BOZP pro personalisty - strana 6

Ve svém příspěvku volně navazuji na své předchozí články v časopisu BHP, kde jsem se zabýval zejména pracovními úrazy z pohledu zodpovědnosti zaměstnanců. Tentokrát se chci věnovat zaměstnavateli, resp. vedoucím zaměstnancům a statutárním zástupcům a jejich zodpovědnosti na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců. Že je to samozřejmost? Pokud by odpověď byla jednoznačné „Ano“, nevznikl by tento článek.

Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?

Jak známo, vozidla integrovaného záchranného systému (IZS) jsou vybavena zvláštním výstražným světlem modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení. V poslední době je, bohužel, slyšíme a vidíme jezdit poměrně často. Ať již za účelem hašení vzniklých požárů, nebo například poskytnutí urgentní lékařské pomoci, vyjíždějí vozidla IZS na pomoc lidem. A jelikož je jejich hlavním účelem záchrana lidských životů, mají zákonem stanovená určitá práva (a povinnosti), mezi která patří mimo jiné i právo přednostní jízdy, a to i na přechodech pro chodce.

Článek se věnuje problematice inovací a předpokládaného vývoje v procesu virtuální reality v oblasti vzdělávání na úseku BOZP.

Usnesením vlády č. 196 byl pro Českou republiku vyhlášen nouzový stav, a to pro období od 27. února 2021 na dobu 30 dnů, následně byl usnesením vlády č. 314 nouzový...

Pokud dojde u zaměstnavatele k jakémukoli úrazu, jsou zaměstnanci povinni to ohlásit svému nadřízenému. Zaměstnavatel je pak povinen postupovat dle § 105 ZP – nejprve objasnit příčiny úrazu a zapsat jej do knihy úrazů se všemi náležitostmi stanovenými nařízením vlády č. 201/2010 Sb.

Ze sdělovacích prostředků i odborných zdrojů se lze dozvídat o řadě případů, při nichž došlo ke zranění dítěte v důsledku nesprávné manipulace s nebezpečnými chemickými látkami. Šlo jak o nehody vzniklé během výuky chemie ve škole, tak i během mimoškolních aktivit, mezi které patří příměstské tábory nebo zájmové kroužky. Až na výjimky se přitom jedná o pokusy, které jsou prováděny jen pro pobavení publika. Nejbolestivější na těchto událostech nesporně bývá to, že jsou při nich těžce zraněny děti, které těmto pokusům obvykle jen přihlížely. Naprosté rozčarování naproti tomu vyvolávají závěry vyšetřování některých případů, které skončily konstatováním, že se jednalo o nešťastnou událost bez zjevného viníka. Ve skutečnosti bývá ale viník jasný. Až na výjimky se jedná právě o učitele či lektory, z nichž mnozí, často bez potřebných znalostí a zkušeností, se neváhají pouštět do experimentování s mnohdy i velmi nebezpečnými chemickými látkami.

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit v závěrečné fázi v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Velká část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vyžadována i v oblasti stavebnictví. Z pohledu rizikovosti patří tato oblast k vysoce rizikovým oborům, kde dochází k mnoha pracovním úrazům. Stavebnictví představuje poměrně široký komplex činností, který v sobě zahrnuje lidského činitele, technická zařízení, energie a pracovní prostředí, ve kterém jsou pracovní činnosti vykonávány. Pracovníci na stavbách se pohybují na místech, kde se vyskytuje mnoho nebezpečných činitelů, např. prach, hluk, stroje, elektrická zařízení, a pohybují se ve výškách a nad volnou hloubkou. Zejména práce ve výškách je činnost, při které často dochází k nežádoucím pracovním úrazům z důvodu pádu, sklouznutí nebo zřícení z výšky (pády ze střechy, z lešení apod.) Kauza, o které bude tentokráte řeč, přináší případ pádu pracovníka ze střechy skrze střešní světlík, který skončil, bohužel, tragicky.

V souvislosti se situací zapříčiněnou pandemií je doporučováno zaměstnavatelům, aby – pokud to jen trochu umožňují jejich provozní podmínky a organizace práce – zaměstnancům přidělovali práci mimo pracoviště. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele řadíme do kategorie tzv. flexibilních forem práce. Flexibilních forem práce je celá řada, řadíme sem práci na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby a samozřejmě též homeworking, teleworking a home office.

Vyjádření k provádění vstupních, periodických a dalších pracovnělékařských prohlídek ve vztahu ke krizovým opatřením vlády č. 1049, č. 1291, č. 54 a č. 137 od 15. února 2021 Usnesením vlády...

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. února 2021 č. 137 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 125 ze dne 14. února 2021, kterým vláda v...

Tímto článkem se chceme ještě jednou vrátit k novele zákoníku práce provedené zákonem č. 285/2000 Sb. Jak je známo, některé změny zavedené touto novelou nabyly účinnosti až 1. ledna 2021. Mezi nimi byla i jedna změna v právní úpravě překážek v práci – jiných úkonů v obecném zájmu. Jde sice na první pohled o změnu drobnou, nicméně určitě pro řadu zaměstnanců zajímavou a užitečnou, proto se na ní společně podívejme.

Předmětem tohoto článku je rozsudek Nejvyššího správního soudu1), který se blíže zabývá vymezením pojmu pracoviště ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele za situace, kdy jej sdílí s jiným zaměstnavatelem. V daném případě pak byla dále zkoumána povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné pracovní podmínky a povinnost informovat druhého zaměstnavatele o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením.

Smrtelný úraz rodinného příslušníka, na jehož vzniku měl podíl další rodinný příslušník, lze považovat za tragédii. A právě takovýto scénář bude představen v tomto díle. Při neodborném kácení stromů došlo k pádu vzrostlého stromu do míst, kam člověk obsluhující řetězovou motorovou pilu dostatečně neviděl a žádným způsobem neměl tento prostor zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. Bohužel, padající strom zasáhl ženu, která právě vstoupila do tohoto nebezpečného prostoru. Tragédií na případu je, že se jednalo o manželku tohoto muže a současně spolumajitelku uvedeného lesa.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, vzniká nárok na poskytnutí náhrad škody a nemajetkové újmy, které mu v důsledku toho vznikly. Od 1. ledna 2021 došlo k zásadním změnám v této oblasti. Jak po novele zákoníku práce poskytování náhrad vypadá?

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. ledna 2021 č. 54 o přijetí krizového opatření   V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda...

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Zákoník práce v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.

Již několikrát jsme v tomto našem seriálu narazili na případy těžkých úrazů nebo provozních nehod, které byly způsobeny lidskou chybou. Ta může mít různé příčiny i následky. Asi nejčastěji se lze setkávat s pochybeními, přehlédnutími či prostým lajdáctvím. Poměrně hodně případů ale bývá spojeno také s mnohem vážnějšími jevy, jakými jsou vědomá porušení povinností nebo podcenění nebezpečnosti určitých situací. K těm dochází zejména při takových činnostech, při nichž se nehody vyskytují jen zřídka, anebo kde se nepředpokládá, že by mohlo dojít k vážným následkům.