Cestovní náhrady - strana 2

Lze v rámci vnitřního předpisu stanovit paušalizaci cestovních náhrad následovně? 1. Pro obchodní zástupce vycházet z toho, že jsou trvale vyslaní na služební cesty a 1x do roka absolvují vícedenní setkání. Stanovení paušální měsíční částky stravného pro rok 2023: Počet pracovních dnů (bez svátků) v roce 2023 = 250 Průměrný počet pracovní dnů v měsíci v roce 2023 = 250/12 = 21. Sazba roku stravného pro SC 5 - 12 hodin v roce 2023 = 153,- Kč Sazba roku stravného pro SC nad 18 hodin v roce 2023 = 367 Kč Za rok 2022 byla u zaměstnanců s paušálem vykázána průměrně 1 pracovní cesta delší než 18 hodin/měs. Měsíční paušální sazba pro rok 2023 se stanovuje následovně: 20 x 153,- Kč + 1 x 367 Kč= 3.427 Kč Stanovený paušál stravného se bude krátit dle všech nepřítomností v daném měsíci. Zaměstnanec, kterému byla stanovena paušální měsíční částka za stravné, ztrácí nárok na peněžní příspěvek na stravování (stravenkový paušál). 2. Pro ostatní zaměstnance by se paušalizace stravného stanovovala na základě třech po sobě jdoucích měsíců a v nich vykázaných cestovních náhrad maximálně na dobu 12 měsíců. Může zaměstnanec, který má stanovený paušál vykázat cestovní náhrady pouze na ubytování v rámci cestovních náhrad ?

Jsme organizační složka státu. Pokud jsou naši zaměstnanci vyslání na pracovní cestu do vzdáleného místa (na školení), musí si zpravidla zajistit ubytování sami předem v hotelu. Hotelový pobyt zaplatí buď předem (platební kartou online) nebo až při odhlášení z pobytu. Doklad za ubytování (většinou fakturu) si vyúčtují v rámci cestovního příkazu. Musí být tato faktura vystavena na zaměstnavatele (s uvedením jména ubytovaného zaměstnance), když zaměstnavatel toto ubytování neobjednával? Nebo může být faktura vystavena pouze na jméno zaměstnance, bez uvedení údajů o zaměstnavateli?

Plánujeme poskytnout našim zaměstnancům stálou provozní zálohu na úhradu výdajů při služebních cestách, drobné nákupy do kanceláře apod. Záloha bude poskytnuta v CZK bankovním převodem na soukromý účet zaměstnance. Vyúčtování bude probíhat okamžitě na základě doložených účtenek. Doložené výdaje budou zaměstnancům proplaceny rovněž v CZK, čímž dojde k dorovnání poskytnuté zálohy do původní výše. 1. V případě výdajů v cizích měnách doloží zaměstnanec výši nákladů v CZK např. screenshotem z bankovního účtu v případě, kdy zaplatí soukromou bankovní kartou. Jaký kurz ale použít v případech, když zaměstnanec zaplatí v cizí měně v hotovosti, aniž by předtím např. vybíral z bankomatu (kurzem ČNB ke dni vyúčtování, ke dni nástupu na pracovní cestu, platným účetním kurzem)? 2. Musí být tato stálá záloha na konci roku vyúčtována a vrácena nebo ji lze zaměstnanci poskytnout na libovolně dlouhou dobu, např. na celou dobu trvání pracovního poměru? 3. Existují ještě nějaká další úskalí spojená s tímto postupem (zdanění, úročení apod.)?

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Budeme rušit jedno pracoviště. Nechceme ukončovat pracovní poměry zaměstnanců, kteří na tomto provozu pracují. Všem zaměstnancům bude nabídnuta shodná práce na jiném pracovišti jen na novějších strojích. Nové pracoviště je od původního vzdáleno cca 1 km. Nachází se tedy ve stejném městě, ale bez dopravní obslužnosti MHD. Pokud někdo odmítne přejít na nový provoz, předpokládám, že z naší strany výpověď z organizačních důvodů nedostane, protože jsme mu nabídli jiné vhodné pracovní místo. Pokud tedy nechce pracovat na novém pracovišti, musí zaměstnanec podat výpověď sám, nebo mu umožníme ukončení pracovního poměru dohodou?

