Daň z příjmů FO - strana 35

Fyzická osoba vlastnila rodinný dům v SJM od roku 1998. Po rozvodu přešel celý dům v červnu 2014 do výhradního vlastnictví této osoby. Osoba má od roku 1998 až dosud v domě trvalé bydliště, ale skutečně v domě nebydlí od května 2017. V dubnu 2017 totiž byla uzavřena budoucí smlouva kupní na dům s tím, že budoucí majitel bude tři roky splácet kupní cenu a teprve po uhrazení celé ceny na něj bude dům převeden na katastru. V roce 2017 takto osoba získala cca 500 000 Kč. Tyto peníze byly použity na rekonstrukci nového bydlení. Dům nikdy nebyl zahrnut do obchodního majetku. Je třeba tento příjem uvést v daňovém přiznání a danit, nebo ne? Osoba je podnikatel, a podává tedy za rok 2017 daňové přiznání.

Fyzická osoba /nepodnikatel/ kompletně rekonstruovala vlastní byt v roce 2017 v celkové částce asi 650 tis.Kč. V roce 2018 bude byt pronajímat. Bude danit dle § 9 s použitím paušálu výdajů 30% nebo lze použít i skutečné výdaje? Jaké to jsou? Odpisy za předpokladu, že bude znalečný posudek? Dále může použít i paušál na dopravu osobním autem ve výši 4 000 tis. Kč měsíčně? Popřípadě jaké další výdaje - když nebude znalecký posudek, tak nepoužije odpisy, ale výdaje na opravy provedené i v předcházejícím roce? 

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.

Klientka (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?

Insolvenční správce je jmenován soudem likvidátorem "mrtvé" společnosti bez majetku. Po ukončení likvidace mu soud přizná odměnu a ve výši po zdanění zašle na účet. V tomto případě je tedy likvidátor "zaměstnanec" soudu. Nyní nastala situace, kdy se našel majetek, a odměna likvidátora je tedy stanovena vyhláškou a měla by být vyplacena asi před vyplacením likvidačního zůstatku. V tomto případě se tedy asi likvidovaná společnost stane "zaměstnavatelem" při výplatě odměny likvidátora. Domnívám se, že výše této odměny je včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Jak v tomto případě postupovat? Musí se společnost i na jednorázově vyplacenou odměnu likvidátora a jednorázově odváděné pojištění a zálohy na daň registrovat nebo nějak hlásit, když ihned po vyplacení odměny likvidátora a likvidačního zůstatku bude společnost vymazána? K jakému datu by mělo proběhnou zdanění odměny? 

V roce 2004 jsem pořídil nemovitost, ze které jsem měl příjmy podle § 9 ZDP - příjmy z pronájmu. V průběhu roku 2015 jsem do této nemovitosti vložil další finanční prostředky a tím zvýšil cenu nemovitosti (technické zhodnocení). V roce 2017 jsem nemovitost prodal. Mám nárok na osvobození od daně v rámci § 4 ZDP, když přesáhla doba mezi nabytím a prodejem nemovitostí víc než 5 let? Nemá technické zhodnocení z roku 2015 vliv na časový test 5 let? 

Paní (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si paní zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?

Klientce v roce 2017 zemřel otec. V rámci dědictví se nemovitost přepsala na 3 sourozence, matčin podíl, která žije, i ten darovaný 3 sourozencům. Ve stejném roce tito 3 sourozenci nemovitost prodali. Musí podávat DPFO za rok 2017 - § 10 nebo bude tento prodej osvobozen dle § 4 zákona o daních z příjmu? Otec - zůstavitel - vlastnil nemovitost déle než 5 let.

Paní je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a po ukončení mateřské pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohod do přiznání k dani z příjmů? 

Majitelem domu s 10 byty jsem byl požádán o zpracování příjmů a výdajů pro zpracování daňového přiznání k DPFO. Předložil mi velké množství dokladů (paragonů) z prodejny, bez bližšího určení s tím, že na domě opravuje většinu věcí sám a v prodejně mu nic jiného než paragon z nákupu nedají. I tam, kde je místo pro označení zákazníka je často prodejnou nadepsáno "drobný prodej" nebo "nekonkrétní zákazník". Já mám obavu, že takové výdaje jsou těžko obhajitelné při případné kontrole. Jaký přiměřený způsob by se dal uplatnit, aby bylo možno výdaje přiřadit k příjmům z nájmů?

Může zaměstnavatel udělat na požádání od zaměstnance-rezidenta roční zúčtování záloh na daň? 

Pracovník si koupil byt, ve kterém má trvalé bydliště. Doložil všechny potřebné doklady k odpočtu úroků z hypotéky, tak jsem mu provedla roční zúčtování daně. V roce 2017 si koupil další byt, který je zatím ve vlastnictví družstva a na koupi tohoto druhého bytu si vzal hypotéku. Pokud je byt ve vlastnictví družstva a nemá zde trvalé bydliště – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? Pokud si byt převede do osobního vlastnictví, trvalé bydliště tam mít ale nebude – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? V případě odpovědi „ne“ na obě otázky se ptám, kdy mohu tedy odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně při úvěru na koupi tohoto bytu?

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Změna sazeb pro cestovní náhrady Od 1. ledna 2018 se řídí výše zahraničního stravného, která náleží zaměstnancům za zahraniční pracovní cesty, vyhláškou č. 401/2017 Sb. ze dne 23. listopadu...

1. Zvýšení nezdanitelné částky na spoření ve III. pilíři (2017) V souvislosti se zrušením II. pilíře důchodového systému a s tím související snahou posílit spoření občanů ve III. pilíři...

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1.1.2018. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Zaměstnanec pracující celý rok u naší firmy, podepsané prohlášení (poplatník, sleva na dítě) s tím, že jen v jednom měsíci byla zálohová daň navýšena o solidární daň, ale za celý rok nebyla překročena částka 1 296 288. Současně má k tomuto HPP i u dvou jiných zaměstnavatelů sjednané dohody o provedení práce do 10 000 kč/měsíčně - tudíž je z těchto příjmů sražena srážková daň. Je povinnost tohoto zaměstnance podávat si daňové přiznání ? Pokud tedy nemá nic co by mohl dále se sražené srážkové daně uplatnit zpět. Pokud ne, může tedy požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování? 

Dobrý den, náš zaměstnanec, rezident s podepsaným prohlášením poplatníka daně, má v jedné organizaci dva souběžné příjmy: jeden příjem z pracovního poměru ve výši 30 000 Kč a druhý příjem jako odměnu za jednatelství ve výši 10 000 Kč. Dosud z obou těchto příjmů byla odváděna zálohová daň, tyto příjmy se sčítaly a danily ze společného základu daně. Zůstává tento způsob výpočtu daně zachován i nadále od 1. 1. 2018? 

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

Jako tělovýchovná jednota vyplácíme na základě potvrzení o výplatě z příležitostné činnosti rozhodčí na jednotlivých turnajích. Vím, že se na potvrzeních během roku opakují určitá jména. Je mojí povinností toto sledovat, či je pouze na těch vyplácených, aby si kontrolovali výši příjmu, zda nepřekročili hranici pro zdanění dle § 10 odst. 3 písm. a)? Může to být problém pro naši organizaci, když je vyplácím několikrát, že už to není příležitostná činnost?