci ohledně jejich dosud evidovaného počtu let důchodového pojištění.  Jedinečnost nové...

Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?

Všem OSVČ se v návaznosti na prodloužený termín pro podání daňového přiznání blíží také termín podání Přehledu o příjmech a výdajích. Jeho zpracování OSVČ může ulehčit Inventura pohledávek OSVČ za...

Zaměstnanec měl DPČ od 1. 7. - 31. 12. 2020. Jeho hrubé příjmy byly v červenci 16 720 Kč, v srpnu 9 880 Kč, v září 9 880 Kč, v dalších měsících již příjmy neměl. Jak bude vypadat ELDP? Správně se mu ze všech třech měsíců odečetlo sociální pojištění, ve mzdovém programu mám zaškrtnuto, že v případě, že příjmy budou vyšší než MR, pak se bude počítat sociální pojištění. Zajímá mě hlavně, jak bude na ELDP vyplněno právě MR.

Ocenění péče za každé vychované dítě, možnost odejít dříve do penze bez sankcí u náročných profesí nebo zkrácení povinné doby pojištění. Důchodová reforma dostala po meziresortním připomínkovém řízení jasnější obrysy...

Dobrý den, zaměstnankyně původně nahlásila čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Před skončením této rodičovské dovolené požádala zaměstnavatele o prodloužení termínu návrhu do pracovního procesu až po dovršení 4 let věku dítěte. Zaměstnavatel s tímto souhlasil. Jedná se v tomto případě o rodičovskou nebo neplacené volno? Jakým způsobem tuto absenci vykazovat v mzdovém programu a následně v ELDP? Děkuji

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Nový kompenzační bonus za duben 2021 Kompenzační bonus je od 1. února 2021 poskytován podle nové právní úpravy, dle zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021....

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Kontrolujete si pravidelně svoje doby důchodového pojištění nebo to, zda vás zaměstnavatel řádně přihlásil k nemocenskému a důchodovému pojištění a odevzdal za vás evidenční listy důchodového pojištění? Došetřování dob důchodového...

Horník narozený 16. 10. 1956 odpracoval před rokem 1993 více než 10 let v hlubinných uranových dolech se stálým pracovištěm pod zemí. Splňuje všechny podmínky, aby mohl mít důchodový věk 55 let. Může se vzdát sníženého důchodového věku 55 let a požadovat důchodový věk standardní 16. 4. 2020? Tento zdánlivě nelogický krok je motivován snahou získat větší prostor pro doplacení dobrovolného důchodového pojištění, které se po vzniku nároku na důchod již započítat nedá.

Každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za daný rok....

Student střední školy začal nyní ve 3. ročníku řádného denního studia podnikat jako OSVČ. Příští rok v 6/2022 bude maturovat. Dokdy mohou rodiče uplatňovat daňové zvýhodnění na tohoto studenta (a student slevu na studenta), když řádně odmaturuje v 6/2022? Bude nadále zároveň podnikatelem. Jeho podnikání bude vedlejší činností a daňový základ určitě nebude dosahovat rozhodné částky. Nebude mu tedy plynout z podnikání povinnost platit důchodové pojištění?

Jednou z povinností zaměstnavatele v důchodovém pojištění je vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění, vyplývající z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ). Evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP) je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.