Otázky a odpovědi - strana 5

Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Potřebujeme vytvořit kalkulaci na praní pracovních oděvů (OOPP), které si zaměstnanci perou sami doma. Musíme zahrnout položky: spotřeba energie, spotřeba vody, prací prostředky, opotřebení pračky a čas zaměstnance. Jakým způsobem máme do kalkulace zahrnout čas zaměstnance a jak vypočítat opotřebení (amortizaci) pračky?

Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 

Jak by měl vypadat správný pracovní postup - lze např. odkázat na manuál od výrobce zařízení, kde je popsána obsluha stroje a dále odkaz na hodnocení rizik, které zpracovala odborně způsobilá osoba? Oba dokumenty jsou na pracovišti k dispozici. 

Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Jaký průměr pro náhrady se má použít při proplácení náhrad za absenci při pracovním úrazu? Za předchozí čtvrtletí, za předchozích 12 měsíců, nebo ten, který je výhodnější?

Výroba u nás pracuje v rovnoměrném třísměnném provozu, tj. po týdnu se střídají noční, odpolední a ranní směny. Nyní závodní lékařka zakázala práci v noci jednomu kolegovi z výroby, u nějž se nově objevila epilepsie. Snažíme se tuto situaci nějak vyřešit. Je možné stanovit dvěma zaměstnancům individuální plán směn v tom smyslu, že by se vzájemně střídali na svých směnách tak, že jeden by měl vždy 2x týden noční směny a 1x týden ranní směny a ten druhý by měl 2x týden odpolední směny a 1x týden ranní směny? Oba zaměstnanci s navrženým střídáním směn souhlasí. Jedná se v tomto případě stále o rovnoměrné rozložení pracovní doby? Je potřeba nějaké speciální lékařské vyšetření u zaměstnance, který bude pracovat častěji v noci? A existuje nějaké omezení (max doba), na jak dlouho lze v takovémto režimu pracovat? 

Je společnost povinna zajišťovat ve společnosti BOZP a jakým způsobem, formou? Je to někde dané v zákoně? Jsme malá společnost s 16 lidmi. Společnost pouze přeprodává zboží, nejedná se o výrobu. Jakým způsobem se k této „odpovědnosti“ za zaměstnance postavit? 

Chtěla bych poprosit o radu v souvislosti s uznaným zjištěným onemocněním jako ohrožení nemocí z povolání (§ 347 odst. 1 zákoníku práce). Bohužel jsme se s touto problematikou ještě nesetkali. Naše zaměstnankyně vykonávala funkci masérky od 1. 1. 2001 – 30. 6. 2018 (15 360 Kč hrubá mzda). Od 1. 7. 2018 začala vykonávat funkci sanitářky (14 310 Kč hrubá mzda). Od 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 je v pracovní neschopnosti, 8. 5. 2019 znovu nastoupila do práce. Dne 25. 4. 2019 jí bylo uznáno ohrožení nemoci z povolání od 7. 6. 2018. Problematika mě zajímá z pozice mzdové účtárny a souvisejících povinností. Jaké doklady je nutné mít ve mzdové účtárně doloženy? Jednorázového odškodnění se vypočítá za období 7. 6. 2018 – 7. 5. 2019 – ke dni vzniku (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 1. Q 2018), nebo pouze za období 18. 12. 2018 do 7. 5. 2019 - pracovní neschopnost (rozhodné období pro určení průměrné mzdy 3. Q 2018)? Od 8. 5. 2019 bude probíhat odškodňování měsíčně až případně do doby skončení pracovního poměru, z jakého průměrného výdělku? Je pravdou, že na ohrožení nemoci z povolání se nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tudíž pojišťovna nic nevyplácí? Veškerá povinnost je tedy na zaměstnavateli. Odvádí se z náhrady sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů? Bylo by dobré mít se zaměstnankyní uzavřenou dohodu o tom, jakým způsobem a v jakém časovém intervalu jí náhrada na ztrátě na výdělku bude vyplácena? 

Zaměstnanci - řidiči nákladních vozidel, slovenského občanství, který nemá český řidičský průkaz -, končila platnost profesního průkazu řidiče. Dle slovenských předpisů absolvoval na Slovensku povinné školení, které si sám objednal a uhradil, aby mu byl vystaven průkaz řidiče na 5 let. Vše po dohodě se zaměstnavatelem. Jaké daňové dopady budou pro firmu a pro zaměstnance po proplacení tohoto školení a kolkové známky za průkaz zaměstnavatelem zaměstnanci?

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Ve firmě jsou umístěny stroje CNC, které jsou vysoké cca 3 -3,5 m. Obsluha stroje musí 2x do roka čistit (odstraňovat prach) z vrchu stroje a pracovníci údržby musí 1 – 2 x ročně měnit filtry v odsávačích umístěných cca 0,5m nad strojem. Vzhledem k výšce strojů se jedná o práci ve výškách. Min. šířka obslužných a montážních průchodů je 600 mm. Od horní části strojů ke stropu haly je cca 2,5 m. V hale u strojů jsou umístěny jeřáby. Řešíme, jak zajistit BOZP při práci ve výškách, když tam nemůžeme postavit ani lešení a pro osobní jištění pracovníků nelze určit ukotvení (překáželo by jeřábům),

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Pokud zaměstnám 15letého žáka učiliště s maturitou, vztahují se na něj stejné požadavky jako na ostatní zaměstnance? Myslím tím vstupní prohlídka u lékaře apod. Žák by byl pod záštitou školy u nás na stáži. 

V loňském roce nás lékařka z Krajské hygienické stanice, která prováděla ověřování pracovních činností při šetření nemocí z povolání, opakovaně „strašila“, že po změně zákona č. 258/2000 Sb. (pravděpodobně zákonem č. 267/2015 Sb.) musí být zařazení prací do 2. kategorie podloženo měřením rizikových faktorů. Její varování, že můžeme být KHS pokutováni, vyznělo tak, že bychom měli dodatečně měřit rizikové faktory včetně lokální svalové zátěže u všech prací zařazených do 2. kategorie, i když na ně máme platné rozhodnutí KHS o zařazení prací do kategorií z roku 2013 – 2014. Téměř všechna šetření nemocí z povolání, která u nás v minulosti proběhla, byla pro syndrom karpálního tunelu u různých povolání a mnohé nakonec nebyly jako nemoc z povolání uznány. Hodnocení lokální svalové zátěže bylo mezitím upraveno změnou nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (nařízením vlády č. 246/2018 Sb.) a změna byla v čísle 12/2018 časopisu BHP zdůvodněna stejnými argumenty které jsem používal, měření „velkého rozsahu různorodých prací je finančně náročné a obtížně proveditelné“. Kategorizaci jsme aktualizovali v roce 2013 – 2014 po vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. a máme k této kategorizaci a k jejím doplňkům platné rozhodnutí KHS, včetně uvedení prací zařazených do 2. kategorie. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je zaměstnavatel povinen v případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté předložit KHS žádost, jejíž součástí jsou připojené protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Povinnost provádět u prací zařazených do 2. kategorie dodatečně měření, i když k výše uvedeným změnám nedošlo, není v zákoně stanovena. Je můj výklad povinnosti zaměstnavatele správný?

Máme poslat na výstupní prohlídku uklízečku, když je ve druhé kategorii bez rizika, ale při vstupní prohlídce měla od lékaře uvedeno - zdravotně způsobilá s omezením (bez přetěžování krční a bederní páteře)?