BOZP - strana 5

Stačí uvádět do posudku následné: Poučení: Podle § 46 odst.1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lze proti tomuto posudku podat písemný návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného převzetí. Návrh se podává poskytovateli, který lékařský posudek vydal, a to prostřednictvím posuzujícího lékaře, který posudek vydal. Návrh nemá odkladný účinek. Nebo tam musí být ještě citované i další věty z uvedeného § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011, který je v poučení uveden? 

Pro práce ve výšce v Česku platí, že při špatné povětrnostní situaci např. silný vítr (cca 8+ m/s), bouře, krupobití, sněžení či mráz (–10 C°) dohlednost v místě prací menší než 30m se musí práce ve výšce přerušit. Jak se toto ustanovení řeší například na zahraničních pracovištích, kde jsou teploty stále pod –10 (např. finské venkovní pracoviště s teplotou –15 až –20). Když pominu bezpečností přestávky na práci v chladu, dá se za nějakých opatření taková práce ve výšce započít? Zejména práce na lešení, v MEWP, v závěsném koši a na ocelové konstrukci za použití OOPP proti pádu. A silný vítr se týká i práce na klasickém pevném lešení (nepojízdné)? 

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Třetí článek ze série navazuje na své předchůdce a zabývá se problematikou povinných přestávek u řidičů segmentu regionální dopravy. Obecně byly základní principy popsány již minule, souhrnně jak pro osobní, tak nákladní dopravu, dnes bude pozornost zaměřena výhradně na osobní dopravu vzhledem k jejím specifikům a také vzhledem k větší zodpovědnosti při převážení cestujících.

Práce je vykonávána na pracovištích a v prostorách, které jsou určeny pro vystoupení a účinkování. Může se jednat jak o vnitřní prostory, jako jsou divadla, sportovní haly, hudební domy nebo je činnost vykonávána pod otevřeným nebem např. na open air festivalech, kde je zpěvák vystaven působení mikroklimatických vlivů. Zpravidla je činnost vykonávána na podiu, jehož podlaha může být vysoká i několik metrů oproti okolnímu terénu/podlaze. Místo výkonu práce je osvětleno umělým osvětlením, denním nebo jejich kombinací.

Elektronické cigarety jsou elektronické systémy (elektronické inhalátory), které napodobují funkci a v řadě případů též vzhled tabákových výrobků (cigaret, doutníků apod.) nebo tabákových potřeb (dýmek apod.). Zákoník práce výslovně stanoví povinnost zaměstnance „nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci“. Vztahuje se tento zákaz i na elektronické cigarety? Odpověď na tuto otázku bude předmětem následujících řádků.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2022.

Dne 1. ledna 2023 vešlo v platnost nařízení vlády č. 433/2022 Sb., které mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Samotný návrh...

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

„Spal jsem jako zabitý.“ To může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění, které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy byl v pracovní neschopnosti. Tyto výmluvy se ve zvýšené míře týkají i zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz, a v době pracovní neschopnosti nedodržují léčebný režim. Zejména se jedná o „lehčí“ pracovní úrazy, jejichž následky umožnují zaměstnancům např. „navštěvovat“ i v této době různé akce nebo i restaurační zařízení. Jak takové situace zaměstnavatel má řešit, a co umožňuje právní úprava?

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

Místem výkonu práce jsou vnitřní prostory zlatnické/hodinářské dílny nebo prodejny s klenoty, které jsou zpravidla vytápěné nebo klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny nebo dílny mohou náležet příruční sklady se zbožím nebo díly. Prodejna je vybavena nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno vystavované zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení. Při práci je nejčastěji používáno ruční nářadí, méně často pak strojní zařízení v malorozměrovém provedení (mikrosoustruhy, gravírovací frézky, pásové mikropily, mikrovrtačky, kotoučové leštičky apod.). Práce je spojená jednak s náročností na rozlišení detailů, kdy je nutno rozlišit části pozorovaného předmětu za pomocí lup nebo zvětšovacích přístrojů a dále je náročná na jemnou motoriku prstů včetně jejich zatěžování způsobené častým držením drobného nářadí (šroubováčky, pinzety apod.).

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost nejen v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů, ať přírodních nebo umělých, ale současně svou vlastní elektromagnetickou činností nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení. Název „elektromagnetická kompatibilita“ (z anglického „Electromagnetic Compatibility“, z něhož pochází i mezinárodně užívaná zkratka EMC). EMC tedy vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Jsme výrobní firma (plastů) s 84 zaměstnanci ( z nichž 50 zaměstnanců pracuje ve výrobě). Firma se bude v průběhu roku stěhovat do „svého“. Jedná se o objekt po výrobní firmě, který se přebudovává a současně byly zbourány staré šatny s toaletami pro výrobu a zvažuje se možnost přistavění kontejnerů s šatnami a chemickými záchody. Nové šatny a záchody by se přistavěly později. Je tedy možné dle hygienických norem dočasně využívat chemické záchody na pracovišti? 

Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.