Otázky a odpovědi - strana 6

Máme zaměstnance, který pracuje v laboratoři a kromě vstupní lékařské prohlídky absolvoval i očkování na žloutenku. Musel mu být vystaven i zdravotní potravinářský průkaz. Je toto vše uznatelné z pohledu daně z příjmů - prohlídka, průkaz, očkovací látka i aplikace očkování? A lze u očkovací látky uplatnit DPH 10 % z dokladu z lékárny? 

Je daňově uznatelná "smluvní pokuta za porušení BOZP"- text na a vystavené faktuře? Není zřejmé, jestli firma si stanovila do smlouvy dodržování určitých podmínek BOZP, anebo firma dostala pokutu za porušení BOZP a toto přefakturovala dodavateli. Jaký je daňový dopad, stačí pouze, aby v textu na faktuře bylo, že se jedná o smluvní pokutu, aby byla pokuta daňově uznatelná?

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

V létě např. po dobu 1 týdne dosahuje teplota v kancelářích 40 °C (normálně větrané kanceláře, kategorie I, normální pracovní doba 8 hod, aklimatizovaný muž). Po kolika hodinách má mít bezpečnostní přestávku a jak má být dlouhá? Jak by tedy vypadala jeho 8hodinová směna? Nerozumím výpočtu dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4 a příloha č. 1 část B tab. 1a.

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce? 

Zaměstnankyně byla od 12. 10. 2018 v pracovní neschopnosti. Neschopenku lékař ukončil v její nepřítomnosti (nechodila na kontroly) k 12. 11. 2018. Důvodem pracovní neschopnosti byl otok předloktí, který nastal po změně vykonávané práce (tak je stav popsán v lékařské zprávě, kterou nám zaměstnankyně přinesla s neschopenkou). Zaměstnankyně už v předchozí době mívala krátkodobé absence, které ale vždy před začátkem směny omluvila. Jedná se o nespolehlivou zaměstnankyni. Dne 23. 11. 2018 jsme od ošetřujícího lékaře ukončení neschopnosti obdrželi. V ten den se ozvala i zaměstnankyně, že jí lékař ukončil neschopenku, o čemž nevěděla a že má ruku v sádře, proto do práce nastoupit nemůže. Můžeme se zaměstnankyní okamžitě rozvázat pracovní poměr? Kdybychom chtěli, aby se do práce vrátila, až bude bez sádry, jak zaměstnankyně omluví dobu mezi ukončením pracovní neschopnosti a nástupem do práce? K dnešku má 11. neomluvený pracovní den. 

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

V rámci uskladnění se zboží umísťuje do krabic, které se následně stohují na sebe. Rozměr používané krabice VxŠxD (36x50x105 cm), váha nebyla konkrétně zjišťována ale odhaduje se na 20 - 30 kg. Manipulaci provádí ženy. Jako technik BOZP řeším především do jaké výšky lze bezpečně ukládat uvedené krabice, a to i s ohledem na bezpečnou manipulaci. V současné době jsou krabice ukládány až do 7 vrstev což je z mého pohledu nevyhovující a to jak z hlediska nosnosti jednotlivých krabic a hrozícího pádu stohu na procházející osobu tak z hlediska rizika poškození zdraví při manipulaci s krabicemi, která musí být prováděna nad hlavou. Prosím o uvedení konkrétních legislativních omezení, pokud jsou, a to jak pro manipulaci s jednotlivými krabicemi uvedených rozměrů a váhy, tak pro stohování těchto krabic a jaké jsou možné sankce a pokuty při jejich nedodržení. Vše prosím s odvoláním na konkrétní znění právního předpisu z důvodu většího důrazu na změnu současného stavu Konkrétně se mi hlavně jedná o maximální výšku do jaké lze krabice ukládat a zároveň také i maximální výšku do jaké s krabicemi těchto rozměrů lze manipulovat ručně a za jakých podmínek.