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

Způsob přepravy při pracovní cestě určí předem zaměstnavatel, který rozhodne, zda bude zaměstnanec cestovat autobusem, vlakem, letadlem, lodí, pěšky, služebním automobilem, městskou hromadnou dopravou, taxíkem nebo vlastním vozidlem. Při rozhodování o podmínkách pracovní cesty zaměstnavatel zohledňuje oprávněné zájmy zaměstnance, podmínky pracovní cesty, vykonávaný druh práce a v neposlední řadě také své finanční možnosti. Zaměstnanec je povinen podmínky stanovené zaměstnavatelem dodržet a stanovený přepravní prostředek nemůže svévolně změnit.

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Za jakých podmínek je možné poskytovat paušální náhrady cestovních výdajů, konkrétně se nám jedná o stravné? Zaměstnanci jsou na pracovních cestách většinu roku a často mění pracoviště i dobu strávenou na pracovní cestě. Nyní si zpracovávají cestovní příkazy s každodenním vyúčtováním stravného. Pro zjednodušení bychom chtěli začít využívat paušální stravné, pokud to je možné. 

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?

Je nutné uvádět v cestovním příkazu i časy přestupu z jednoho letadla na druhé, nebo pokud pracovník zůstane celou dobu v tranzitu a letiště neopustí to nutné není? Může při několikahodinovém čekání na přestup v určité zemi vzniknout nárok na diety z této země i když pracovník zůstává celou dobu v tranzitu?

Jsme církevní střední a základní škola, zřizovatelem není kraj či obec, ale biskupství. Na základě uzavřených smluv s Domem zahraniční spolupráce (dále jen „DZS“) organizujeme mobility zaměstnanců v rámci programu Erasmus a od DZS na to získáváme finanční prostředky. Zaměstnanci tedy vyjíždí na zahraniční pobyty a DZS stanovuje, jakou finanční dotaci na ten který konkrétní pobyt do té které země poskytne. Finanční dotace zahrnuje mimo jiné stanovené paušální náklady na cestu tam a zpět (tzv. cestovní náklady) a paušální náklady na pobyt (tzv. pobytové náklady). Tyto částky jsou vždy předem před cestou v celkové částce zaslány v eurech zaměstnanci na jeho osobní účet, na základě účastnické smlouvy, případně z části zaměstnavatel např. zaplatí letenky a zbytek dotace zaměstnanci odešle. Zaměstnanec je povinen vyplnit si před cestou cestovní příkaz, nechat si jej schválit a následně po návratu jej nijak nevyplňuje, nedělá vyúčtování pro zaměstnavatele (v rámci DZS online vyúčtuje cestu), nedokládá žádné doklady, pouze se na cestovní příkaz napíše „Kompletně hrazeno z Erasmu“. Koordinátor těchto pobytů říká, že pro zúčtování dotace s DZS není cestovní příkaz potřeba, že zaměstnanci musí mít pouze doklady od výdajů, které měly s pobytem, a jestliže by výdaje byly nižší, než byla dotace poskytnutá zaměstnanci, že jsou povinni (sami mimo zaměstnavatele) rozdíl dodanit. Finanční účetní při zaúčtování částku, která byla zaměstnanci zaslána na jeho účet, účtuje jako cestovní výdaj (512). Není chybou, že cestovní příkaz není vyúčtován, aby bylo jasné, kolik Kč jsou celkově náhrady za pracovní cestu, které jsou osvobozeny od daně z příjmu, a celkově jako o cestovném o tom také účtovat (poskytnuté finanční prostředky předem by byly považovány za zálohu na pracovní cestu). Myslíme si, že vypořádání se s poskytnutou dotací a následně s poskytnutými peněžními prostředky zaměstnanci by se nemělo řídit jen podmínkami stanovenými ve smlouvě s DZS, ale současně, souběžně také účetními a daňovými předpisy. A můžeme ve směrnici o pracovních cestách stanovit rozdílné podmínky pro (případné) vyúčtování pracovních cest v rámci Erasmu oproti ostatním pracovním cestám, např. přiznat kapesné. 

Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla?