Dovolená - strana 10

Právo na dovolenou za kalendářní rok 2021 (a nadcházející roky) je nově vyjádřeno jako „X“ hodin dovolené. Pro výši práva na dovolenou je přitom určující zaměstnancova výměra dovolené za příslušný kalendářní rok, délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“) a počet celých násobků TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce. Při výpočtu dovolené lze postupovat podle následujícího univerzálního vzorce: počet celých odpracovaných TPD/52 × TPD × výměra dovolené (výsledek vždy zaokrouhlíme na celé hodiny nahoru). Počet celých odpracovaných TPD za příslušný kalendářní rok se zjistí tak, že se celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem pro účely dovolené vydělí jeho TPD a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů (tj. za odpracování jen části TPD právo na dovolenou nevznikne). Zaměstnavatel tedy musí mít jasno v tom, co do odpracované doby pro účely dovolené započíst, a co nikoliv.

Jsme s. r. o. se sídlem v ČR. Naše zaměstnankyně, která u naší firmy pracuje na hlavní pracovní poměr od 1. 4. 2018, nastoupila dne 25. 5. 2020 na dočasnou pracovní neschopnost a do dnešního dne, tedy do 19. 4. 2021 je stále na nemocenské. Se zaměstnavatelem se domluvila, že by si hned po skončení této nemocenské vybrala zbylou dovolenou a poté by dohodou ukončila pracovní poměr. Za loňský rok jí po krácení loňské dovolené zůstalo ještě 9,5 dne nevybrané dovolené, která se jí převedla do letošního roku. Má tato zaměstnankyně nárok na nějakou letošní dovolenou, když letos kvůli stále trvající nemoci neodpracovala ani hodinu? A pokud by si třeba letos v dubnu vybrala loňskou dovolenou 9,5 dne, mělo by to nějaký vliv na její nárok na letošní dovolenou? 

Zaměstnankyně byla na první mateřské dovolené 19. 8. 2017 – 3. 3. 2018, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou 4. 3. 2018 – 22. 7. 2020. Po ukončení mateřské dovolené nečerpala dovolenou. Druhá mateřská dovolená začala 23. 7. 2020. Jaký je její nárok na dovolenou v letech 2020 a 2021? Pracovní dobu má rozvrženou rovnoměrně 7,5 hod/5 dní v týdnu. 

Zaměstnankyně u nás pracuje od 2. 5. 2006. V říjnu (24.) 2013 nastoupila na MD. Za rok 2013 celou dovolenou vyčerpala. MD tedy trvala od 24. 10. 2013 - 7. 5. 2014. 1)Měla zaměstnankyně nárok na dovolenou v době od 1. 1. 2014 - 7. 5. 2014? Žádná dovolená čerpaná mezi MD a RD nebyla. Poté začala pracovat v listopadu 2016 po RD, ale již na konci listopadu 2016 omarodila a poté nastoupila na MD dne 24. 4. 2017. Návrat do práce měla k 31. 5. 2020 po 3 letech. Zažádala o prodloužení RD z důvodu péče o dítě do 4 let věku. V současné době zaměstnankyně by chtěla ukončit pracovní poměr dohodou k 31. 5. 2021. Má nárok na proplacení či čerpání nějaké dovolené před ukončením pracovního poměru? Sčítá se doba dovolených mezi 1. a 2. RD - tedy respektive dobolená za dobu MD? Bohužel nevím přesně datum do kdy trvala MD.

Zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, která jí končí 22. 4. 2021 (úvazek je 30 hodin týdně/5 dní v týdnu). Podala žádost o čerpání dovolené po mateřské. Následně bude čerpat rodičovskou dovolenou do konce roku 2021. Z roku 2020 jí zbývá 6,5 dne nevyčerpané dovolené. Jaký bude nárok dovolené za rok 2021?

Dle ustanovení § 142 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), je zaměstnavatel při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. V praxi se tento dokument označuje nejčastěji jako „výplatní páska“. Vedle povinných náležitostí uvádějí ovšem zaměstnavatelé na výplatní pásce též další údaje vztahující se k danému kalendářnímu měsíci – výši cestovních náhrad, různých benefitních plnění (příspěvků na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění a nově například takzvaného stravenkového paušálu) a v neposlední řadě údaj o předpokládaném právu zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok.

V souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), nabyla od 1. 1. 2021 účinnosti významná a pro někoho možná i kontroverzní novinka s podstatným dopadem na praxi. Touto novinkou je výslovné zakotvení možnosti čerpat při splnění určitých podmínek dovolenou i v den svátku. Došlo ke změně, resp. doplnění pravidla obsaženého v § 219 odst. 2 ZP, které ve znění do 31. 12. 2020 stanovilo, že „připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.“ Účelem tohoto příspěvku je vyložit dopady nové právní úpravy a ilustrovat je na praktických příkladech.

Zaměstnancovo právo na dovolenou vzniklé za kalendářní rok 2021 (a nadcházející roky) je nově vyjádřeno jako „X“ hodin dovolené, jejichž konkrétní počet se odvíjí od toho, kolik v tomto roce zaměstnanec odpracoval celých násobků své stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“) a kolik činí jeho výměra dovolené za kalendářní rok (4, popřípadě více týdnů). Nadále přitom platí, že do odpracované doby pro účely dovolené se vedle skutečného výkonu práce v rámci rozvržených směn rovněž započítávají tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje (např. doba čerpání dovolené, tzv. placené svátky, některé překážky v práci apod.).

