BOZP - strana 4

Máme zaměstnance, který je dlouhodobě práce neschopný, na konci srpna mu uplyne podpůrčí doba a byl mu již přiznán invalidní důchod 2. stupně. Zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr dohodou. Musíme ho i přesto vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, abychom se případně kryli, kdyby např. v budoucnu chtěl rozporovat ukončení pracovního poměru dohodou, nebo to není nutné? Předpokládám, že přiznání invalidního důchodu nenahrazuje mimořádnou zdravotní prohlídku.

Jen málo zaměstnavatelů i zaměstnanců má vědomosti o tom, že vedle odborových organizací mohou na pracovištích působit další subjekty zastupující zaměstnance. Jde o rady zaměstnanců (dále rady), podrobnosti jsou stanoveny v § 281 a násl. zákoníku práce (ZP ). Jde o volený orgán z řad zaměstnanců, který má nejméně tři a nejvýše 15 členů. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou být voleni zástupci v závislosti na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Je možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost práce určuje zaměstnavatel ve své působnosti po projednání s volební komisí.

Lidé dělají chyby, je to v naší přirozenosti. Pochopením našich schopností a omezení a jejich uplatněním při návrhu pracoviště, systému nebo procesu je můžeme učinit bezpečnějšími. Lidský faktor je tak zapotřebí uplatnit při navrhování pracovišť, produktů a systémů tak, aby co nejlépe vyhovovaly lidem, kteří je používají. Vyhrazená technická zařízení představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a selhání člověka v této oblasti může mít fatální následky.

V přechodných a závěrečných ustanoveních zákoníku práce je mimo jiné stanoveno, že za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

Práce je vykonávána v dílenském provozu montážních hal, kde jsou zde zaměstnanci vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména hluku, prachu a chemickým látkám, dále podmíněně přijatelným pracovním polohám a zvýšené fyzické zátěži. Práce může být vykonávána ve vícesměnném provozu (noční práce). Při práci jsou používána různá strojní zařízení a ve výrobních prostorách se často pohybuje manipulační technika.

Článek se věnuje objektivní odpovědnosti a možnosti vyvinění právnických a fyzických osob v případě, že jsou obviněny ze spáchání přestupku na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž i tato odpovědnost má své hranice.

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR u zdvihacích zařízení, dále vybrané charakteristické pracovní úrazy v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení a informace k problematice bezpečnosti práce

Dne 1. října 2023 (a částečně 1. ledna 2024) nabyl účinnosti zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novela zákoníku práce . Tento zákon povedl dosti zásadní změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dokonce k datu 1. ledna 2024 přiznal zaměstnancům vykonávajícím práci na základě těchto dohod (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti) i právo na dovolenou. To však nebylo vše. Další změny týkající se – již jen – dohody o provedení práce přinesl zákon č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon měl zavést s účinností od 1. 7. 2024 novou právní úpravu, která podstatným způsobem měla změnit podmínky účasti zaměstnanců konajících práci na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění a změnit zavedený systém odvodů pojistného z dohod o provedení práce známý z ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění.

Pracovní prostředí v odvětí poskytování zdravotní péče, které lze považovat za ergonomicky vhodné, je takové prostředí, které vyhovuje vykonávané práci a pracovníkům. Může se jevit, že tato definice zní jednoduše, ale pro pracovní prostředí poskytovatelů zdravotní péče může být neuvěřitelně obtížné určit a sladit ergonomické potřeby zaměstnanců a omezení vyplývající z pracovních postupů a intervencí poskytovaných ve zdravotnickém prostředí. Jedná se zejména o omezený prostor, vysokou aktivitu a často použití objemných, těžkých a prostor zabírajících zařízení.