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 zákoníku práce, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07,00 – 11,30 a 12,00 – 12,30. Volitelná pracovní doba: 06,00 – 07,00 a 12,30 – 17,00. Přestávka na jídlo a oddech: 11,30 – 12,00. Časy jsme stanovili s ohledem na pracovní řád: „Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době, která činí nejméně 5 hodin v jednotlivých dnech“, přitom „…volitelná doba před začátkem základní pracovní doby musí činit nejméně 1 hodinu“. Přestávku jsme stanovili podle určení této doby v zabezpečujícím stravovacím zařízení a vyňali ji ze základní doby tak, aby bylo splněno ustanovení § 85 odst. 2 zákoníku práce: „V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti“. Je oprávněný požadavek kontroly z nadřízeného stupně: „Nelze účelově čas pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech vyloučit z pracovní doby, protože by v tuto dobu nebylo možné přestávku poskytnout.“?

Musí mít firma smluvního lékaře, když z hlediska zařazení prací je zařazena a schválena hygienou do kategorie 2? Slyšela jsem, že stačí prohlídky u kategorií 1 - 2 u obvodních lékařů zaměstnanců. 

Kdy je potřeba vyžadovat od žáků lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování? Je to vázáno pouze na ty obory, u kterých jsou vyjmenována nějaká omezení v nařízení vlády č. 211/2010 příloze č. 2 a u ostatních to není potřeba? Konkrétně se mi jedná např. o chemická laboratorní cvičení. Ta samozřejmě jsou součástí výuky oboru Aplikovaná chemie, ale jsou součástí učebních plánů i jiných oborů, např. Ekologie a životní prostředí. Gymnázium, což ani není odborná škola, ale například rozsah chemie může být někde i celkem široký. 

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Máme někdy uzavírány dohody o provedení práce opakované např. od 6. 1. do 31. 12. a takto se to opakuje třeba i pětkrát za sebou. Jedná se o práce v 1. kategorii, není to ani řidič referentského vozidla. Musí se provádět vstupní prohlídka u těchto opakovaných dohod? 

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Musí se provádět kontrola spalinové cesty u lokálních podokenních topidel s výkonem do 7 kW? Pokud ano, můžete uvést odkaz na předpis?

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnanci (řidič nákladního vozidla) místo lahví s minerálkou příspěvek na ochranné nápoje, případně poukázku na nákup. Jak v praxi postupovat, aby příspěvek nebo poukázka nebyla předmětem daně u zaměstnance a zároveň byla daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele?

Řidič skupiny vozidel C+E, narozen 3. 4. 1969, byl na poslední periodické lékařské prohlídce 15. 5. 2018 a podle vydaného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel je zdravotně způsobilý. Proti tomuto posudku nebyl a nebude podán návrh na přezkoumání. Dne 3. 4. 2019 dovrší 50 let. Do jakého přesného data je v tomto případě tento lékařský posudek platný? Měl by být poslán na periodickou lékařskou prohlídku v roce 2019 nebo 2020?

U mého klienta, základní školy, byl proveden dozor SIBP. Při kontrole oblasti pracovnělékařských služeb a související kategorizace prací mi bylo doporučeno upravit si rizikové faktory, a to tak, že se neuvádí psychická zátěž u pedagogických pracovníků. SIBP se odkazovalo na znění příslušných ustanovení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Základní škola vycházela ze znění přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak je to s vyhodnocením rizikových faktorů u pedagogických pracovníků?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro dozor na žáky na domově mládeže využíváme bezpečnostních pracovníků, kteří pracují v noci (od 22.00 - 6.00 hodin). U těchto zaměstnanců byly prováděny roční preventivní prohlídky. Jeden z bezpečnostních pracovníků měl provedenu preventivní prohlídku 16. 9. 2017. Kdy musí jít na další preventivní prohlídku, když od prosince 2017 je stanoveno, že pracovníci, kteří pracují v noci, mohou jít na preventivní prohlídku až jedenkrát za 2 roky (nikoliv za 1 rok, jak to bylo doposud)?