Zaměstnankyně se 40hodinovou týdenní pracovní doboui (po-pá denní úvazek 8 hod.) v roce 2021 čerpá od 1. 1. do 14. 4. 2021 mateřskou dovolenou. Od 15. 4. do 19. 4. 2021 požádala o poskytnutí 3 dnů dovolené z roku 2020 bezprostředně návazně na tuto mateřskou dovolenou. Dále žádá o čerpání dovolené za rok 2021. Pracovní poměr jí končí uplynutím doby 31. 5. 2021. Kolik hodin dovolené náleží za rok 2021? Od jakého data bude rodičovská dovolená?

Prosím o stanovení nároku dovolené za rok 2021 u zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr byl ukončen dne 12. 3. 2021. Práci vykonávala do 27. 1. 2021, od 28. 1. do 11. 3. 2021 byla v pracovní neschopnosti. 

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 4. 1. 2021 - 28. 2. 2021. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby = 40 hodin týdně, výměra dovolené činí 4 týdny. Bude mít zaměstnanec nárok na celých 160 hodin?

Na kolik dnů dovolené má nárok zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, za předpokladu, že do konce roku 2021 bude po celou dobu pracovat? Tento zaměstnanec má 8hod. pracovní úvazek, dovolenou máme stanovenou na 5 týdnů, tzn. jeho plný roční nárok by byl 200 hodin. Tento zaměstnanec ale od 7. 1. 2021 do 21. 2. 2021 byl v pracovní neschopnosti. Jak vypočítám nárok na jeho dovolenou s ohledem na tuto nemoc? Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání 4. 1. 2021 (8hod. úvazek). Bude činit její nárok na dovolenou 200 hodin, nebo pouze 197 hodin, za předpokladu, že do konce roku bude pracovat?

Zaměstnankyně se 40hodinovou TPD (po-pá denní úvazek 8h) - výměra 5 týdnů dovolené za kalendářní rok. Od 1. 1. do 2. 4. 2021 čerpá mateřskou dovolenou. Od 6. 4. do 7. 5. 2021 požádala o poskytnutí 24 dní dovolené z roku 2020 bezprostředně návazně na tuto mateřskou dovolenou. Dále žádá o čerpání dovolené za rok 2021, po zbytek roku bude poskytnuta rodičovská dovolená. Kolik hodin dovolené náleží za rok 2021? 

Zaměstnanec od poloviny 9/2020 má neomluvenou absenci (k 9/2020 dovolená vyčerpaná)(nedostavil se do zaměstnaní, nebral telefon a nebyl k zastižení, nebyl na nemocenské),jelikož mu nebylo možno doručit výpověď(nepřebíral,pošta nevrátila ani na požádání nedala info o doručení) měl neomluvenou absenci do 2/2021),kdy už byla poštou doručena, za dobu neomluvené absence mu vznikla dovolená 44 hodin může zaměstnavatel krátit dovolenou za dobu neomluvené absence? Zaměstnanci ještě vznikl dluh vůči zaměstnavateli za odvod povinného zdravotního pojištění za období 10/2020-2/2021.Jak mám tedy vypořádat 44 dny dovolené?

Zaměstnankyně je nemocná od 20. 1. 2020, dovolenou v roce 2020 žádnou neměla. Do zaměstnání opět nastoupí 6. 4. 2021. Jaký bude mít nárok na dovolenou v hodinách? Bude mít stejná, jako kdyby tady od ledna byla? Naši zaměstnanci pracují 37,5 hod. týdně, roční dovolenou měli 25 dnů, nyní tedy mají 188 hodin.

Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 28. 3. 2021. Za rok 2020 má zůstatek dovolené 2 dny. Po mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené z předchozího roku v rozsahu 2 dnů. Vznikne jí nárok i za rok 2021, pokud ano, tak v jaké výši? Roční výměra dovolené činí 4 týdny a pracovní doba 40 hodin týdně. Může případně dovolenou za rok 2021 čerpat až v budoucnu nebo ihned po mateřské dovolené?

Jak bude vypadat čerpání dovolené od 1. 1. 2021 po novele zákoníku práce u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Postupujeme tak, že zaměstnanci se uvádí čerpání dovolené přesně dle délky naplánované směny. Příklad: zaměstnanec má v týdnu naplánovanou směnu v pondělí, středu a pátek v délce 11 hodin, zaměstnanec má v tomto týdnu nařízenou dovolenou a bude mít tedy 3  11 hodin vyplacenou náhradu za čerpání dovolené. Je náš postup správný?

Máme dvě zaměstnankyně, které mají úvazek 30 hodin týdně, výměra dovolené 22 dnů. Pracovní dobu mají v týdnu rozvrženou takto: jedna pracuje od pondělí do pátku dopoledne od 7.00 do 13.00 hod. a v sobotu od 7.00 do 12.00 hod. (tj. 35 hodin). Druhá pracuje od pondělí do pátku odpoledne od 12.00 do 17.00 hod. (tj. 25 hodin). Další týden si směny vymění. Jak bude probíhat čerpání dovolené? Pokud bude zaměstnankyně čerpat dovolenou v delším týdnu, který připadá na dopolední směny, tak vyčerpá 35 hodin dovolené, a naopak pokud bude čerpat dovolenou v kratším týdnu, který připadá na odpolední směny, tak vyčerpá 25 hodin dovolené? Je tento postup správný?

Změny v právní úpravě dovolené, které s účinností od 1. 1. 2021 přinesla novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020, vyvolaly kontroverzní reakce. Někteří ty změny přijali s povděkem, jiným z nich naskakuje husí kůže. Především však vznikají laické výklady, které odrážejí nepochopení původního záměru novely.

V této rubrice pravidelně upozorňujeme na významná a pro pracovněprávní praxi důležitá rozhodnutí vyšších soudů. Častým předmětem soudního sporu se stává platnost rozvázání pracovního poměru (především ze strany zaměstnavatele) a v té souvislosti právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu) ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pokud byl se svojí žalobou úspěšný a soud shledal rozvázání pracovního poměru jako neplatné.