BOZP pro personalisty - strana 15

Jak často mají zaměstnanci absolvovat periodickou prohlídku, pokud vykonávají práce zařazené okresní hygienickou stanicí v kategorii 1 nebo 2 bez rizika? Jedná se ale i o práce na vysokozdvižném vozíku nebo obsluhu ručního jeřábu, zámečnické práce či obsluhu pily (což je druhá riziková kategorie). Mají mít tedy zaměstnanci prohlídky jednou za 5 let, jsou-li ve věku do 50 let, nebo jednou za 4 roky?

Právní věta Lehkomyslné jednání zaměstnance je samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu. Jedná se o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu...

Dle všeobecně známých požadavků právních předpisů musí mít zaměstnanci pro výkon jim přidělené pracovní činnosti potřebné schopnosti a zdravotní způsobilost. Pojmem "schopnosti" se poté uvažují odborné znalosti a praktické zkušenosti, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům zajistit.

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 - V. část 28. UZAVŘENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST K PRÁCI Na základě...

Zaměstnanci byla nařízena výstupní prohlídka při ukončení pracovního poměru, výdaje zaměstnance spojené s pracovnělékařskou službou nechce zaměstnanci proplatit, jak se má zaměstnanec bránit?

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Platí stáůe, že pokud zaměstnanec vykonává práci zařazenou v kategorii 1. - THP, tak může být prohlídka (vstupní, periodická i výstupní) provedena u obvodního lékaře zaměstnance? Máme sice i svého smluvního lékaře, ale pokud je to pro zaměstnance výhodnější (časově, místem bydliště) a jeho práce je v 1. kategorii, tak jde ke svému lékaři se žádankou od zaměstnavatele. Je to tak správné, nemusíme posílat úplně všechny zaměstnance jen ke smluvnímu lékaři, se kterým je pro společnost uzavřena smlouva o poskytování lékařských služeb? Děkuji a přeji hezký den

V situaci, kdy nelze identifikovaná a vyhodnocená rizika odstranit nebo dodatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP”). Vedle OOPP poskytuje rovněž mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a to na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení chemickými látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami též ochranné nápoje.

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.

Někteří naši zaměstnanci se podrobují periodickým pracovnělékařským prohlídkám současně podle těchto zákonů a vyhlášek: 1) § 94 zákoníku práce – noční práce, 2) § 87 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, 3) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb. řád zdravotní způsobilosti na dráze 4) vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče Náš poskytovatel pracovnělékařských služeb uvádí platnost posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne 31. 1. 2017 např. takto: kontrola při noční práci za rok, při denní práci za 2 roky 02/2018. Jaká je v tomto případě platnost posudku o zdravotní způsobilosti dle jednotlivých zákonů/vyhlášek v bodech 1-4 a) za rok, b) za 2 roky? Počítá se čas ode dne vydání posudku? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Pracovním prostředím rozumíme soubor všech atributů, které se dotýkají práce vykonávané člověkem. Zejména se jedná o prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, veškeré jeho vybavení a v neposlední řadě též faktory pracovních podmínek. Všemi těmito atributy jsou lidé při práci ovlivňováni a je povinností zaměstnavatele zajistit, aby působení těchto faktorů nemělo negativní vliv na jejich zdraví.

Právní věta Při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody...

Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?

Organizace práce je základem úspěšné činnosti každé firmy a pomáhá předcházet mimořádným událostem (úrazům), následným sankcím i náhradám škod. Firmy jsou činné v různých oborech např. podle živnostenského zákona, stavebního či hornického zákona, o civilním letectví, o vnitrozemské plavbě, podle energetického zákona atd. K podnikání mohou podnikatelé přistoupit ihned po ohlášení nebo jindy až po získání oprávnění, licence apod., a to vždy na základě doložení odbornosti konkrétní osoby s požadovanou znalostí věci, která se stává např. odpovědným zástupcem pro patřičný obor činnosti, jejímž prostřednictvím je podnikatel povinen činnost provádět v potřebném rozsahu (viz § 31 živnostenského zákona), přičemž potřebný rozsah je uveden v nařízení vlády o obsahových náplních živností k živnostenskému zákonu o oborech nebo ve zvláštním zákoně o předmětném oboru (stavba, plavba, těžba, distribuce, silniční nebo železniční doprava apod.).

Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?