V § 192 zákoníku práce jsou uvedeny případy, kdy v prvních 14ti dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci (ne)přísluší redukovaná náhrada mzdy nebo kdy mu tato náhrada musí být snížena o 50%. Pokud pracovní neschopnost vznikla následkem nepracovního úrazu, je třeba, aby pro účely výplaty nemocenského zaměstnanec doložil orgánu sociálního zabezpečení (SZ), za jakých okolností došlo ke vzniku pracovní neschopnosti a že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů, pro které nemocenské nenáleží vůbec (pojištěnec si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost) anebo částečně (např. jako bezprostřední následek opilosti). Tyto skutečnosti zaměstnanec uvádí ve formuláři Záznam o úrazu. Formulář však zaměstnanec předkládá příslušné správě SZ. Může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat předložení tohoto formuláře? Zaměstnavatel sice může od příslušné správy SZ získat informace, zda se jednalo o úraz nebo nemoc nebo zda úraz vznikl následkem opilosti nebo v důsledku rvačky, ale nikde není dostupná informace, zda si zaměstnanec nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně nebo zda k ní nedošlo při spáchání úmyslného trestného činu. Zároveň v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá méně než 14 dní, zaměstnanec ani o nemocenské příslušnou správu SZ nežádá, a tudíž žádný formulář orgánu SZ nezasílá. Pokud nemůže zaměstnavatel od zaměstnance tento formulář vyžadovat, jak se dozví, že nepracovní úraz nevznikl z výše uvedených důvodů, při kterých se nemocenské (a tudíž redukovaná náhrada mzdy) nevyplácí nebo je krácena na polovinu?

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V personální a advokátní praxi se tyto otázky objevují velmi často při vzniku pracovního úrazu v důsledku nesplnění nebo neplnění pokynů zaměstnavatele nebo v důsledku opilosti zaměstnance. Posuzování těchto problémů a jejich řešení nebývá jednoduché. Podívejme se na některé z nich prostřednictvím soudních rozhodnutí.

Megatrendy, jako je digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mění svět práce s dominovými účinky na pracovní podmínky a kvalitu práce. Očekává se, že náš pracovní život se v nadcházejících letech mnoha způsoby změní, s novými technologiemi, pracovními vzory, a dokonce i novými průmyslovými odvětvími. Změny očekávané v budoucím světě práce mohou mít široké dopady na zdraví, bezpečnost a pohodu všech pracovníků. Měnící se modely zaměstnávání a pracovní modely, potřeba více udržitelné a společensky odpovědné podnikání a měnící se očekávání a demografické údaje pracovníků jsou některé z mnoha faktorů určujících budoucnost práce. Jak ale budoucnost práce ovlivní zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků? To nám v současnosti mohou poodhalit prognózy a studie realizované v této oblasti. Máme se tedy budoucnosti obávat? [1]

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Musí se provádět vstupní lékařská prohlídka u zaměstnance ve 2. kategorii bez rizik, který bude mít nově v pracovní náplni i řízení služebního vozu (odveze zboží, pojede sjednat zakázku)? Tato činnost bude prováděna jen občas, nebude to jeho hlavní pracovní činnost. V současné době má platnou lékařskou prohlídku jako obsluha kovoobráběcích strojů včetně profesních rizik - obsluhy jeřábu a řidič vysokozdivžného vozíku. Když již od r. 2023 není řidič referent v profesním riziku, tak předpokládáme, že není potřeba zaměstnance na vstupní prohlídku posílat, je to tak?

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Do průmyslu si pomalu nachází cestu nový druh robota, které se nazývá“ Kolaborativní robot“ a postupně mění naše zažité představy o lidech a robotech, kteří sdílejí společný pracovní prostor. Využívat při práci robota, který bude bezpečně pracovat po boku lidí, může zlepšit tok výroby a současně umožňuje automatizaci nových procesů s využitím toho nejlepšího z robotů a nejlepších zaměstnanců. Ale co s bezpečností práce u robotů bez bezpečnostní ochrany?

Mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Přináší významné výhody zaměstnavatelům, jako je např. úspora v případě některých překážek v práci či práce přesčas. Její správné uplatňování přináší i výhody zaměstnancům, kteří mohou přizpůsobit délku a časový rozvrh pracovní doby svým soukromým potřebám.