BOZP pro personalisty - strana 5

V praxi se občas stává, že zaměstnavatel aby ušetřil, levně pořídí pro svůj provoz v ČR starý stroj nebo technické zařízení „z druhé ruky“ v zahraničí. Stroj je vyroben v cizině a často k němu neexistuje žádná technická dokumentace, chybí mu například výrobní štítek nebo prohlášení o shodě. Zaměstnavatel jej doveze do ČR a uvede do provozu. Na stroji však dojde při jeho obsluze k těžkému pracovnímu úrazu zaměstnance. Během znaleckého zkoumání se pak zjistí, že ke stroji neexistuje průvodní a provozní dokumentace a na stroji nebyly provedeny ani požadované revize. K dispozici je pouze návod k obsluze, který navíc není v českém jazyce. V takovém případě není obsluha k používání stroje vůbec kvalifikována a často nemá ani potřebnou zdravotní způsobilost. A právě jednomu takovému případu, který bohužel neměl šťastný konec, se budeme věnovat v tomto článku. Dlužno říci, že se nejedná v praxi o ojedinělý případ.

Onemocnění covid-19, vir SARS-CoV-2 či antigen na přítomnost viru SARS-CoV-2 atp. Jedná se o pojmy, se kterými jsme všichni chronicky sžiti. Onemocnění covid-19 každého z nás doprovází v denní míře více či méně. Dá se říct, že jsme se ocitli na začátku biomedicínské a sociokulturní historie onemocnění covid-19, jež nás, jak vidno, bude doprovázet minimálně i v brzké budoucnosti. Proto si dovolím neadresně vytvořit prostor pro nové poznatky a nové vnímání tohoto onemocnění. Vyjma plánovaní nadcházejících opatření, kdy máme před sebou pravidelně přicházející období respiračních nemocí, je i čas na cílené ohlédnutí na začátek celého „covid období“. Velmi okrajově se pokusím tyto dvě nyní se stýkající dimenze, a to historie a budoucnost, otevřít.

Jak dlouho a jakým způsobem je zaměstnavatel povinen upomínat jednotlivé zaměstnance (kteří měli pracovní úraz) o doložení náhrady škody za pracovní úraz (např. Hodnocení bolestného), aby bylo zjevné, že zaměstnavatel udělal vše, co udělat mohl v době, než nárok nebude moci být uplatněn (po 3 letech) a pojišťovnou odškodněn?

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 

Provádět stavbu svépomocí patřilo vždy mezi hojně rozšířený způsob výstavby. Výhody jsou zřejmé: úspora nákladů za dodavatelské služby, kvalita odpovídající vlastnímu umu, odpadá řešení případných sporů s dodavateli služeb a vše je takzvaně pod kontrolou. Znamená to však, že i bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) bude na té nejvyšší úrovni? Jak si ukážeme na tomto případě, nikoli. Také se přesvědčíme, že rčení „pod svícnem je největší tma“ právě v těchto případech platí jako nikde jinde.

Aby naše těla dobře fungovala, potřebují pohyb: zamezení statickým polohám je důležité pro prevenci muskuloskeletálních poruch a dalších zdravotních problémů. Dlouhé sezení a stání při práci je tématem dvou nových...

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Uzavíráme opakovaně po roce DPP od ledna do prosince. Zaměstnanec nevykonává činnost ve všech měsících, ale jen v některých (podle potřeby). Ve vyhlášce je uvedeno, že periodická prohlídka u DPP se provádí, pokud součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické LP. Máme brát pro počítání tohoto celkového součtu doby, na které jsou opakované DPP uzavírány, tj. celé kalendářní roky nebo jen měsíce, ve kterých je skutečně činnost vykonávána např. jen 5 měsíců v roce? Jedná se o nerizikovou práci v 1. kategorii.  

V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.

V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.

Další lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a z něho vyplývající posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a následné kroky opět dovedly zaměstnavatele až k Nejvyššímu soudu. Může se stát, že tato situace není nakonec vyřešena ani převedením zaměstnance na jinou vhodnou práci, ani rozvázáním pracovního poměru výpovědí, ale mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o změně obsahu pracovní smlouvy ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně co do druhu práce.

Jak známo, každý pracovní úraz je jiný. Většina z nich ale má jedno společné – porušení zásad BOZP a opatření pro předcházení rizikům na pracovištích. Účelem znaleckého zkoumání v oboru bezpečnost práce tak bývá odhalit příčiny vzniklého úrazu, popsat kauzalitu nehodového děje a určit faktory, které mohly ovlivnit vzniklé následky. Úkolem znalce ale není hledat viníka či dokonce posuzovat míru jeho zavinění. To je úkol pro nezávislý soud, pro jehož jednání jsou kvalitně zpracované znalecké posudky velmi důležité. Na hledání viníka se ale rozhodně nesmí v rámci své činnosti zaměřovat ani oblastní inspektoráty práce. Bohužel, ne vždy tomu tak v praxi je, jak ostatně dokládá i tento případ. Dojde-li pak ze strany OIP k označení zaměstnavatele za subjekt odpovědný za úraz určité osoby, snadno může tato firma získat nálepku viníka dané nehody. Přitom není rozhodující, jestli k danému úrazu došlo v důsledku pochybení zaměstnavatele, anebo samotného zaměstnance.

Obdrží-li zaměstnavatel od poskytovatele pracovnělékařských služeb lékařský posudek obsahující posudkový závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, má povinnost převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, resp. rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí. Pokud zvolí první variantu, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 41 odst. 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předem projednat se zaměstnancem důvod takového převedení a dobu, po kterou má trvat.

Vztahuje se na soudce povinnost podrobení se pracovnělékařským prohlídkám, když jsou do funkce jmenováni prezidentem republiky, z čehož snad správně dovozuji, že jejich zaměstnavatelem je stát. Pokud by se na ně vztahovala povinnost podrobení se těmto prohlídkám, jaký by pak byl postup v případě, že by lékař vystavil posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, resp. pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti? A jak je to pak ve vztahu k přísedícím? 

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Naše společnost má svého smluvního lékaře, máme zařazeny pracovní činnosti do 1. kategorie a do 2. kategorie. Pokud nastupuje do společnosti zaměstnanec na pozici administrativní pracovník 1. kategorie (nebude ani řidič - referent), může jít na vstupní lékařskou prohlídku ke svému obvodnímu lékaři, když s tím bude zaměstnavatel souhlasit? Nemusí ze zákona absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u firemního smluvního lékaře, když společnost má práce zařazené v 1. i ve 2. kategorii? 

Nakládka, vykládka a manipulace se zbožím, materiálem a břemeny prostřednictvím manipulačních vozíků patří k poměrně rizikovým činnostem, vzhledem k počtu pracovních úrazů, které se v této oblasti vyskytují. Velká část znaleckých posudků se věnuje incidentům v oblasti skladování a manipulace s materiálem (srážky manipulačních vozíků, srážky vozíků s osobami a materiálem, poranění osob při vykládce a nakládce materiálu, zřícení nedostatečně upevněného břemene z vidlí vysokozdvižných vozíků, používání neschváleného příslušenství k manipulačním vozíkům, obsluha manipulačních vozíků osobami bez kvalifikace apod.). Níže uvedený případ poukazuje na rizika případného výskytu osoby v nebezpečném (manipulačním) prostoru manipulačního vozíku.